Divadlo Viola
Divadlo Viola je česká divadelní scéna, zaměřená na komorní představení inspirovaná literárními texty. Nachází se ve dvoře bývalé pojišťovny na Národní třídě v Praze, secesní budovy, kterou navrhl roku 1906 architekt Osvald Polívka.[1] Kapacita sálu je 76 míst.
Divadlo Viola | |
---|---|
Stát | Česko |
Místo | Praha |
Zaměření | poetický kabaret |
Budova | |
Architekt | Osvald Polívka |
Otevření | 1963 |
Přestavby | 1989 |
Osobnosti | |
Ředitel | Lenka Plavcová |
Další informace | |
Souřadnice | 50°4′54,3″ s. š., 14°24′54,83″ v. d. |
Adresa | Národní třída 7, 110 00 Praha 1 |
Oficiální web | http://www.divadloviola.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V sále původně sídlila vinárna Viola, jejíž vedoucí Karel Majer poskytl prostory pro vystupování Poetickému kabaretu vedenému Jiřím Ostermannem.[2] První představení se odehrálo 22. července 1963 pod názvem Komu patří jazz. Program byl zaměřen na recitaci beatnické poezie světové (Allen Ginsberg, Gregory Corso, Kenneth Rexroth, Andrej Andrejevič Vozněsenskij) i české (Vladimíra Čerepková, Ivan Diviš, Václav Hrabě), doprovázené jam sessions v podání skupiny Luďka Hulana, pořádaly se také projekce filmů nové vlny. V roce 1965 se stal ředitelem Vladimír Justl, který funkci zastával do roku 1992, dramaturgie se zaměřila na literární klasiku a vedle volných literárních pásem začaly vznikat propracované scénické formy, což vedlo ke změně názvu z Poetická vinárna Viola na Divadlo Viola. Ve Viole působili režiséři Lída Engelová, Miroslav Macháček, Miloš Horanský a herci Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Josef Somr, Boris Rösner, Miriam Kantorková, Hana Maciuchová, Eliška Balzerová, Barbora Hrzánová a další. David Prachař a Luděk Munzar získali na své účinkování ve Viole Cenu Thálie.
Viola patřila k významným místům pražského kulturního života, kde se scházely nonkonformní osobnosti, za svého pražského pobytu v roce 1965 ji navštěvoval americký básník Allen Ginsberg, místní atmosféru pojmenoval Pavel Juráček slovy: „Ve Viole sedí večer co večer dost mladých mužů, kteří pokládají Greenwich Village za střed světa a netuší, že mladí mužové té ‚vesnice’ jej umisťují do Violy.“[3] Viola (pod názvem „Konírna“) jako hlavní hnízdo „kontrarevoluce“ je vykreslena v epizodě Klauni z televizního seriálu 30 případů majora Zemana.[4]
Literatura
- VIKLICKÁ, Miluše, DVOŘÁK, Jan: Divadlo Viola – 40 sezon. Pražská scéna 2002, ISBN 80-86102-30-0
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo Viola na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky