Václav Brožík mladší (karosář)

Narodil se v Plzni jako nejstarší syn do rodiny výrobce kočárů Václava Brožíka staršího, původem Dýšiny u Plzně, a jeho manželky Kateřiny. Otec, vyučený sedlář, se roku 1845 přestěhoval do Plzně a v Solní ulici nedaleko hlavního plzeňského náměstí provozoval dílnu na výrobu kožených pásků, řemenů a popruhů. Od roku 1867 pak zakládá dílnu na výrobu kočárů v Přemyslově ulici na Říšském předměstí. Kočáry firmy Brožek vynikaly zejména svou vynikající ovladatelností. Václav mladší odešel k sedlářskému vyučení učení do Vídně, Drážďan a Berlína.

Roku 1883 se vrátil do Plzně, kde pomáhal s řízením rodinné firmy, roku 1890 pak převzal její vedení rodinné firmy. Roku 1891 byla firma jmenována dvorním dodavatelem kočárů pro rakouského císaře. Výroba byla roku 1894[3] přemístěna na křižovatku ulic Sirková a Nádražní, tzv. U Jána, nedaleko pivovaru Prazdroj. V roce 1895 zde byla vyrobena první automobilová karosérie, roku 1898 pak továrna dodala prvních 20 vozů pro tramvajovou elektrickou dráhu Františka Křižíka v Plzni. Vyráběla vozy též pro rakouského císaře, anglickou královskou rodinu či perského šáha.

Klubal se s vynálezem automobilu byl nadšeným motoristou a propagátorem tohoto nového sportovního odvětví prudce se rozvíjejícího od 90. let 19. století. Podnikání mu navíc zajistilo potřebné finanční zázemí. Roku 1900 zakoupil vlastní automobil, se kterým provedl několik jízd po Plzni. Stal se tak jedním z vůbec prvních majitelů osobního automobilu v Čechách, a prvním vlastníkem auta ve městě.

Po roce 1900 byl provoz závodu zařízen také na prodej, opravu a údržbu automobilů, v pozdějších letech zde byly vyráběny rovněž zakázkové automobilové karoserie. K prodeji zde byly nové i ojeté osobní či nákladní vozy značek zejména německé či francouzské výroby: Mercedes, Maurer Union[4] či domácí Laurin & Klement z Mladé Boleslavi. K dostání zde byly také například pneumatiky, autodíly nebo pohonné hmoty. Firma rovněž realizovala řadu prestižních zakázek, včetně výroby karoserií pro vznikající pražskou a vídeňskou taxislužbu či výrobu těles pro jedny z prvních pražských autobusů.

Brožík byl rovněž členem řady dalších institucí a spolků: správní rady Měšťanského pivovaru v Plzni, městské spořitelny či členem Západočeského autoklubu sdružujícího místní motoristy, sídlícího v hotelu Waldek v centru města.

Ve vedení firmy pokračoval téměř až do konce života, včetně náročného období první světové války. Roku 1924 vyrobila firma též karoserii pro vůz prezidenta T. G. Masaryka.

Václav Brožík mladší zemřel 1927 na zápal plic. Byl pochován v rodinné hrobce na hřbitově u Kostela Všech svatých v Plzni. Jeho synové a příbuzní pokračovali v řízení firmy až do převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948, firma Brožík byla následně znárodněna a zařazena pod firmu Karosa.

• Článek o karosárně Brožík (2019)
• Historie rodiny Brožků
• Rodný dům otce Brožíka v Dýšině
• Nekrolog V. Brožíka staršího
• Plzeňské listy