Václav Radimský (politik)

Hrobka rodiny Václava Radimského na Centrálním hřbitově v Kolíně

Narodil se v rodině mlynáře. Vystudoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1863 získal titul doktora práv. V roce 1864 převzal rodinný mlýn v Kolíně. Roku 1867 se stal starostou Kolína. V roce 1868 se účastnil táboru lidu u Malešova a v rámci následného vyšetřování byl potrestán pokutou. Odstoupil pak (ještě roku 1868[3]) ze starostenského postu. Nadále ale byl aktivní v městských a okresních organizacích a spolcích. Byl též okresním starostou. V roce 1879 založil společně s dalšími regionálními a zemskými politiky Janem Rumlem, Čeňkem Heverou a Františkem Havelcem spolek Literární jednota. Redigoval rovněž list Koruna Česká.[2] Byl funkcionářem kolínského Sokola.[4]

V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve doplňovacích volbách roku 1880 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Kolín – Kouřim – Poděbrady – Sadská) do Českého zemského sněmu poté, co zemřel poslanec František Havelec.[5] Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1883[6] a volbách v roce 1889. Byl členem staročeské strany.[7] Na sněmu zasedal do roku 1891.[2]

Od roku 1885 působil společně s bratrem Janem Radimským (který rovněž působil coby zemský poslanec) statek v Pašince.[2] Byl předsedou správní rady Pražské úvěrní banky.[8]

Zemřel v lednu 1907 na svém statku v Pašince. Ještě den před svým skonem se účastnil jednání správní rady Pražské úvěrní banky, ale cestou na své sídlo ho postihla nevolnost.[8]

Václav Radimský měl několik synů a dcer. Za manželku měl nejprve Marii Radimskou (1847–1868), rozenou Náchodskou, a později Annu Radimskou (1852–1913), rozenou Formánkovou, dceru Josefa Formánka, purkmistra, statkáře a mlynáře z protějšího břehu Labe. Syn s první ženou Marií byl známý malíř Václav Radimský. Významní synové Václava Radimského s druhou ženou Annou byli Ladislav Radimský (právník, diplomat a spisovatel) a Vladimír Radimský (rakousko-uherský a československý diplomat[8]).