Vltavská kaskáda

Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Do Vltavské kaskády patří přehrada zadržující největší objem vody z českých nádrží (Orlík) i přehrada největší co do plochy hladiny (Lipno). Vodní elektrárny v přehradách kaskády produkují elektrický výkon až 750 MW.

Přehled přehrad
Říční km Přehradní
jezero		 Výstavba Nadmořská výška
[pozn. 1] m		 Rozloha
km²		 Délka
km		 Šířka
km		 Maximální
hloubka m		 Objem
tis. m³		 Vodní
elektrárna		 Plavební
komora
329,540 Lipno I 1952–1959 725,6 48,70 48,0 10,0 21,5 306 000 VE Lipno I není
319,120 Lipno II 1952–1959 563,4 0,33 7,0 11,5 1 685 VE Lipno II není
210,390 Hněvkovice 1986–1992 370,1 2,68 27,0 21 100 VE Hněvkovice dokončena v r.2010
200,405 Kořensko 1986–1991 353,6 VE Kořensko PK Kořensko
144,700 Orlík 1954–1966 353,6 27,30 68,0 74,0 720 000 VE Orlík PK Orlík[pozn. 2]
134,730 Kamýk 1956–1962 284,6 1,95 10,0 17,0 12 800 VE Kamýk PK Kamýk
91,694 Slapy 1951–1954 270,6 13,92 43 58,0 270 000 VE Slapy PK Slapy[pozn. 3]
84,440 Štěchovice 1937–1945 219,4 1,14 9,4 22,5 11 200 VE Štěchovice PK Štěchovice[pozn. 4]
71,325 Vrané 1930–1936 200,1 2,51 13,0 9,7 11 100 VE Vrané PK Vrané

Historie

První jezy na Vltavě byly stavěny již za Ferdinanda I., spolu s dalšími úpravami zlepšujícími splavnost. V letech 1640–1643 strahovské opatství na žádost Ferdinanda III odstranilo skalisko Horní slap, které nebezpečně zasahovalo do poloviny řečiště. Na zbytku skály byl na památku vztyčen Ferdinandův sloup, zvaný též Solný. V roce 1722 k němu přibyla socha svatého Jana Nepomuckého, po níž Svatojánské proudy získaly jméno. Obě památky byly přemístěny pod hráz Slapské nádrže poblíž budovy elektrárny.

První ucelený projekt usplavnění Vltavy mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi zpracovala roku 1894 firma Lanna a Vering. V té době byla Vltava hojně využívaná pro voroplavbu a klasickou plavbu, zejména přepravu dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na postavení dvou vysokých přehrad, u Slap a u Orlíku. Nový, energetický zájem se dostal do střetu s dosavadními hospodářskými zájmy. První dvě vodní díla kaskády, Vrané a Štěchovice, byla budována ve 30. letech 20. století, ještě s ohledem na plavební účely.

Význam

Ačkoliv účelem výstavby prvních děl Vltavské kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce byla upřednostněna akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi[1]. Vltavské nádrže mají význam především energetický (výroba el. energie v hydroelektrárnách, zejména při špičkovém odběru) a ochranný před povodněmi, dále plavební, rekreační a vodárenský. [2] Vedlejšími přínosy jsou ochrana před povodněmi, usplavnění některých částí Vltavy, stabilizace hladiny pro odběr vody k průmyslovým účelům i pro výrobu pitné vody, vytvoření nových rekreačních míst. Vodní hospodaření na Vltavě umožňuje ovlivnit i splavnost Labe pod Mělníkem. Kaskáda je podle platného manipulačního řádu schopna zcela zastavit povodeň do velikosti dvacetileté vody a povodně větší zmírnit (transformovat). Například během povodně v roce 2002, byl max. přítok do VD Orlík v hodnotě 3900 m3·s−1, překračující úroveň tisícileté povodně, snížen transformací na VD Orlík o 800 až 900 m3·s−1.[3] Také technické řešení a architektura přehrad je předmětem obdivu.

Výstavba přehrad však znamenala také zničení jedinečných přírodně i historicky cenných míst, například Svatojánských proudů a mnoha vesnic i osad. Také ukončila tradiční vltavskou voroplavbu. Výstavbou se stabilizovala teplota řeky pod přehradami, takže v Praze již v zimě obvykle mimo slepá ramena nezamrzá a v létě je naopak příliš chladná na koupání.

Upraven musel být zámek Orlík a rozebrán a znovu sestaven kostelík v Červené z 12. století. U Žďákova překlenul Vltavu jednoobloukový Žďákovský most s největším rozpětím jednoho oblouku v Evropě.

Poznámky
  1. Retenční hladina, převzato ze stránek Povodí Vltavy.
  2. Plavební zařízení (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno.
  3. Výtah pro lodě (svislé zdvihadlo) není dokončen, kolejová přeprava sportovních lodí
  4. původně i s propustí pro vory

Reference
  1. Vltavská kaskáda [online]. Povodí Vltavy [cit. 2011-12-11]. Dostupné online.
  2. Střední Povltaví, Turistický průvodce ČSSR Olympia Praha 1984
  3. Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 [online]. Povodí Vltavy. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.