Vermikulit

Vermikulit (Webb, 1814), chemický vzorec (Mg,Fe,Al)3(Al,Si)4O10(OH)2·4(H2O), je jednoklonný minerál.

Vermikulit

Neopracovaný vermikulit

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Mg,Fe,Al)3(Al,Si)4O10(OH)2·4(H2O)
Identifikace
Barva žlutohnědá, zelenohnědá
Vzhled krystalu šupinky
Soustava jednoklonná
Tvrdost 1,5
Lesk perleťový až mastný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nα = 1,520–1,564
nβ = 1,530–1,583
nγ = 1,530–1,583
Vryp nazelenalý
Hustota 2,3 – 2,7 g ⋅ cm−3
Ostatní při zahřátí zvětšuje objem

Svou strukturou i vzhledem je podobný chloritům, či slídám; stejně jako ony tvoří tabulkovité, dokonale štěpné krystaly a lupenité agregáty. Na rozdíl od ostatních křemičitanů má však tu vlastnost, že se jeho krystaly při zahřívání roztahují a tvoří lehké, pórovité útvary červovitého typu. (Odtud pochází název, z latinského vermiculus – červíček.)[1]

Původ
  • sekundární – produkt hydratace nebo zvětrávání biotitu nebo flogopitu, často se nachází vázaný s azbestem
  • magmatický – na kontaktu mezi felsickými a mafickými nebo ultramafickými horninami, jako jsou pyroxenity a dunity

Morfologie

Tvoří lístečky, šupinky, krystaly jsou šupinkovité, často pseudohexagonální.

Vlastnosti
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5, hustota 2,3 – 2,7 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001}, lom nepravidelný.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, zelenohnědá. Lesk perleťový až mastný, průhlednost: průsvitný, vryp nazelenalý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 8,68 %, Fe 9,97 %, Al 23,01 %, Si 5,57 %, O 50,77 %, H 2,0 %. Při zahřátí zvětšuje objem, před dmuchavkou se červíkovitě kroutí.

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

V 60. letech 20. století byl tento minerál těžen v Libby v Montaně pod obchodní značkou Zonolite. Těžba v Libby byla zastavena roce 1990 v důsledku kontaminace azbestem. Světová produkce vermikulitu v roce 2000 překročila 500 000 tun. Hlavními producenty jsou Čína, Jihoafrická republika, Austrálie, Zimbabwe a Spojené státy americké.

Využití

Expandovaný vermikulit je užíván jako upravovač půdy, sypaná izolace a balicí materiál, plnivo omítek a betonů. V zahradnictví je používán jako nosič chemikálií a stejně jako perlit je vhodný pro pěstování hydroponických rostlin. Expandovaný vermikulit lze použít také pro inkubaci vajec plazů.

Vermikulit se také používá (v podobě obkladu či nátěru) jako materiál pro tepelnou či protipožární izolaci.

Naleziště

Výskyt řídký.

Odkazy

Reference
  1. LUHR, James L. Země. 2. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2007. 520 s. ISBN 978-80-242-1901-1. S. 76.

Literatura
  • Dana, E.S. (1892)Dana's system of mineralogy, (6th edition), 664–668
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.