Kačenka česká

Kačenka česká (Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt. 1893, syn.: Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud. 1907) je jedlá a vyhledávaná vřeckovýtrusná houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae) rostoucí od dubna do května v listnatých hájích.[2]

Kačenka česká
Kačenka česká (Verpa bohemica)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
TřídaPezizomycotes
PodtřídaPezizomycetidae
Řádkustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleďsmržovité (Morchellaceae)
Rodkačenka (Verpa)
Binomické jméno
Verpa bohemica
(Krombh.) J. Schröt., 1907
Synonyma
  • Ptychoverpa bohemica (Krombh.) Boud. 1907
  • Morchella bohemica Krombh. 1834
  • Mitrophora bohemica (Krombh.) Gillet 1879[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Makroskopický
Mladší plodnice kačenky české.
Řez plodnicí kačenky české

Plodnice je apothecium, členěné na třeň a klobouk a vysoké v dospělosti asi 5 až 20 cm.

Klobouk je drobnější, asi 1–5 cm velký,[3] má nepravidelný kuželovitý nebo zvonovitý tvar. Klobouk je dutý, směrem dolů otevřený a dosti tenkomasý. Vnější povrch klobouku je výrazně zvrásněný víceméně svislými, zkroucenými, několik milimetrů vysokými žebry, místy se větvícími a vidlenými, která jsou příčně pospojována poněkud nižšími nepravidelnými přepážkami. Barva vnější strany klobouku je žlutookrová až žlutohnědá, v mládí světlejší, později do hněda tmavnoucí. Vnitřní strana klobouku je hladká, bělavá až našedlá. Thecium pokrývá vnější stranu klobouku. Až v samém vrcholu klobouku je tento připojen ke třeni.[4][5][6]

Třeň je nepravidelně válcovitý, poměrně dlouhý (až 15 cm), jen 1–3 cm široký, bělavě nažloutlé až světle žlutohnědé barvy. Na povrchu třeně bývá kruhovitě jemně bělavě plstnatý.[7][6] Třeň je dutý, dutina je vyplněna řídkým bílým vatovitým pletivem.[5][6] V mládí bývá třeň dosti krátký, klobouk jen o málo přesahující, postupně se však významně prodlužuje.[8][9]

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká (jen několik milimetrů), světle šedožlutá, křehká. Vyznačuje se příjemnou vůní i chutí.[10]

Mikroskopický

Výtrusy jsou uloženy ve vřecku pouze po dvou a vyznačují se obrovskými rozměry, 50–90 × 15–22 µm.[3][5]. Jsou elipsoidního tvaru. Výtrusný prach má okrovou barvu.[9]

Výskyt

Vyskytuje se v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami – především pod třešněmi a trnkami.[5][4][10][6] Preferuje spíše zásadité podloží.[6] Vyrůstá obvykle ve skupinách, někdy velmi početných, a to obvykle v místech s vrstvami spadaného listí apod.[6][4]

Rozšíření

Vyskytuje se v Eurasii i Severní Americe.

Použití

Kačenka česká je vynikající jedlý druh,[7][11] bývá uváděn mezi nejchutnějšími houbami.[4] Je široce kuchyňsky využitelná,[6] lze ji sušit.[10] Některé osoby mohou být na tento druh alergické, podobně jako je tomu u některých jiných hub, což se projevuje zažívacími obtížemi;[12][13][14] těmto osobám se pak konzumace kačenky nedoporučuje.[6]

Kačenka česká, starší plodnice, rostoucí na lokalitě přírodní památky Štola Jarnice

Podobné druhy
  • Kačenka náprstkovitá (Verpa conica) je dosti podobný příbuzný druh, rostoucí rovněž na jaře na podobných místech, je však vzácnější. Liší se zejména téměř hladkým, jen mírně zvrásněným, nikoli žebrovaným, povrchem klobouku. Jde také o jedlou houbu.[15]
  • Podobné jsou i příbuzné, také jedlé, smrže (Morchella), zejména smrž polovolný (Morchella semilibera), který vykazuje značné tvarové shody. Odlišuje se ale třeněm přirostlým ke klobouku nikoli až ve špičce klobouku, ale asi v polovině jeho výšky.[15] Rozdílný je také tmavším zbarvením a ostřejšími a rovnějšími žebry na klobouku. Ostatní druhy smržů pak mají třeň přirůstající ke spodnímu okraji klobouku a rozdílné jsou i tvarově.

Odkazy

Reference
  1. http://www.speciesfungorum.org/GSD/GSDspecies.asp?RecordID=481988
  2. SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub : Oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub. 5. vyd. [s.l.]: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2005. ISBN 80-7181-311-7. S. 58.
  3. KUO, Michael. Verpa bohemica [online]. MushrommExpert.com, 2005. Dostupné online.
  4. PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 86.
  5. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96.
  6. MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. S. 86.
  7. PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.
  8. Kačenka česká na stránkách České mykolgické společnosti
  9. BioLib.cz – Verpa bohemica (Kačenka česká) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
  10. SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. Praha: Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7. S. 58.
  11. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
  12. Kačenka česká na Nasehouby.cz. nasehouby.cz [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-29.
  13. Kačenka česká na Naturfoto.cz
  14. Kačenka česká na Nahuby.sk
  15. HAGARA. Atlas hub. Martin: Neografia, 1998. ISBN 80-88892-09-0.

Literatura
  • PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 86.
  • SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. Praha: Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7. S. 58.
  • BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96.
  • MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. S. 86.
  • PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.