Vladimír Růžička

Vladimír Růžička se narodil v mostecké porodnici, ale vyrůstal v Litvínově. V deváté třídě na základní škole poznal svou budoucí manželku Evu (* 1962), která v té době bydlela v Meziboří. Po základní škole se vyučil elektrikářem a současně od šestnácti let začal hrát v československé nejvyšší hokejové lize. V devatenácti letech se oženil, vzápětí se jim narodila dcera Eva (* 1982) o sedm let později syn Vladimír (* 1989), který je rovněž hokejistou. Manželka Eva s ním prošla všechna angažmá, podporovala jej, když odmítl emigraci a NHL. Jako hráč si Růžička vydělal miliony korun ve Slavii i před tím v NHL, miliony bral i jako kouč a manažer v té době bohaté Slavie.[1] Hokejové prostředí ovlivnilo život nejen Růžičkova syna, aktivního hokejisty, ale i dcery Evy – někdejší slávistický obránce Jan Novák byl až do roku 2008, kdy se po takřka deseti letech soužití rozešli, jejím partnerem. V roce 2012 se Eva seznámila s Lukášem Stránským, kondičním trenérem, kterého do Slavie přivedl právě její otec. V červenci 2015 se Růžička stal dědečkem, když se dceři Evě a Lukáši Stránskému narodil syn Lukáš.[2] Růžičkova manželka Eva podlehla 20. února 2016 ve svých třiapadesáti letech těžké nemoci.[3] V červnu 2017 se na zámku Červený Hrádek oženil s Marií Pavlovskou,[4] 10. října 2017 se jim narodila dcera Lejla.[5]

Lední hokej začal hrát v pěti letech v přípravce v litvínovském klubu HC Chemopetrol. V severočeském městě prošel všemi mládežnickými kategoriemi a nastoupil za něj i ve svém debutu v první lize.

První zápas v extralize odehrál v roce 1979 proti HC Dukla Jihlava. V tomto zápase potvrdil pozici opory celého týmu a vstřelil svůj první gól. Úspěchy a mimořádné výkony ho provázely celou kariéru. Čtyřikrát vyhrál kanadské bodování ligy a pětkrát se stal nejlepším střelcem. V letech 1986 a 1988 získal Zlatou hokejku.

V roce 1987 odešel na dvouletou vojenskou službu do Trenčína a po jejím skončení v roce 1989 odešel do zámořské NHL. Byl prvním hráčem po revoluci, který do Ameriky odešel. Jeho prvním týmem byli Edmonton Oilers. Růžička odehrál za Edmonton Oilers jen 25 utkání v základní části, do playoff nezasáhl, díky tomu obdržel prsten pro vítěze Stanley Cupu, ale jeho jméno není vyryto na poháru. Po neúspěšném angažmá přestoupil do Boston Bruins a poté do Ottawa Senators. V obou týmech se mu celkem dařilo.

V roce 1994 se vrátil do Evropy. Nejprve odehrál několik utkání za švýcarský Zug, poté přestoupil do týmu HC Slavia Praha, kterému pomohl probojovat se do české hokejové extraligy. Ve slávistickém dresu pak působil až do konce své aktivní hráčské kariéry v roce 2000. Je členem Klubu hokejových střelců deníku Sport.

Loučení s hráčskou kariérou

Definitivně se rozloučil se svou bohatou hráčskou kariérou v duelu vlastního Výběru s hvězdným Jágr Teamem. Zápas se odehrál dne 5. srpna 2000 ve vršovickém Edenu. Do svého výběru pozval bývalé spoluhráče a kamarády z reprezentace. V zápase si zahrál i jeho tehdy jedenáctiletý syn.

5. srpna 2000	Výběr Vladimíra Růžičky	12 - 12	Jágr Team	Zimní stadion Eden, Praha
		(1-1 , 5-6 , 6-5)

Souhrn zápasu
	Reichel  6' Růžička  24', 34' Hrdina  31' Sup  33', 50' Ručinský  38' Beránek  43' Ujčík  46' Cíger  57' Růžička ml.  60', 60'		2', 53' Jágr  21', 38', 60' Prospal  22' Sýkora  31' Nedvěd  33' Hejduk  37', 59' Procházka  47' Hrdina  56' P. Eliáš	Diváků: 3500 Rozhodčí: Lípa Bádal Pouzar

Sestavy:

Výběr Vladimíra Růžičky: Ladislav Blažek - Miloslav Hořava, Ľubomír Sekeráš, Antonín Stavjaňa, Jaroslav Špaček, František Procházka, František Kučera, Petr Kadlec - Vladimír Růžička ml., Vladimír Růžička st., Michal Sup - Martin Ručinský, Robert Reichel, Josef Beránek ml. - Viktor Ujčík, Zdeno Cíger, Ivo Prorok - Petr Rosol, Jiří Hrdina. Trenéři: Ivan Hlinka a Josef Beránek st.

Jágr Team: Roman Turek (31. Milan Hnilička) - Tomáš Kaberle, František Kaberle, David Volek, Roman Hamrlík, Michal Rozsíval, Martin Straka, Pavel Kubina, Václav Varaďa - Jaromír Jágr, Jan Hrdina, Václav Prospal - Milan Hejduk, Petr Sýkora, Patrik Eliáš - Radek Dvořák, Petr Nedvěd, Jan Hlaváč - Tomáš Vlasák, Pavel Patera, Martin Procházka. Trenéři: Richard Farda a Marian Jelínek.

Vladimír Růžička na oslavě titulu mistrů světa 2010

Po skončení aktivní hráčské kariéry se stal sportovní manažerem HC Slavia Praha. Ještě v roce 2000 převzal i post trenéra a posléze změnil funkci sportovní manažera na manažera generálního. Jeho práce brzy přivedla výsledky a v sezóně 2002/2003 získala Slavie extraligový titul. Druhý vybojoval jeho tým v sezóně 2007/2008. Ve Slavii byl nějakou dobu rovněž spolumajitelem, svůj podíl však prodal v průběhu sezony 2013/2014, na jejímž konci rovněž ohlásil konec ve funkci trenéra A-týmu a generálního manažera. Jako trenér působil u Slavie nepřetržitě od roku 2000 až do konce ročníku 2013/2014, kdy se přesunul k české hokejové reprezentaci. Ve Slavii však nadále působí jako konzultant a trenér mládeže.

V letech 2002–2004 byl Vladimír Růžička také asistentem trenéra české reprezentace. Poté, co se týmu v roce 2004 ujal Ivan Hlinka, opustil reprezentaci a věnoval se pouze své práci ve Slavii. Po Hlinkově tragické smrti v srpnu toho roku se však stal jeho nástupcem. Poprvé vedl český tým na Světovém poháru 2004, kde skončil v semifinále, když podlehl Kanadě 3:4. Trenérský vrchol zažil na světovém šampionátu ve Vídni v roce 2005, kdy s českými hokejisty získal zlatou medaili, první od tzv. „zlatého hattricku“ v letech 1999–2001. Následně se však vrátil pouze k práci v extraligovém klubu a post reprezentačního trenéra přenechal Aloisi Hadamczikovi.

Trenérem české hokejové reprezentace se stal opět 21. června 2008. V první sezoně se týmu nepodařilo postoupit do semifinále Mistrovství světa, v dalším roce obdobně dopadlo i české působení na olympiádě ve Vancouveru. Vladimír Růžička oznámil svůj odchod po skončení sezony 2009/2010, přitom na posledním turnaji, Mistrovství světa 2010, dovedl své svěřence k titulu mistrů světa.

Po Zimních olympijských hrách v Soči 2014 se stal nástupcem odstoupivšího Aloise Hadamczika;[6] jeho smlouva má trvat do konce sezóny 2015/2016.[7] Kvůli obvinění z přijímání finančních obnosů od rodičů za možnost, aby jejich děti hrály ve Slavii, ale 9. června 2015 odstoupil z pozice reprezentačního trenéra. Jeho svěřenci skončili na MS 2014 i 2015 shodně čtvrtí.[8]

Krátce po skončení šampionátu 2015 podepsal desetiletou trenérskou smlouvu s extraligovým týmem Piráti Chomutov, kde se zároveň stal sportovním manažerem.[9] Po sezóně 2018/2019, v níž Chomutov sestoupil do první ligy, se klub dohodl s Růžičkou na předčasném ukončení smlouvy.[10] V srpnu 2019 se stal konzultantem prvoligové Kadaně[11] a v říjnu 2019 nastoupil do funkce jednoho ze dvou hlavních trenérů extraligového Mounfieldu HK.[12] V sezóně 2020/2021 byl jediným hlavním koučem královéhradeckého týmu a po ze vyřazení ve čtvrtfinále play off mu na jaře 2021 nebyla prodloužena smlouva.[13] V srpnu 2021 začal trénovat s Danielem Brandou prvoligový klub SK Kadaň. V listopadu 2021 z Kadaně odešel a začal působit jako hlavní kouč ve svém mateřském extraligovém klubu HC Verva Litvínov.[14]

Celková bilance 200 utkání/112 branek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Růžička na Wikimedia Commons
• (česky) životopis na www.olympic.cz
• Vladimír Růžička na www.hokej.cz
• Vladimír Růžička – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Vladimír Růžička – statistiky na NHL.com (anglicky)
• Vladimír Růžička – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
• Vladimír Růžička v databázi Olympedia (anglicky)