Miloš Koreček

Miloš Koreček absolvoval reálku v Brně a poté vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně matematiku a deskriptivní geometrii. Absolvoval také dva ročníky skladby na brněnské konzervatoři. Po ukončení studia působil v letech 1933-1936 jako učitel v Těšanech u Brna a pak až do roku 1939 na gymnáziu v Nitře. Po návratu do Brna se roku 1940 seznámil s Václavem Zykmundem, který se vrátil do Brna z Mukačeva a získal byt ve stejném domě jako Korečkovi. V té době začal amatérsky fotografovat a vyvolávat negativy a fotografie.

Za války v letech 1940-1943 pořádal spolu s Václavem Zykmundem fotohapenningy, které sami nazývali "Řádění". Zprvu spontánní fotografování bizarních, groteskních a poetických předmětových koláží později aranžovali s živým objektem - Václavem Zykmundem, který se pro tyto účely zdobil falešným tetováním. Koreček vše dokumentoval a roku 1944 z fotografií vznikl samizdatový výtisk Výhružný kompas s doprovodným textem Ludvíka Kundery. Oba umělce lze považovat za předchůdce akčního umění.[1]

Koreček se při fotografování zajímal o detailní struktury přírodnin a proto neuniklo jeho pozornosti, když na přelomu let 1943-1946 při kopírování z vlhké fotografické desky v horkém zvětšovacím přístroji objevil náhodou výtvarnou metodu manipulace fotografické emulze, kterou nazval fokalk. V následujících letech se této metodě věnoval soustavně, vyhledával na desce zajímavé výtvarné detaily, které fotografoval a kopíroval. Jeho metoda znamenala významný tvůrčí přínos ke vzniku informelu a výrazově korespondovala s Istlerovými experimenty s malířskou strukturou, Lacinovým lyrickým grafismem i se Zykmundovou malbou směřující k abstraktní expresi.[2]

Fokalky vystavil na první výstavě Skupiny Ra v Brně roku 1947 a na ostatních domácích výstavách skupiny. Roku 1948 byla Skupina Ra po komunistickém převratu zakázána a Koreček se věnoval učitelské dráze (byl jmenován zasloužilým učitelem). V následujících letech byla jeho tvorba připomínána jen sporadicky (Surrealismus und Fotografie, Essen, 1966) a upadl v zapomnění. K tvorbě fokalků se vrátil na naléhání přátel roku 1971. V tomto "období s lupou" se věnoval velmi malým detailům struktur, které fotografoval a zvětšoval. Někdy do fotografií cíleně zasahuje rytím a škrábáním do emulze (cyklus Černé slunce). Druhé období v Korečkově tvorbě má blízko k výtvarnému umění 80. let a z mnoha hledisek převyšuje práce z období prvního. Práce řadí do volnějších cyklů (Noci, Prakrajiny, Živly, Fantomázie apod.).[3]

Pozornost teoretiků a publicitu vyvolala jeho první autorská výstava fokalků z období Skupiny Ra a ze sedmdesátých let, uspořádaná roku 1974 ve Františkových Lázních.

• Tereza Pšeničková, Rozpad tradiční perspektivy v analogové fotografii: koncept abstraktní fotografie v avantgardním umění, bak. práce, FF MUNI Brno, 2014
• Tomáš Svoboda, Surrealistická Skupina Ra a její literárně-výtvarné působení v letech 1936-1948, bakal. práce, FF JČU České Budějovice 2012
• Kubička R., Zelinger J., Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství, Grada Publishing, Praha, 2004, s. 50, ISBN 80-247-9046-7
• František Šmejkal, Skupina Ra, Galerie hl. města Prahy 1988
• A zatím co válka (Sborník: Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera, Jaroslav Puchmertl, Vilém Reichmann, Václav Tikal, Václav Zykmund), Edice RA, svazek 3, v zastoupení nakladatelství Rovnost Brno 1946

• Informační systém abART: Miloš Koreček
• Horácká galerie v Novém Městě na Moravě: Miloš Koreček
• Jiří Valoch: Miloš Koreček a Vilém Reichmann, Galéria 19, Bratislava, 2012
• Encyklopedie Brna: Miloš Koreček
• Informační systém abART: Skupina Ra