Věšín

Obec Věšín se skládá ze dvou částí na třech katastrálních územích:

• Věšín (k. ú. Věšín a Věšín v Brdech) včetně ZSJ Teslíny
• Buková (k. ú. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem)

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Věšín v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[5] Toto území má rozlohu 24,051 408 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[6]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[7]
• 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
• 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
• 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[9]
• 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[10]
• 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Obec má 11členné zastupitelstvo. V komunálních volbách v roce 2010 získalo 5 mandátů Sdružení nezávislých kandidátů (zbylé šest míst odsadila 4 místy ČSSD, 1 místem ODS, 1 místem KSČM).[12] V komunálních volbách v roce 2014 získala ČSSD 5 mandátů (zbylých šest míst obsadily 4 Sdružení nezávislých kandidátů, 1 místo ODS, 1 místo KSČM).[13] V komunálních volbách v roce 2018 získalo 5 mandátů Sdružení nezávislých kandidátů (zbylé šest míst odsadila 3 místy ČSSD, 1 místem ODS, 1 místem SPD).[14]

• Josef Mora (1945–1950)
• František Fous (1950–1951)
• Jiří Červený (1951–1952)
• Karel Slepička (1952–1953)
• Jaroslav Sýkora (1953–1954)
• František Fous (1954–1960)
• Vlastimil Černý (1960–1971)
• Václav Fous (1971–1981)
• Jiří Červený (1981–1990)
• Karel Hutr (1990–2002)
• Pavel Hutr (ČSSD) (2002–dosud)

Ve znaku je červeno-stříbrně polcený štít, vpravo tři stříbrné zkřížené kovářské hřeby, pod nimi kosmo položené stříbrné cvočkařské kladivo s hnědým topůrkem šikmo podložené stříbrnými kleštěmi, vlevo na zeleném návrší vykořeněný smrk přirozené barvy. Vlajku tvoří pět vodorovných pruhů, zelený, bílý, červený se třemi zkříženými bílými kovářskými hřeby, bílý a zelený, vpoměru 1 : 1 : 4 : 1 : 1. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[15]

Obec Věšín je členem ve svazku obcí Mikroregion Třemšín, který vznikl v roce 2000 s cílem celkového rozvoje regionu. Také je členem sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata,[16] a MAS Podbrdsko, z.s.[17]

V roce 1932 byli v obci Věšín (845 obyvatel, četnická stanice) evidovány tyto živnosti a obchody:[19] obchodník s dobytkem, holič, 4 hostince, obchod s kovanými hřebíky, 3 výrobci kovaných hřebíků, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, malíř pokojů, obuvník, pekař, 2 pily, porodní asistentka, 4 rolníci, 2 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Věšín, švadlena, 2 trafiky, truhlář.

Jednotřídní škola byla ve Věšíně zřízena v roce 1786. Nejprve se učilo v domě č. 22 v najaté místnosti, ale zároveň se stavěla dřevěná školní budova na návsi, kde se škola nachází dodnes. Ke škole byly přiřazeny i děti z Bukové a z Předních a Zadních Hutí. Učitelem zde byl ustanoven Josef Houra, po němž v roce 1792 nastoupil František Kašpárek. V roce 1824 vzrostl počet dětí na 210, proto byla škola rozdělena na dvě třídy s polodenním vyučováním – dopoledne se učila jedna třída, odpoledne druhá. Takto se vyučovalo až do roku 1860. Učitel Kašpárek přibral pomocníka Václava Kopeckého, který se po Kašpárkově smrti v roce 1844 stal jeho nástupcem a zřejmě v obou třídách do roku 1860 vyučoval sám. Od tohoto roku se přešlo na celodenní vyučování a druhá třída byla prozatímně umístěna do domu č. 78. V roce 1866 byla dřevěná školní budova zbourána a po dobu výstavby nové budovy, byla i první třída umístěna do domu č. 78. Nová školní budova byla slavnostně vysvěcena roku 1868 a začalo se v ní vyučovat. V roce 1878 se škola rozšířila ještě o třetí třídu. Roku 1877 zemřel řídící učitel Kopecký. Novým řídícím učitelem se stal Václav Káš, který školu řídil až do roku 1904. Ten v roce 1880 při škole založil pamětní knihu a ovocnickou školku na pronajatém pozemku. V roce 1888 byl pro ni zakoupen pozemek, ale protože se neukázal jako vhodný byl v roce 1904 prodán a získán nový pozemek o výměře 32 akrů, kde byla upravena nová školní zahrada s letní tělocvičnou. V roce 1880 byla také zavedeno vyučování ručních ženských prací tzv. industriální výchova, kterou obstarávala manželka řídícího učitele Teresie Kášová. V roce 1885 byla škola rozšířena o čtvrtou třídu a zůstala čtyřtřídní, i když si v roce 1900 Přední a Zadní Hutě zřídily vlastní školu. Nástupcem řídícího učitele Káše se v roce 1904 stal Václav Mautwitz, ale zemřel již roku 1906, načež se stal řídícím učitelem Jan Lukeš, který na škole působil jako učitel. Za něj byla v roce 1909 provedena důkladná oprava školy. V roce 1913 docházelo do zdejší školy 245 dětí – 122 chlapců a 123 dívek.[20]

Dne 3. února 1965 byla otevřena mateřská škola. V letech 1975 až 1991 bylo zapsáno v průměru 25–30 dětí. V roce 1982 byl rekord v počtu chodících dětí, a to 38. Základní škola a mateřská školka byly sloučeny v roce 2002. V roce 2006 prošla škola i školka rozsáhlou rekonstrukcí včetně školní jídelny. V současnosti škola funguje jako dvoutřídní škola s 1.– 5. ročníkem. Chodí sem žáci z Věšína, Bukové, Zalán a Rožmitálu pod Třemšínem. Hodiny tělesné výchovy jsou vyučovány v tělocvičně nebo na hřišti TJ Věšín. K dispozici je zahrada mateřské školky. Součástí školy je družina, která má samostatnou třídu.[21]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Věšín na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Věšín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)