VX

Díky své vysoké viskozitě a nízké těkavosti se látka VX navenek silně podobá motorovému oleji. Je obzvláště nebezpečná také proto, že je v běžném životním prostředí velmi stálá a nepodléhá žádným rozkladným reakcím. Je bez chuti a zápachu[3] a může být rozšiřována buď jako čistá kapalina nebo ve směsi s jílem nebo mastkem ve formě pevné látky nebo i jako aerosol.[4]

VX je inhibitor acetylcholinesterázy, tj. pracuje tak, že blokuje funkci tohoto enzymu. To vede k akumulaci acetylcholinu v prostoru mezi neuronem a svalovou buňkou a dochází tak k nekontrolované svalové kontrakci, jejímž výsledným efektem je ale nakonec ochabnutí všech svalů v těle. Trvalé ochrnutí svalstva bránice vede následně až ke smrti udušením.

Smrtelná koncentrace VX vyvolávající 50% úmrtnost 70kg muže pro dvouminutovém vystavení parám (15 l/min = lehká fyzická aktivita) je odhadována na 12–15 mg/m³ – tedy asi 2× méně ,než je nutno u sarinu. Smrtelná koncentrace par a aerosolu pro penetraci kůže je 150 mg/m³ po dobu 30–60 minut (pro 50% úmrtnost). Smrtelná dávka kapalného VX LD₅₀ na holou kůži je 5 mg. 100% smrtelné dávky mohou být jen o pár desítek procent vyšší. Všechna data jsou odhadována pro nedostatek dat ze smrtících pokusů s lidmi. Běžně udávané hodnoty z armádních manuálů jsou asi dvojnásobné (počítají totiž se zdravými mladými muži s tréninkem, vybavením atp.).[2]

Bojově efektivní je asi 500 kg VX na 1 km² - při této hodnotě může kontaminace povrchů v prostředí vyvolat při delším působením smrt a častěji povede k zneschopňujícím poruchám zraku. Dávka na vyvolání poruch zraku (hledí pušky, operace letecké základny) bývá u nervových bojových látek o jeden až dva řády nižší než smrtelná.

Látka VX se vyrábí v několika následných krocích. Základem přípravy je transesterifikace, jejímž výsledkem je racemická směs obou enantiomerů. V prvním kroku je chlorid fosforitý methylován za vzniku methylfosfordichloridu. Výsledný materiál se nechá reagovat s ethanolem za vzniku diesteru. Ten je poté transesterifikován N,N-diisopropylaminoethanolem na fosfonit. V poslední fázi tento prekurzor zreaguje se sírou za vzniku VX. Celý proces lze schematicky popsat sledem následujících rovnic:

VX může být také dodávána jako binární chemická zbraň, kde je výsledná látka vytvářena až po odpálení střely za letu smícháním dvou složek. Binární VX je označována jako VX2[5] a je vytvářena smícháním 'O-(2-diisopropylaminoethyl) O′-ethyl methylfosfonitu, označovaného jako (Agent QL) s elementární sírou (Agent NE).

Při ošetření osoby exponované VX je třeba primárně odstranit tento kapalný prostředek z kůže ihned po dopravení jedince do nekontaminované oblasti nebo atmosféry. Dekontaminace kůže se provádí omytím kontaminované oblasti roztokem chlornanu a následným oplachováním čistou vodou. Dekontaminace samotného oděvu nemá prakticky smysl a je lépe zasažený oděv spálit. Pokud je to možné, měla by dekontaminace být dokončena dříve, než je oběť přijata k dalšímu lékařskému ošetření.

Jednotlivec, který byl exponován tímto nervovým bojovým prostředkem, by měl okamžitě dostat antidota – atropin a pralidoxim (2-PAM) a také injekčně sedativně-antiepileptické prostředky, jako například diazepam. V několika zemích jsou vojákům vydávána antidota nervových bojových prostředků ve formě autoinjektorů, například v armádě Spojených států je to prostředek Mark I NAAK.

VX měla být jednou ze zbraní hromadného ničení, kterými údajně disponoval režim Saddáma Husajna (osa zla) a které se staly záminkou pro invazi do Iráku v roce 2003.[6][7] Ukázalo se však, že důvěrný zdroj z Iráku dodávající informace o zbraních hromadného ničení Saddámova režimu si vše vymyslel a silně se přitom inspiroval akčním filmem Skála z roku 1996. Ve snímku americký generál vyhrožuje, že vypálí na San Francisco rakety se smrtícím nervovým plynem VX, který byl skladován ve skleněných koulích, což ovšem v praxi není možné.[8]

VX byl používán Kubou proti povstalcům v Angole v tamní občanské válce v polovině 80. let.[9]

VX byl údajně 13. února 2017 použit k vraždě Kim Čong-nama v Malajsii.[10][11] O průběhu incidentu ale panují některé pochybnosti, zejména vzhledem k omezenému nebo žádnému zasažení ostatních zúčastněných osob, což by mohlo ukazovat na použití jiného slabšího nebo časem znehodnoceného nervového jedu.[12]