Vladimir
Vladimir (rusky Владимир) je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy. Žije zde přibližně 356 tisíc[2] obyvatel.
Vladimir Владимир | |
---|---|
Pohled na Vladimir | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 56°7′43″ s. š., 40°24′21″ v. d. |
Nadmořská výška | 150 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Centrální |
Oblast | Vladimirská |
Vladimirská oblast na mapě Ruska | |
Vladimir | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 124,6 km² |
Počet obyvatel | 356 168 (2017)[2] |
Hustota zalidnění | 2 858,7 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Starosta | Sergej Sacharov |
Vznik | 990 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +7 4922 |
PSČ | 600000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Nejstarší stopy osídlení představují tři archeologicky doložené hrobky z období mladšího paleolitu na předměstí Vladimiru zvaném Sungir. Hypatiova kronika zmiňuje jako rok založení města Vladimíra kyjevským knížetem Vladimirem Svjatoslavičem letopočet 990. Oficiálně Vladimir založil v roce 1108 kníže Černigova, Vladimír Monomach, který také město opevnil. Monomachův vnuk Andrej Bogoljubskij asi o 50 let později přestěhoval knížecí sídlo ze Suzdalu do Vladimiru. Od roku 1157 byl sídelním městem knížete Vladimirsko-suzdalského knížectví, jednoho z nástupnických států Kyjevské Rusi).
Město zažívalo svůj rozkvět až do dobytí a zpustošení Tatary 7. února 1238. Dobyla je vojska Zlaté hordy pod vedením Batu Chána. Za vlády Alexandra Něvského (1252–1263) si Vladimir udržel politickou nadvládu nad ruskými městy. V letech 1299-1317 byl sídlem metropolity. Význam Vladimíru zásadně poklesl, když v roce 1328 Ivan Kalita zvolil za nové hlavní knížectví město Moskvu. Teprve v 18. století město zažilo nový vzestup, v roce 1719 se stalo hlavním městem provincie. Od třicátých let 19. století se město začalo rozvíjet díky nástupu průmyslu, k němuž výrazně přispělo připojení města k železniční trati z Moskvy do Nižního Novgorodu v roce 1861. Hlavním městem Vladimirské gubernie byl Vladimir od roku 1796 až do roku 1929. V letech 1929 až 1944 patřil do Ivanovské oblasti (do roku 1936 označovaná jako Ivanovská průmyslová oblast). Poté v roce 1944 vznikla Vladimirská oblast. Zdejší věznice Vladimirovka fungovala již od dob Kateřiny II. Ve stalinské éře sloužila jako vězení pro disidenty.
Současnost
Vladimir se nachází v převážně zemědělském regionu. Je to také železniční uzel. Jeho hlavními průmyslovými odvětvími jsou tkalcovský průmysl, konzervárenský průmysl, výroba chemických produktů, jemného náčiní a automobilových součástek.
Památky
- chrám Nanebevzetí přesvaté Bohodorice (Uspenskij sobor) (1158–1161), poutní katedrální chrám, v němž byla ctěna Vladimirská madonba, pravděpodobně nejuctívanější a jedna z nejstarších ruských ikon, nyní nahrazená kopií, (originál je vystaven v Treťajkovské galerii v Moskvě)
- chrám Pokrova na řece Něrli
- Zlatá brána (1164), součást hradeb opevnění proti Mongolůnm
- Chrám sv. Dmitrije
- několik klášterů
- Pomník k 850. výročí založení města
Významné osobnosti
- Daniil Alexandrovič (1361-1303)
- Michail Lazarev - admirál
- Alexandr Stoletov - fyzik
- Sergej Tanějev - hudební skladatel, klavírista a hudební teoretik
- Antonina Ivanovna Abarinovová - operní pěvkyně
- Platon Zubov - politik a favorit carevny Kateřiny Veliké
- Nikolaj Jegorovič Žukovskij - letecký konstruktér
- Alexandr Alexandrovič Mikulin - letecký konstruktér[3]
Partnerská města
- Angiari, Itálie
- Bloomington-Normal, Illinois, Spojené státy
- Canterbury, Anglie
- Čchung-čching, Čína
- Larnaka, Kypr
- Erlangen, Německo
- Jena, Německo
- Jelení Hora, Polsko
- Garga, Gruzie
- Kampobasso, Itálie
- Babrujsk, Bělorusko
- Kardžali, Bulharsko
- Kerava, Finsko
- Sarasota, Florida, Spojené státy
- Saintes, Francie
- Ústí nad Labem, Česko
- Betlém, Palestina
Odkazy
Reference
- Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- Dostupné online.
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Pátá mezinárodní, s. 128.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir na Wikimedia Commons
- http://www.vladimir-city.ru Archivováno 11. 3. 2011 na Wayback Machine
- http://www.virtvladimir.ru/
- http://www.vladtv.ru/
- http://www.allvladimir.ru/