Hutě pod Třemšínem

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[5] Dříve při skelných hutích vznikla část místně nazývaná jako Přední Hutě. Hutě byly založeny v panských lesích pod vrchem Třemšín. Nejdříve zde vznikly boudy a chalupy pro dělníky a říkalo se jim„ chalupy u hutí v lesích“ nebo podle polohy také „za hutěmi“. Byly zde také zádušní lesy a v nich dědiny. Držitelé zádušních pozemků byli povinni robotovat pro faráře. Za třicetileté války zde měli rožmitálští uschovány kostelní věci, ale nepřátelské i císařské vojsko vniklo i sem a vše zpustošilo. Skelné hutě zanikly asi okolo roku 1750. V roce 1790 zde bylo 14 domků a nová osada byla zvána „Hořejší Hutě“. Roku 1837 zde bylo 18 domků, 1880 – 20, r. 1900 – 22. K osadě Přední Hutě patří osamělý „Petrovicův“ mlýn postavený roku 1730. Dříve se nazýval jmény „Král“ nebo u „Fajta“. Zadní Hutě byly založeny později než Přední Hutě asi počátkem 18. století, dále k lesu pod vrchem Třemšín. K Zadním Hutím náleží samota „Pod kotly“, kdysi hamr, pak pila, nějaký čas valcha, a pak hájovna. Farou Hutě patří do Starého Rožmitálu, poštou do Rožmitálu.

V roce 1980 byla obec připojena k městu Rožmitál pod Třemšínem.[6]

Školou patřily Hutě do Věšína, kam byla cesta v zimě velmi obtížná, proto občané v roce 1895 žádali zemskou školní radu, aby si směli vystavět vlastní školu. Škola byla postavena následujícího roku tak aby vyhovovala oboum osadám. Dne 29. ledna 1900 se zde začal vyučovat správce školy Matěj Krotil. K budově náležela školní zahrádka a letní tělocvična. V roce 1906 byla škola patrem rozšířena o další třídu. Prvním učitelem ve 2. třídě byl Karel Hrdina.[4] Od roku 1909 se zde vyučovalo také ženským ručním pracím – tzv. industriální výchova, kterou vyučovala Hedvika Krotilová, manželka řídícího učitele. Všechny děti byly osvobozeny od školného a chudým dětem byly poskytovány učební pomůcky. V roce 1913 do školy docházelo 94 dětí – 46 chlapců a 48 dívek.[7]

Do západní části katastrálního území zasahují přírodní rezervace Getsemanka a přírodní památka Hřebenec.

• Hengst, na vrcholu Kobylí hlava