Merník

Obec leží v údolí potoku Čičava, který ústí do řeky Topľa, v Pozdišovské pahorkatině geomorfologického celku Beskydského předhůří. Zvlněný povrch území je odlesněný, ploché hřbety a mírné svahy jsou tvořeny souvrstvími centrálněkarpatského flyše, v jižní části se nachází neogénní usazeniny jako slepence, ryolitické tufy a tufity s ložisky rtuti, která se zde těžila.[2][3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1363, kde je uváděná jako Mernykfalua a později jako Mernik, maďarsky Merészpatak. Vesnice byla do 17. století v majetku hradního panství Čičava (Vranovské panství). V 18. století bylo majetkem rodu Szulyovských a dalších. V roce 1493 bylo v obci 6 usedlostí a z toho tři opuštěné. Na začátku 16. století došlo k novému osídlení v čele s novým šoltysem. V roce 1887 ves platila daň z pěti port. V roce 1715 bylo v obci 21 obydlených a 22 opuštěných domácností. V roce 1787 žilo 398 obyvatel v 46 domech a v roce 1828 v 74 domech žilo 53 obyvatel.[4] V roce 1844 byla v obci kúria, zděná kovárna, ovčín, krčma a na potoce Čičava mlýn.[3] Hlavní obživou bylo zemědělství, práce v lesích, v dolech na kaolín a rtuť. V roce 1831 byla obec součástí rolnického povstání.

V obci jsou kulturní památky, které připomínají povstání sedláků (14 bylo popraveno) v prostoru hřbitova, nález základů kostela z 16. století.[5][6]

• Kamenný náhrobek J. Szulyovského z roku 1831 a pískovcový klasicistický náhrobek J. Reviczkého připomínající rolnické povstání.[7][8]
• Evangelický jedno lodní kostel s areálem z let 1784–1791. V roce 1863 byla ke kostelu přistavěna dřevěná věž a rozšířené kněžiště. Zděná věž byla přistavěna až v letech 195–1952 a v roce 2001 byly instalovány věžní hodiny.[9][10]
• Pomník padlým v první světové válce z roku 1918.[11]
• Archeologické naleziště na starém hřbitově, nález základů jednolodního římskokatolického kostela z první poloviny 16. století.[12][13] Kolem roku 1666 byl na těchto základech postaven nový evangelický dřevěný kostel.[3]
• Portál dědičné štoly Mária dlouhé 450 metrů.[14][15] Štola Mária se nachází jižně od obce Merník a šest kilometrů severně od obce Vranov na Topľou v údolí Potkanova debra potoku, který ústí do potoka Čičava.[16] Důlní dílo je pozůstatkem těžby rumělky. První pokusy s těžbou zahájila v roce 1830 hraběnka Mária Forgáchová a těžba byla přerušena v padesátých letech 19. století. Nové období intenzívní bylo v letech 1923 až 1937 s maximální těžbou v letech 1932–1936, kdy se vytěžilo 32 tun kovu. V roce 1942 byl důl zatopen.[17][18][3]