Verónica Cepedeová Roygová

Verónica Cepedeová Roygová (nepřechýleně Cepede Royg, * 21. ledna 1992 Asunción) je paraguayská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj a jeden v rámci série WTA 125. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[1]

Verónica Cepedeová Roygová
Cepedeová Roygová ve Wimbledonu 2017
StátParaguay Paraguay
Datum narození21. ledna 1992 (30 let)
Místo narozeníAsunción, Paraguay
BydlištěAsunción, Paraguay
Výška163 cm
Hmotnost62 kg
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 229 066 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů392–263
Tituly0 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění73. místo (7. srpna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2018)
French Open4. kolo (2017)
Wimbledon1. kolo (2017, 2018)
US Open1. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016, 2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů179–95
Tituly1 WTA, 1 WTA 125s, 20 ITF
Nejvyšší umístění85. místo (19. září 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210722a22. července 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bekhend na French Open 2015

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2017 na 73. místě a ve čtyřhře pak v září 2016 na 85. místě. Trénuje ji bývalý paraguayský tenista Ramón Delgado. Dříve tuto roli plnil Alfredo De Brix.[2]

Ve fedcupovém týmu Paraguaye debutovala v roce 2006 utkáním 2. skupiny Americké zóny proti Bermudám. Do srpna 2021 v soutěži nastoupila k padesáti jedna mezistátním utkáním s bilancí 38–13 ve dvouhře a 23–13 ve čtyřhře.[3]

Paraguay reprezentovala na londýnských Letních olympijských hrách 2012 v soutěži ženské dvouhry poté, co obdržela jedno ze dvou pozvání ve formě divoké karty od Mezinárodního olympijského výboru. V úvodním kole však podlehla Američance Varvaře Lepčenkové po třísetovém průběhu. Zúčastnila se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, kde opět na pozvání ITF v úvodním kole ženského singlu uhrála pět gamů na Rumunku Monicu Niculescuovou. Na zahajovacím ceremoniálu LOH 2020 v Tokiu byla s golfistou Fabriziem Zanottim vlajkonoškou paraguyaské výpravy.[4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2006, když na turnaj v paraguayském Luque s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Brazilce Roxaně Vaisembergové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během října 2009 v brazilském Bauru na události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála brazilskou hráčku Vivian Segniniovou.[1]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na únorovém Monterrey Open 2012. Na úvod kvalifikace podlehla bulharské tenistce Aleksandrině Najdenovové. První utkání v hlavní soutěži – mimo Olympijského turnaje 2012 řazeného fakticky také do okruhu WTA –, pak odehrála na Rio Open 2014, kde jako postoupivší z kvalifikace porazila Paulu Cristinu Gonçalvesovou, startující na divokou kartu, aby ji poté vyřadila další kvalifikantka Irina-Camelia Beguová.[2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na Rio Open 2016, když ve finále čtyřhry s Argentinkou Maríou Irigoyenovou porazily britsko-švýcarskou dvojici Tara Mooreová a Conny Perrinová ve dvou setech.[2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2017. Na cestě do osmifinále postupně přehrála finalistku z roku 2015 Lucii Šafářovou, šestnáctou nasazenou Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou i Kolumbijku Marianu Duqueovou Mariñovou. Ve čtvrtém kole ji zastavila světová trojka Karolína Plíšková‎, když proti ní v rozhodujícím setu nevyužila brejkbol na vedení gamů 5–3. Následně ztratila servis a Češka si již vlastní podání podržela.[2]

Finále na okruhu WTA Tour

WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–2 Č)

Čtyřhra: 3 (1–2)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. února 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka María Irigoyenová Tara Mooreová
Conny Perrinová
6–1, 7–6 (7–5)
Finalistka 1. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý Mariana Duqueová Darija Juraková
Anastasia Rodionovová
3–6, 2–6
Finalistka 2. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie antuka Magda Linetteová Beatriz Haddad Maiová
Nadia Podoroská
3–6, 6–7 (4–7)

WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Winner 1. 27. listopadu 2015 Carlsbad, Spojené státy tvrdý Gabriela Céová Tatjana Mariová
Oxana Kalašnikovová
1–6, 6–4, [10–8]

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 27 (14–13)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. října 2009 Bauru, Brazílie antuka Vivian Segniniová 6–0, 6–3
Vítězka 2. 25. října 2009 Santa Cruz, Bolívie antuka Vivian Segniniová 6–2, 6–2
Finalistka 1. 29. listopadu 2009 Lima, Peru antuka Carla Lucerová 7–5, 3–6, 5–7
Vítězka 3. 5. prosince 2009 La Serena, Chile antuka Barbara Rushová 6–1, 6–4
Finalistka 2. 10. října 2010 Londrina, Brazílie antuka Teliana Pereirová 4–6, 0–6
Finalistka 3. 13. listopadu 2010 Asunción, Paraguay antuka Vanesa Furlanettová 6–1, 4–6, 5–7
Vítězka 4. 20. listopadu 2010 Asunción, Paraguay antuka Tatiana Búová 6–2, 6–2
Finalistka 4. 4. prosince 2010 Santiago, Chile antuka Andrea Koch-Benvenutová 2–6, 2–6
Vítězka 5. 11. prosince 2010 Talca, Chile antuka Camila Silvová 7–6(7–2), 3–6, 6–3
Vítězka 6. 19. února 2011 Buenos Aires, Argentina antuka Nathalia Rossiová 4–1skreč
Finalistka 5. 23. dubna 2011 Córdoba, Argentina antuka Daniela Seguelová 6–7(4–7), 6–0, 4–6
Vítězka 7. 14. května 2011 Encarnación, Paraguay antuka Ornella Carónová 6–2, 6–2
Vítězka 8. 31. července 2011 Campos do Jordão, Brazílie tvrdý Adriana Perezová 7–6, 7–5
Vítězka 9. 17. prosince 2011 Santiago, Chile antuka Mailen Aurouxová 6–0, 1–6, 6–3
Vítězka 10. 5. listopadu 2012 Asunción, Paraguay antuka Ioana Raluca Olaruová 5–7, 7–6(9–7), 6–2
Finalistka 6. 8. července 2013 Campinas, Brazílie antuka María Irigoyenová 2–6, 2–6
Finalistka 7. 7. října 2013 Asunción, Paraguay antuka Florencia Molinerová 3–6, 6–7
Vítězka 11. 28. října 2013 Caracas, Venezuela tvrdý Laura Pigossiová 6–2, 6–2
Vítězka 12. 9. prosince 2013 Santiago, Chile antuka María Irigoyenová 6–3, 6–4
Vítězka 13. 31. března 2014 Medellín, Kolumbie antuka Irina-Camelia Beguová 6–4, 4–6, 6–4
Finalistka 8. 6. dubna 2015 Medellín, Kolumbie antuka Teliana Pereirová 6–7(6–8), 1–6
Vítězka 14. 5. prosince 2015 Santiago, Chile antuka Anne Schäferová 6–0, 2–6, 7–5
Finalistka 9. 25. září 2016 Albuquerque, Spojené státy tvrdý Mandy Minellaová 4–6, 5–7
Finalistka 10. 15. května 2017 Trnava, Slovensko antuka Markéta Vondroušová 5–7, 6–7(3–7)
Finalistka 11. 20. května 2018 Trnava, Slovensko antuka Viktória Kužmová 3–6, 6–1, 1–6
Finalistka 12. říjen 2018 Macon, Spojené státy tvrdý Varvara Lepčenková 4–6, 4–6
Finalistka 13. březen 2019 Irapuato, Mexiko tvrdý Astra Sharmaová 7–6(7–3), 4–6, 3–6

Čtyřhra (20 titulů)

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 4. prosince 2009 La Serena, Chile antuka Fernanda Britová Andrea Kochová-Benvenutová
Giannina Minieriová
4–6, 6–0, [10–6]
2. 23. října 2010 Santa Maria, Brazílie antuka Vivian Segniniová Natasha Lotuffová
Roxane Vaisembergová
bez boje
3. 12. listopadu 2010 Asunción, Paraguay antuka Vanesa Furlanettová Luciana Sarmentiová
Carolina Zeballosová
6–0, 6–3
4. 19. listopadu 2010 Asunción, Paraguay antuka Vanesa Furlanetto Lucía Jara-Lozano
Luciana Sarmenti
6–2, 2–6, [10–3]
5. 3. prosince 2010 Santiago, Chile antuka Luciana Sarmentiová Barbara Rushová
Camila Silvaová
6–1, 6–3
6. 10. prosince 2010 Talca, Chile antuka Luciana Sarmenti Flávia Guimarães Bueno
Belén Ludueña
6–3, 6–1
7. 12. února 2011 Buenos Aires, Argentina antuka Luciana Sarmentiová Fernanda Britová
Catalina Pellaová
6–0, 6–3
8. 18. února 2011 Buenos Aires, Argentina antuka Luciana Sarmenti Andrea Benítez
Tatiana Búa
5–7, 6–3, [10–7]
9. 23. dubna 2011 Córdoba, Argentina antuka Luciana Sarmentiová Sofía Luiniová
Aranza Salutová
6–2, 6–0
10. 13. května 2011 Encarnación, Paraguay antuka Luciana Sarmentiová Ornella Carónová
Jordana Lujánová
6–3, 6–2
11. 24. června 2011 Tevere Remo, Itálie antuka Paula Ormaecheaová Marina Šamajková
Sofia Šapatavová
7–5, 6–4
12. 1. července 2011 Denain, Francie antuka Teliana Pereirová Céline Ghesquièreová
Elixane Lechemiaová
6–1, 6–1
13. 1. července 2013 São José do Rio Preto, Brazílie antuka Adriana Pérezová Mailen Aurouxová
María Fernanda Álvarez Teránová
4–6, 6–4, 11–9
14. 1. července 2013 Campinas, Brazílie antuka Adriana Pérezová Florencia Molinerová
Carolina Zeballosová
6–0, 6–1
15. 28. října 2013 Caracas, Venezuela tvrdý Adriana Pérezová Florencia Molinerová
Laura Pigossiová
6–3, 6–3
16. 13. prosince 2013 Santiago, Chile antuka María Irigoyenová Cecilia Costa Melgarová
Daniela Seguelová
2–6, 6–4, [10–5]
17. 12. května 2014 Saint-Gaudens, Francie antuka María Irigoyenová Sharon Fichmanová
Johanna Kontaová
7–5, 6–3
18. 31. května 2014 Grado, Itálie antuka Stephanie Vogtová Lara Arruabarrenová
Florencia Molinerová
6–4, 6–2
19. 28. září 2014 Las Vegas, Spojené státy tvrdý María Irigoyenová Asia Muhammadová
Maria Sanchezová
6–3, 5–7, [11–9]
20. 2. listopadu 2014 New Braunfels, Spojené státy tvrdý Mariana Duqueová Alexa Glatchová
Bernarda Peraová
6–0, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verónica Cepede Royg na anglické Wikipedii.

  1. Verónica Cepedeová Roygová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210722a22. července 2021
  2. Verónica Cepedeová Roygová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210722a22. července 2021
  3. Verónica Cepedeová Roygová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210722a22. července 2021
  4. Tokyo 2020: Osaka becomes the first tennis player to light the Olympic Cauldron [online]. WTA Tennis, 2021-07-23 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.