Vladimir Ljachov
Vladimír Afanasjevič Ljachov, rusky Ляхов, Владимир Афанасьевич, (20. července 1941 Antracit, Vorošilovská oblast USSR, nyní Ukrajina – 19. dubna 2018, Astrachaň, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské[1] národnosti. Zúčastnil se celkem tří letů do vesmíru na orbitální stanice Saljut 6, Saljut 7 a Mir, v kosmu strávil více než 333 dní.
Vladimir Afanasjevič Ljachov | |
---|---|
![]() Vladimir Ljachov na sovětské poštovní známce | |
Kosmonaut CPK | |
Státní příslušnost | SSSR |
Datum narození | 20. července 1941 |
Místo narození | Antracit, Vorošilovská oblast SSSR |
Datum úmrtí | 19. dubna 2018 (ve věku 76 let) |
Místo úmrtí | Astrachaň, Rusko |
Jiné zaměstnání | Pilot |
Čas ve vesmíru | 333 dní, 7 hodin a 47 minut |
Kosmonaut od | 7. května 1967 |
Mise | Sojuz 32, Sojuz T-9, Sojuz TM-6 |
Znaky misí | ![]() |
Kosmonaut do | 7. září 1994 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Mládí a výcvik
Základní školu absolvoval v doněckém městě Antracitu, kde se narodil i vyrostl a absolvoval základní školu. Poté nastoupil do charkovského leteckého učiliště, naučil se létat i na stroji MiG-17. V roce 1965 si podal žádost o přijetí mezi kosmonauty, prošel všemi lékařskými kontrolami, ale byl zařazen jen mezi náhradníky. Až 7. května 1967 se ocitl ve Hvězdném městečku, podrobil se výcviku a zůstal zde do 19. srpna 1994. V době příchodu měl za sebou lety na 14 různých typech letounů. Ve Hvězdném městečku se rozhodl k dálkovému studiu na Vojenské letecké akademii a souběžně se připravoval na svůj první let.[2]. Má dvě děti, syna a dceru.[3]
Lety do vesmíru
Dočkal se až v roce 1979, ve svých 38 letech. Z Bajkonuru odstartovali společně s Rjuminem v Sojuzu 32, spojili se s orbitální stanicí Saljut 6 a řadu měsíců zde pracovali. Loď, ve které přiletěli, odeslali na Zem s vyřazeným materiálem, sami se vrátili v Sojuzu 34.[4][5]
O čtyři roky později letěl v Sojuzu T-9 na orbitální stanici Saljut 7 k dalšímu dlouhodobému (5 měsíců) pobytu jako člen druhé základní posádky. Startovali s Alexandrem Alexandrovem opět z Bajkonuru. Během služby přijali několik nákladních lodí Progress. Kvůli poruše lodi jejich náhradníků si museli pobyt neplánovaně prodloužit.[6]
O dalších pět let později (rok 1988) v hodnosti plukovníka odletěl v Sojuzu TM-6 na stanici Mir, tentokrát byl ve vesmíru jen 9 dní.[7] Během svých třech letů strávil na oběžné dráze 333 dní.
Vyznamenání
Sovětská a ruská vyznamenání
Hrdina Sovětského svazu – 19. února 1979[8] a 23. listopadu 1983[9] – za úspěšnou realizaci dlouhého kosmického letu na orbitální výzkumném komplexu Saljut 7 a za prokázanou odvahu a hrdinství
Řád Říjnové revoluce – 7. září 1988 – za úspěšnou realizaci kosmického letu ve výzkumné orbitální stanici Mir a za prokázanou odvahu a hrdinství
Leninův řád
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
Jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
Pamětní medaile 850. výročí Moskvy
Medaile Za zásluhy při objevování vesmíru – 12. dubna 2011 – za velké zásluhy v oblasti výzkumu, vývoje a využívání kosmického prostoru, za mnoho let svědomité práce a za aktivní společenské aktivity[10]
Zahraniční vyznamenání
Hrdina Afghánistánu – 1988
Řád slunce svobody – Afghánistán, 1988
Řád Bulharské lidové republiky I. třídy – Bulharsko, 1988
Süchbátarův řád – Mongolsko
Řád za zásluhy III. třídy – Ukrajina, 23. července 2001) – za významný osobní přínos k rozvoji astronautiky, posílení přátelských vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací[11]
Odkazy
Reference
- Биографии космонавтов отряда РГНИИЦПК. www.gctc.ru [online]. [cit. 2008-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18.
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vladimír Afanasjevič Ljachov, s. 152.
- IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2007-7-4 [cit. 2009-11-16]. Kapitola Vladimir Afanasiyevich Lyakhov. Dostupné online. (rusky)
- HOLUB, Aleš. Sojuz 32 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky, 2001-10-21 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online.
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Třetí základní, s. 106.
- HOLUB, Aleš. Sojuz T- 9 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky, 2001-10-28 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online.
- HOLUB, Aleš. Sojuz TM- 6 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky, 2001-11-4 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online.
- Указ Президиума Верховного Совета СССР от 19 августа 1979 года № 617—X «О присвоении звания Героя Советского Союза лётчику-космонавту тов. Ляхову В.А.»
- Указ Президиума Верховного Совета СССР от 23 ноября 1983 года № 10330—X «О награждении Героя Советского Союза лётчика-космонавта СССР тов. Ляхова В.А. орденом Ленина и второй медалью „Золотая Звезда”»
- Указ Президента Российской Федерации от 12 апреля 2011 года № 436 «О награждении медалью „За заслуги в освоении космоса“» Dostupné online
- zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Ljachov na Wikimedia Commons
- Vladimir Ljachov na stránkách SPACE 40
- Biografie v Malé encyklopedii kosmonautiky