Viktor Kolář

Narodil se v Ostravě v roce 1941 v rodině majitele fotoateliéru a prodejny s fotografickými potřebami, což byla jedna z důležitých skutečností, která ho přivedla k fotografování.[5][6] Po komunistickém převratu v únoru 1948 otci obchod zabavili a rodina se šesti dětmi žila ve velmi stísněných podmínkách. Fotografování průmyslové krajiny Ostravy bylo pro Koláře možností, jak z tohoto prostředí uniknout.[7]

Studoval Pedagogický institut v Ostravě, v roce 1964 zahájil svoji pedagogickou dráhu na základní škole v Ostravě a absolvoval svou první autorskou výstavu. K jeho nejznámějším fotografiím patří situační fotografie cestujících ve vlakovém kupé z roku 1968.[8] V roce 1968 odešel do Kanady[9], kde pracoval jako pomocník při těžbě molybdenu a v niklových hutích v Manitobě.[1] Poté se dostal do fotografických laboratoří v Torontu. Díky uměleckým stipendiím nasnímal soubory zachycující nákupní centra v Montrealu, kde také posléze uspořádal v Optical Gallery výstavu. V roce 1973 se však přes Paříž a Londýn vrátil zpět do Ostravy, která se v té době nacházela v hluboké normalizaci.[10] Byl proto vyslýchán policií[1] a následně pracoval jako dělník v Nové Huti (tehdy Klementa Gottwalda) a poté v letech 1975–1984 jako jevištní technik Divadla Petra Bezruče. V té době se oženil s jevištní výtvarnicí Martou Roszkopfovou.

Především se ale dále ve svém volném čase zabýval fotografováním a v tomto období vytvořil svá nejsilnější díla. Teprve od roku 1985 se mohl opět věnovat fotografii ve svobodném povolání. V roce 1991 získal cenu Nadace Mother Jones v San Francisku.[11] V roce 1994 začal vyučovat fotografický dokument na FAMU v Praze, kde se v roce 2000 habilitoval na docenta[11] a v roce 2006 byl jmenován profesorem pro obor fotografie. Ve spolupráci s básníkem Jaroslavem Žilou vydal knihu Ostrava – obležené město. Ostravský magistrát však s jejím vyzněním a obsahem nesouhlasil, a proto byla kniha stažena.

Roku 2010 byl zvolen Osobností české fotografie.[12]

Díky Kolářovu unikátnímu souboru fotografií z Ostravy mohou ti, kteří v tomto regionu nežijí, hluboko nahlížet do života obyčejných lidí a vidět život takový, jaký zde doopravdy je. Bez nadsázky zobrazuje konfrontaci místních obyvatel s každodenní realitou, která často není příliš radostná. Z autorových fotografií je cítit jeho láska k rodnému městu a lidem. Sám autor si ale v rozhovoru z roku 2016 posteskl, že normální situace už nelze fotografovat, protože využíváním mobilních telefonů lidé ztrácejí přirozenost.[13]

• 1964 – Fotografie Viktora Koláře. Černá louka, Ostrava.
• 1973 – Viktor Kolar's Czech Eye. Optica Gallery, Montreal.
• 1976 – Člověk mezi lidmi. Fotochema, Ostrava.
• 1978 – Ostrava. Fotochema, Ostrava.
• 1981 – Ostrava – fotografie 1968–1980. Dům umění města Brna, Brno.
• 1981 – Novosvětská setkání. Galerie pod Podloubím, Olomouc.
• 1981 – Ostrava. Malá výstavní síň, Liberec.
• 1981 – Novosvětská setkání. Galéria F, Banská Bystrica.
• 1981 – Ostrava. Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha.
• 1981 – Novosvětská setkání. Fotochema, Ostrava.
• 1981 – Ostrava. Canon Gallery, Amsterdam.
• 1981 – Viktor Kolář. Fotografijos Galeria, Kaunas.
• 1981 – Viktor Kolář – fotografie. Muzeum Stillonu, Gorzów.
• 1987 – Viktor Kolář – fotografie. Realistické divadlo, Praha.
• 1988 – 13 let. Galerie 4, Cheb.
• 1991 – Viktor Kolář. Pražský dům fotografie, Praha.
• 1991 – Viktor Kolář. Robert Koch Gallery, San Francisco.
• 1991 – Viktor Kolář – Schwarzes Ostrava. Palais Jalta, Frankfurt am Main.
• 1992 – Baník Ostrava. Museum Hoesch, Dortmund.
• 1993 – Nevinné oko. Městské muzeum, Ostrava.
• 1993 – Baník Ostrava. Rheinisches Industriemuseum, Engelskirchen.
• 1994 – Viktor Kolář. Slovenský rozhlas, Bratislava.
• 1995 – Viktor Kolář – 40 fotografií. Americké kulturní a obchodní centrum, Praha.
• 1996 – Kolářovy ostravské fotografie. Dům umění města Brna, Brno.
• 1996 – Viktor Kolář. Slezské muzeum, Opava.
• 1996 – Viktor Kolář. Toldkammeret, Elsinor.
• 1996 – Viktor Kolář – fotografie. Biennale of International Photography, Skopelos.
• 1997 – Viktor Kolář – Ostrava. The Photographic Center, Athens.
• 1997 – Viktor Kolář (1967–77). Galerie Václava Špály, Praha.
• 1998 – Viktor Kolář – fotografie. Musée de l'Élysée, Lausanne.
• 1999 – Viktor Kolář. České centrum, Berlin.
• 1999 – Viktor Kolář. Ostrava 1963–1999. Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava.
• 2002 – Viktor Kolář Photographs – Czech Photography II. Leica Gallery, New York City.
• 2002 – Malá Strana (Praha) photographs of Viktor Kolář. Blue Sky Gallery, Portland, Oregon.
• 2003 – Naostro (50 fotografií Viktora Koláře 1989–2003). Muzeum Boskovicka, Boskovice.
• 2007 – Viktor Kolar Photographs. Museum – The World of Glass, St. Helens, UK.
• 2008 – Město budoucnosti. Galerie u Rytíře, Liberec.
• 2009 – Retrospektywa/Retrospective of VK. Gallery A. Starmach, Kraków.

• D. Mrázková: Viktor Kolář, Profil, Ostrava 1986
• Viktor Kolář: Baník Ostrava, Ex posé, Berlín 1986
• Viktor Kolář: Malá Strana, Kocher & Kocher, Praha 1993
• V. Kolář; J.Žila: Ostrava – obležené město, SFINGA, Ostrava 1995. ISBN 80-7188-016-7
• J. Cieslar: Viktor Kolář, TORST, Praha 2002. ISBN 80-7215-159-2