Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014

Bylo uvedeno, že sněmovní strany vyhradily na komunální a senátní volby v roce 2014 přibližně 134 milionů Kč, nejvíce dle iDNES.cz vyhradila na komunální volby 35 milionů Kč ČSSD, ANO vyhradilo na volby v roce 2014 25 milionů Kč, TOP 09 16 milionů Kč, KDU-ČSL 3,5 milionu Kč na komunální volby a 4,5 milionu na volby senátní, hnutí Úsvit věnovalo na volby v roce 2014 celkem 7 milionů Kč, ODS uvedla, že centrálně nevyhradila žádnou částku a financování tak ponechala na lokálních sdružení.[5]

Volební účast dosáhla zhruba 44 procent. Podle agentury STEM přitom byla očekávaná volební účast přibližně 60 %, asi 20 % nevědělo jistě, zda k volbám do zastupitelstev půjde, 20 % uvedlo, že se voleb nezúčastní. Uvedeno bylo i to, že mezi staršími voliči bude vyšší volební účast, u osob nad 60 let byla očekávaná volební účast ve výši 68 %, naopak u osob mladších 30 let se očekávala volební účast nižší, tj. 50 %. Agentura STEM vyzpovídala celkem 1024 respondentů a to mezi 3. a 10. zářím, informovanost o volbách byla poměrně vysoká, 89 % respondentů vědělo o tom, že se volby konají.[6]

Změny a větší velikost volebních obvodů přinesly na některých místech problémy, v Olomouci byl magistrát nucen z důvodu velké plochy volebních lístku pořídit více volebních uren a větší plenty. Velikost lístků dosáhla oproti předchozím letům velikosti papíru A1, dříve tomu tak nebylo, neboť se nevolilo v jednom volebním obvodě.[7]

V rámci předvolebního boje a kampaní došlo i k několika skandálům, mimo jiné si kandidát za ODS z Mariánských Lázní a současně ředitel Správy městských sportovišť nechal prezentovat na stránkách příspěvkové organizace prezentovat svůj volební banner.[8] Dalším skandálem, který pronikl do médií byl i zvláštní citát radního za ČSSD z Ústí nad Labem Pavla Dlouhého, který prezentoval lídryni ČSSD a kandidátku na primátorku Ústí nad Labem Marii Čápovou tak, že prohlásil, že je krásná. Později se za tento výrok omluvil.[9] MF DNES také zmínila, že v Bílině se objevily první případy tzv. kupčení s hlasy, objevili se svědkové, kteří přiznali, že jim byla nabídnuta částka ve výši 300 Kč, pokud budou hlasovat za místní sdružení Bílinských sociálních demokratů (uváděná zkratka BSD), již dříve se podobná situace objevila v Krupce na Teplicku, kdy se volby opakovaly v roce 2010 celkem třikrát.[10] Obdobný problém nastal i v Novém Sedle na Sokolovsku, kde se z radnice ztratilo či bylo ukradeno 80 volebních lístků a starosta se obává tzv. kupčení s lístky.[11]

Ve dvanácti obcích v Česku nebyla sestavena žádná kandidátka, volby se zde proto nekonaly.[12]

V několika volebních okrscích se objevilo podezření na tzv. kupčení s hlasy tj. uplácení voličů spojené s nuceným hlasováním ku konkrétnímu subjektu, podezření se objevilo v Bílině (několikanásobně), Teplicích, Kadani, Ústí nad Labem, Lovosicích, Litvínově,[13] Českém Těšíně[14] a na několika dalších místech. Zjišťování tohoto činu většinou prováděli lidé z protikorupčních uskupení jako je například skupina Naši politici, která natočila protiprávní jednání spojené s kupčením v Kadani či Bílině.

Policie prověřuje několik případů tzv. kupčení.[13]

Uvedeny jsou volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně půl procenta z celkových hlasů. V případě statutárních měst jsou zahrnuty jak hlasy do zastupitelstev jednotlivých městských částí, tak hlasy do magistrátních zastupitelstev:[15]

Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí bylo voleno i Zastupitelstvo hlavního města Prahy, mající kompetence kraje. Při volbě do tohoto zastupitelstva byla Praha pouze jedním volebním obvodem. Stalo se tak znovu po osmi letech, neboť v roce 2010 byla Praha rozdělena do 7 volebních obvodů. Toto dělení mělo podle kritiků zabránit malým stranám, aby se do zastupitelstva dostaly.[16]

Údaje se týkají voleb do zastupitelstev statutárních měst (nikoli jejich částí). Jmenovitě jsou uvedeny volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně 3 % z celkových hlasů.

Spolu s termínem voleb byla v několika obcích vyhlášena místní referenda, z nichž mělo být největším referendum o poloze hlavního nádraží v Brně.[44] K tomuto brněnskému však nakonec chyběl potřebný počet podpisů, neboť magistrát některé z nich neuznal.[45] V obdobném sporu v Ústí nad Labem rozhodl tamní krajský soudu ve prospěch jeho organizátorů a sám také referendum vyhlásil.[46] Brněnský krajský soud sice nakonec rozhodl o dostatečnosti počtu podpisů ve druhém, doplněném návrhu referenda, ale toto rozhodnutí padlo až několik dní volbách a soud také odmítl referendum sám vyhlásit, proto jej nakonec vyhlásilo až nově zvolené městské zastupitelstvo, a to na svém prvním zasedání na 7. a 8. října 2016, tedy za dva roky.

Místní referenda jsou vyhlašována v souladu se zákonem o místním referendu,[47] kdy volit v místním referendu může ta osoba, která může volit do místního zastupitelstva. Dle zákona se místní referendum smí konat ve stejný čas jako volby do místního zastupitelstva. Místní referendum se smí konat v případě, že se o jeho vyhlášení usnese zastupitelstvo obce či statutárního města nebo v tom případě, že přípravný výbor podá k rukám zastupitelstva návrh místního referenda a to posléze rozhodne o jeho vyhlášení. Návrh může být podán v případě, že jej podpisem podpořila část obyvatel daná zákonem.[47]

Vyhlášení referenda, jeho výsledek a provedení přijatého rozhodnutí je starosta obce povinen oznámit Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra tak eviduje vyhlášená referenda, nicméně dle mluvčí Ministerstva vnitra ČR seznam referend v rukách ministerstva nemusí být úplný, neboť se stává, že referendum ministerstvu není nahlášeno.[48]