Pražská úvěrní banka

Pražská úvěrní banka v Praze byla zřízena přeložením sídla Úvěrní banky z Kolína do pražské pobočky této banky v roce 1899, přičemž byla změněn i název na Pražskou úvěrní banku v Praze. Dne 12.9.1906 zahájila činnost třetí pobočka banky ve Lvově. Banka byla již před tím angažována v Haliči. Od roku 1910, kdy banka založila svou filiálku v Bělehradě, se angažovala v hospodářských stycích mezi českými zeměmi a balkánským slovanským teritoriem. V březnu roku 1911 byla Skupštinou království Srbského udělena koncese k vybudování továrny na cukr a rafinerii a koncem roku 1911 byla udělena koncese ke zřízení cukrovaru a rafinerie cukru v Bulharsku. Třetím podnikem banky na Balkáně byla přeměna pivovaru Michaela Kosovljanina v Jagodině v akciovou společnost "Parostrojní pivovar a sladovna Michael Kosovljanin", akciová společnost v Jagodině (Srbsko).[4]

V roce 1912 byla zřízena pobočka banky v Sofii a stala se akcionářem fy „František Odkolek, akciová společnost, parní mlýn a továrna na chléb”. Předsedou správní rady byl po dlouhá léta velkostatkář Vilém Götzl, místopředsedou architekt a stavitel Matěj Blecha, jejichž jména byla spjata téměř s celým dosavadním vývojem Pražské úvěrní banky. Centrálním ředitelem byl císařský rada Julius Veselý (35 let ve službách ústavu a po 30 let jeho ředitelem).[5]

Pražská úvěrní banka v roce 1918 odkoupila hnědouhelné doly od Společnosti buštěhradské dráhy a přejmenovala je na doly Prago.[6] Roku 1919 začala vyjednávat se skupinou bank, v jejichž čele stala Société Générale v Paříži. Výsledkem jednání byla dohoda o účasti této skupiny bank na zvýšení akciového kapitálu banky. V roce 1921 byla likvidována pobočka ve Lvově. V zájmu trvalejších styků s Rumunskem převzala banka v roce 1920 většinu akcií Banca Romana de Comert si Industrie S .A. v Bukurešti.

Akcionáři koncernu Pražské úvěrní banky v roce 1927:

• Pražská úvěrní banka
• Kolínská továrna na výrobu umělých hnojiv
• H. Bergmann syn a spol., továrna na usně v Novém Bydžově
• Křižík
• Pražské akciové cihelny
• Textilní závody Hernych
• Továrna na filtry a pivovarské stroje B. H. Hellmann
• Akciový pivovar v Nuslích
• Srbsko-česká továrna a rafinerie cukru v Čupriji
• Bulharsko-česká akciová společnost pro průmysl cukerní v Gorne-Orechovici
• M. J. Kosovljanina, akciová společnost v Jagodině[7]

V roce 1929 do koncernu Pražské úvěrní banky přistoupily firmy:

• „Nostra”, obchodní akciová společnost, Praha
• Fr. Odkolek, akciová společnost parní mlýn a továrna na chléb, Vysočany[8]

V roce 1930 bylo provedeno sloučení Anglo-československé banky[6] a České komerční banky s Pražskou úvěrní bankou. Nový ústav byl ustaven pod firmou "Anglo-československá a Pražská úvěrní banka v Praze". Banka soustřeďovala ve svém portfoliu průmyslové podniky různých odvětví v ČSR i v zahraničí, zejména na Balkáně.[9]

Koncem roku 1938 jednali představitelé banky se zástupci Allgemeine Deutsche Credit-Anstalt v Lipsku o převzetí poboček banky na území zabraných Německem. V říjnu 1938 bylo bance na její žádost uděleno povolení ministerstva vnitra ke zřízení agentury v New Yorku. V srpnu 1940 byla na příkaz německých úřadů provedena změna firmy na "Pražskou úvěrní banku", protože vadilo sousloví v názvu banky "Anglo-československá". V prosinci 1941 byl zvýšen akciový kapitál. Ministerstvo financí dalo příkaz k sloučení Řeznicko-uzenářské banky v Praze s Pražskou úvěrní bankou. Počátkem roku 1943 bylo provedeno bankou sloučení resp. převzetí České diskontní banky v Praze. V tomto roce byla v rámci nové koncentrace bank nařízena likvidace banky. O její obchody a vklady se dělily německé ústavy v Praze.[2]

Budova banky (Palác Rapid, ulice 28. října č.p. 377/13) byla postavená v letech 1900-02 na místě dvou klasicistních domů (U Zlatého jablka a U Větrníku), je jednou z prvních ukázek secesní architektury v Praze. Pozdně historizující, respektive neorenesanční stavbu postavil v letech 1901 až 1902 Matěj Blecha. Původně byl stavbou pověřen jeho bratr Josef, místopředseda správní rady banky, který však vážně onemocněl a roku 1900 zemřel. Autorství plánů je tak nejisté.[10] Bohatá sochařská dekorace je vrcholná práce Celdy Kloučka. Budova má půdorys ve tvaru písmene "U", hlavní budova do ulice 28. října je čtyřpatrová se dvěma suterény a podkrovím, třítraktová. Obě křídla jsou jednotraktová. Fasáda hlavní budovy je sedmiosá. Až do druhého patra s bosáží. Ve 2. a 3.patře má balkóny s kamennou balustrádou. 3. a 4. patro člení pilastry s medailóny a konsolami hlavní římsy místo hlavic. Do balustrády nad hlavní římsou je vsazen podstavec pro sochu Merkura se dvěma andílky. Fasáda je zdobena secesními florálními motivy, dívčími i mužskými maskami, andílky a hady. Suprafenestra prostředního okna ve 3. patře nese monogram „PÚB“, pod římsou lze číst nápis „Postaveno L. P. 1902“. Objekt je památkově chráněn od 3.5.1958 a je veden jako nemovitá kulturní památka pod katalogovým číslem 1000150434.[11]

Rozsáhlá rekonstrukce paláce v ulici 28. října, která byla provedena v roce 1923, zřídila monumentální vchod do budovy a novou prostrannou dvoranu se zasklenou galerií v 1. patře. Dvorana byla architektonicky řešena stroze. Bylo použito pravých mramorů, pro stěny "wertantic" a pro dlažbu mramoru karrarského a suchomastského se sliveneckým. Při rekonstrukci byly instalovány nové trezory, které dodala firma firma Alfréda Ippena z Hradce Králové. Při vybudování dvorany, trezorů a bezpečnostních schránek byla použita nejmodernější stavební technika té doby pro bankovní budovy. Na armatury stěn ze železobetonu byly připevněny ohněm netavitelné litinové desky. Nové bylo i protipožární a bezpečnostní vybavení.

Rekonstrukci provedla firma arch. M. Blecha, spol. s r. o. z Karlína, zařízení bankovní dvorany dodala firma Ferdinand Kallik z Karlína, armatury stěn a bezpečnostní dveře do trezorů jsou dílem firmy Alfréda Ippena v Hradci Králové.[3]

V roce 1945 banka obnovila svoji činnost, avšak v říjnu 1945 byla banka na základě dekretu prezidenta Beneše č. 102/45 znárodněna, stejně jako všechny ostatní československé banky. Při slučování v peněžnictví v roce 1948 splynula banka se Živnobankou, která potom bankovní dům v ulici 28. října používala až do své fúze s HVB Bank ČR v roce 2007. Dále tento bankovní dům využívala právě HVB Bank ČR resp. UniCredit Bank a po ní zde byla velká prodejna lahůdek Julius Meinl. V roce 2017 objekt (přejmenovaný na City Palais) koupila Investiční firma Redevco.[12]

Živnostenská banka

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražská úvěrní banka na Wikimedia Commons
• Historie UniCredit Bank v ČR