Vilém Reichmann

Vilém (Wilhelm) Reichmann, přezdívka Jappy; (25. dubna 1908 Brno[1] – 15. června 1991 Brno[2]) byl český výtvarník německého původu, karikaturista a fotograf. Známým se stal zejména černobílými imaginativními fotografiemi s poetikou náhodných setkání, tvarových analogií či abstrahujících detailù.

Vilém Reichmann
Narození25. dubna 1908
Brno
Úmrtí15. června 1991 (ve věku 83 let)
Brno
Povolánífotograf, architekt, malíř, karikaturista, autor, ilustrátor, kreslíř, básník, teoretik umění a publicista
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Měsíc fotografie Bratislava, 2012
Výstava Viléma Reichmanna a Miloše Korečka, Měsíc fotografie Bratislava, 2012

Životopis

Vilém (Wilhelm) Reichmann pocházel z brněnského německého prostředí.[p 1] Otec Johann Reichmann (1876–1937) pocházel z Rostěnic a byl odborným učitelem a ředitelem měšťanské školy v Brně.[3] Matka Marie, rozená Schwarzová (1886–?) se narodila v Jihlavě.[1]

V letech 1927–1932 vystudoval architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně (Deutsche Technische Hochschule Brünn) a získal titul inženýra. Již jako posluchač školy prokázal levicové smýšlení, když byl funkcionářem socialistického studentského spolku Arbeitsgemeinschaft sozialistischer Hochschüler a členem komunistické strany (od r. 1930).

Krátce působil jako výpomocný učitel v Hanušovicích (1935) a do války pak pracoval na brněnském stavebním úřadě.

V té době také kreslil karikatury do časopisů a novin Index, Tvorba, Trn, Tramp, Simplicus, Arbeiter Ilustrierte Zeitung (AIZ), Rovnost, Žijeme a Haló noviny. Přezdívku Jappy, kterou své kresby a karikatury signoval, získal v trampském hnutí.[4]

Dne 2. prosince 1935 se v Brně oženil (civilní sňatek) s Rudolfinou (Dolly) Barborou Zukalovou (1908–??), herečkou Zemského divadla. V roce 1938 bylo rozvedené manželství prohlášené za rozloučené.[5]

Jako Němec byl za druhé světové války zařazen do německého vojska, kde odmítl vstoupit do důstojnické školy. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a v zajateckém táboře se připojil ke skupině antifašistů. Odsud se vrátil po válce jako zajatec a na svobodu se dostal po zásazích bývalé manželky.[6]

V letech 1947–1948 byl členem postsurrealistické skupiny Ra, která v té době uspořádala sérii výstav.

Později byl členem fotografické skupiny DOFO (1962–1967) a uměleckého Sdružení Q (od 1968).

Po roce 1948 působil ve svobodném povolání (člen Svazu československých výtvarných umělců od roku 1951). Byl autorem nebo spoluautorem (s dalšími brněnskými fotografy K.O.Hrubým a Milošem Budíkem) řady obrazových publikací. V průběhu doby publikoval v časopisech a novinách Dikobraz, Roháč, Mladý svět, Kulturní tvorba, Kulturní politika, Literární noviny, Host do domu, Rudé právo, Rovnost, Blok, Tvorba, Květy, Mladá fronta, Čs. fotografie, Revue fotografie aj.

V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. Později získal fotografické tituly AFIAP (1972) a čestný titul Hon. ASČF (1981)

Po smrti byly jeho ostatky rozptýleny na loučce Ústředního hřbitova města Brna.

Zajímavost

Podle (jiným zdrojem neověřeného) údaje deníku Slovo národa (orgán Československé strany socialistické) měl být Vilém Reichmann členem NSDAP a prozatímní státní občanství mu mělo v roce 1947 být vydáno na základě intervence komunistického funkcionáře.[7] Reichmannovy protinacistické kresby z 30. let 20. staletí však ukazují, že informace nebyla pravdivá.[8][9]

Život v datech

Veřejná ocenění

Dílo

Publikace pod vlastním jménem
  • A zatím co válka (přispěvatelé Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera, Jaroslav Puchmertl, Vilém Reichmann, Václav Tikal, Václav Zykmund; Brno, Rovnost, 1946)
  • Brno (fotografie, autoři Miloš Budík, Karel Otto Hrubý, Vilém Reichmann, texty a verše Ludvík Kundera a Jan Skácel; Brno, Krajské nakladatelství, 1964)
  • Kunštátské akordy (uspořádal Ludvík Kundera,fotografie Vilém Reichmann; Brno, Blok, 1966)
  • Valašská suita (K. O. Hrubý, Vilém Reichmann, text Jaromír Tomeček; Brno, Blok, 1966)
  • Brno (fotografická publikace, autoři Miloš Budík, K. O. Hrubý, Vilém Reichmann; Brno, Blok, 1968)
  • Brno (fotografická publikace, autoři K. O. Hrubý, V. Reichmann; Brno, Propagační tvorba, 1969)
  • Oldřich Mikulášek (jubilejní sborníček, kresby Jiří Trnka, fotografie Vilém Reichmann, Praha, Československý spisovatel, 1970)
  • Pod Pálavou (fotografická publikace, úvod a popisky Jaromír Tomeček; Praha, Orbis, 1970)
  • Vítězslav Nezval (jubilejní sborníček s ukázkami z díla, karikatury František Bidlo, Vilém Reichmann, Praha, Československý spisovatel, 1975)
  • Řeka Morava (text Helena Lisická, fotografie Vilém Reichmann; Praha, Orbis, 1976)
  • Jižní Morava : krajina, historie, umělecké památky (též rusky, německy, francouzsky, anglicky, fotografie Vilém Reichmann a Karel Otto Hrubý, text Metoděj Zemek; Praha, Orbis, 1977)
  • Severní Morava (fotografie Vilém Reichmann, úv. text Josef Strnadel, průvodní text Otakar Mohyla, též rusky, něm. angl.; Praha, Olympia, 1980)
  • Zasloužilý umělec Vilém Reichmann (Katalog výstavy, Čes. Třebová, 1982)
  • Vilém Reichmann, fotografie (Katalog výstavy, Brno, 25. ledna až 20. února 1983; Dům umění města Brna, 1983)
  • Odlévání do ztraceného vosku (básnická sbírka, Jan Skácel, fotogr. Vilém Reichmann; Brno, Blok, 1984)
  • Hlasy (sborníček veršů a prózy k Halasovu Kunštátu, Sv. 1, fot. Vilém Reichmann; Blansko, Okr. kult. středisko, 1985)
  • Jak lomikámen v dešti (13 brněnských básníků, fot. Vilém Reichmann; Brno, Blok, 1987)
  • Vilém Reichmann, Fotografie (Katalog výstavy, Praha 16. 8.-18. 9. 1988, Cheb 2. 12.-31. 12. 1988; Praha, Galerie hlavního města Prahy, Cheb, Galerie 4, 1988)
  • Vysočina Viléma Reichmanna (Fotografická publikace, slovem doprovodil Ludvík Kundera, Praha, Panorama, 1988)
  • Zasloužilý umělec Vilém Reichmann (monografie s ukázkami z výtvarného díla, aut. Bronislava Gabrielová aj.; Brno Měst. kult. středisko S. K. Neumanna, 1988)
  • Na křídlech modráčků (vzpomínky, popěvky, sny, brunensia, autor Rudolf Žák, doslov napsal Radovan Holub, fotografie Vilém Reichmann; Praha, Práce, 1989)
  • Vilém Reichmann, grafogramy a kresby (katalog výstavy, Brno 27. 11. 1990 - 1. 1. 1991; Brno, Dům umění města Brna, 1990)
  • Vilém Reichmann (textová část Antonín Dufek; České Budějovice, FOTO MIDA, 1994)
  • Úhledná džungle, texty 1973-1993) (autor Ludvík Kundera, výtvarný doprovod Miloš Koreček, Vilém Reichmann; Prachatice, Prostor-multimédia, 1995)
  • Vilém Reichmann, grafika (Osidla (1941), z cyklu Opuštěná; České Budějovice, Foto Mida, 2006)
  • Vilém Reichmann, grafika (Hlad (1979), z cyklu Tabulária; České Budějovice, Foto Mida, 2006)
  • Kleines Museum = Malé muzeum (z německého originálu přeložil Ivan Chvatík; fokalky doprovodil Miloš Koreček; V Praze, KANT, Aula, 2011)

Publikace pod pseudonymem Jappy
  • Jappy: dvanáct karikatur v historickém roce 1948 (s předmluvou Oldřicha Syrovátky a se satirami Jiřího Plachetky; Brno, Rovnost, 1948)
  • Úsměvy a úsměšky (Karikatury, doslov Ludvík Kundera; Brno, Krajské nakladatelství, 1962)

Karikatury a kresby

Vilém Reichmann přispíval svými kresbami do předválečných levicových časopisů Tramp, Tvorba, Trn a Index, po válce Lidové noviny, Dikobraz,[10] Kulturní tvorba[11] aj.[12]

Výstavy
  • soubor Raněné město, 1945–1947[zdroj?]
  • Bedřich Petrovan a Vilém Reichmann (1959, Brno)[13]
  • Fotografie Viléma Reichmanna (Vídeň, 1960, Československo-rakouská společnost)[14]
  • Zasloužilý umělec Vilém Reichmann (Česká Třebová, 1982)
  • Vilém Reichmann, fotografie (Brno, 25. ledna až 20. února 1983; Dům umění města Brna, 1983)
  • Vilém Reichmann, Fotografie (Praha 16. 8. – 18. 9. 1988, Cheb 2. 12. – 31. 12. 1988)
  • Vilém Reichmann, Fotografien (Bochum 1989, Vídeň 1990)
  • Vilém Reichmann, grafogramy a kresby (Brno 27. 11. 1990 – 1. 1. 1991; Brno, Dům umění města Brna)
  • Vilém Reichmann, Fotografie (Veranstalter Galerie Neumann Düsseldorf, Dům fotografie Praha, Sander Gallery New York, 1992)
  • Fotografie Viléma Reichmanna a Miloše Korečka (Bratislava, 2012)
  • Emila Medková a Vilém Reichmann – vrchol surrealismu ve výtvarné fotografii (Rýmařov, 2012)[15]

Odkazy

Poznámky
  1. Některé zdroje opakovaně mylně tradují, že pocházel z německo-židovského prostředí. Jak dokládá matriční zápis, byl 9. května 1908 pokřtěn. Podle matričního záznam o sňatku rodičů v římskokatolickém kostele sv. Jakuba v Jihlavě byli i prarodiče Viléma Reichmanna katolíci.

Reference
  1. Matrika narozených, Zemská porodnice Brno, 1908-1909, snímek 28, Záznam o narození a křtu
  2. Radio Praha: Před 100 lety se narodil fotograf a kreslíř Vilém Reichmann
  3. Johann Reichmann - Profil osobnosti [online]. Encyklopedie Brna [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
  4. Kamarád Jappy na čundru obdivuje krásy francouzské krajiny. Tramp. 17. 9. 1931, s. 16. Dostupné online.
  5. Matrika oddaných, Brno, městská rada, 1935, snímek 167
  6. Encyklopedie dějin města Brna: Vilém Reichmann
  7. Co na to řekne „Rovnost“?. Slovo národa. 4. 11. 1947, s. 2. Dostupné online.
  8. jappy: Goebels - světový champion olympiády. Index. 12/1935, s. 109. Dostupné online.
  9. jappy: Volby v Německu 1933. Index. 10. 11. 1933, s. 106. Dostupné online.
  10. (příklad obrázku). Dikobraz. 4. 3. 1947, s. 3. Dostupné online.
  11. Vilém REichmann: Přidat!. Kulturní tvorba. 13/1965. Dostupné online.
  12. Světem kultury a umění. Rudé právo. 25. 4. 1968, s. 6. Dostupné online.
  13. Václav Zykmund: Dvakrát fotografie v Brně. Kultura. 26/1959, s. 4. Dostupné online.
  14. Vilém Reichmann: Diváci (popisek k fotu). Literární noviny. 25/1960, s. 9. Dostupné online.
  15. Jiří Karel: Emila Medková a Vilém Reichmann – vrchol surrealismu ve výtvarné fotografii. www.muzeumrymarov.cz [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.