Madhjapradéš
Madhjapradéš (hindsky मध्य प्रदेश, Madhja pradēś, anglicky Madhya Pradesh), v překladu Střední země je svazový stát ve střední Indii. Na západě sousedí s Gudžarátem, na severozápadě s Rádžasthánem, na severu s Uttarpradéšem, na východě s Čhattísgarhem a na jihu s Maháráštrou.
| Madhjapradéš मध्य प्रदेश | |
|---|---|
 Údolí Pačmarhi | |
| Geografie | |
.svg.png.webp) | |
| Hlavní město | Bhópál |
| Souřadnice | 23° s. š., 79° v. d. |
| Rozloha | 308 144 km² |
| Nejvyšší bod | Dhúpgarh (1350 m n. m.) |
| Časové pásmo | +5:30 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 72 597 565 |
| Hustota zalidnění | 235,6 obyv./km² |
| Jazyk | hindština |
| Národnostní složení | Indové |
| Náboženství | hinduismus (91 %), islám (6 %), džinismus (1 %) |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Indie |
| Druh celku | svazový stát |
| Podřízené celky | 10 krajů, 50 okresů (जिले, districts) |
| Vznik | 1950 |
| Guvernér | Balrám Džákhar (बलराम जाखड) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IN-MP |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho obyvatelé hovoří převážně hindsky, žijí zde ale i kmeny domorodých obyvatel. Madhjapradéš byl vytvořen v roce 1950 z bývalé provincie Střední provincie a Berar a z knížecích států Makraj a Čhattísgarh. Hlavním městem byl Nágpúr, který dnes leží v Maháráštře. Při velké reorganizaci správního členění Indie v roce 1956 byly k Madhjapradéši připojeny sousední státy Madhja Bhárat (Střední Indie), Vindhja Pradéš a Bhópál, zatímco maráthsky mluvící jižní region Vidarbha (včetně Nágpúru) byl předán Bombajskému státu. Novým hlavním městem se stal Bhópál. V listopadu 2000 se jihovýchodní část Madhjapradéše odtrhla a stala se samostatným státem Čhattísgarhem.
Správní členění
Madhjapradéš se dělí na 50 okresů (hindsky जिला džilá, pl. जिले džilé, anglicky district, pl. districts), které jsou seskupeny do 10 oblastí (hindsky sg. i pl. संभाग sambhág, anglicky division, pl. divisions):
| Oblast | Hlavní město | Rozloha v km² | Obyvatel | Hustota zalidnění na km² |
|---|---|---|---|---|
| Bhópál | Bhópál | 31.321 | 6.503.717 | 208 |
| Čambal | Muraina | 16.035 | 3.573.930 | 223 |
| Gválijar | Gválijar | 29.608 | 5.363.881 | 181 |
| Indaur | Indaur | 45.209 | 12.718.222 | 281 |
| Džabalpur | Džabalpur | 58.324 | 10.122.312 | 174 |
| Narmadapuram | 20.080 | 2.953.606 | 147 | |
| Ríva | Ríva | 30.008 | 6.591.703 | 220 |
| Ságar | Ságar | 38.435 | 6.635.720 | 173 |
| Šahdól | Šahdól | 20.861 | 2.670.466 | 128 |
| Udžain | Udžain | 33.965 | 7.430.094 | 219 |
10 oblastí se dále dělí na 50 okresů [1] (džilé, districts):
- XX अनूपपुर / Anúppur (Anúpapura) / Anuppur
- XX अलीराजपुर / Alírádžpur (Alírádžapura) / Alirajpur
- XX अशोकनगर / Ašóknagar (Aśókanagara) / Ashoknagar
- IN इन्दौर / Indaur (Indaura) / Indore
- UJ उज्जैन / Udžain (Udždžaina) / Ujjain
- UM उमरिया / Umrijá (Umarijá) / Umaria
- KA कटनी / Kaṭní (Kaṭaní) / Katni
- WN खरगोन / Khargón (Kharagóna) / Khargone
- EN खांडवा / Khándvá (Kháñḍavá) / Khandwa
- GU गुना / Guná / Guna
- GW ग्वालियर / Gválijar (Gválijara) / Gwalior
- CT छतरपुर / Čhatarpur (Čhatarapura) / Chhatarpur
- CN छिंदवाड़ा / Čhindvárá (Čhiñdaváṛá) / Chhindwara
- JA जबलपुर / Džabalpur (Džabalapura) / Jabalpur
- JH झाबुआ / Džhábuá / Jhabua
- TI टीकमगढ़ / Tíkamgarh (Ṭíkamagaṛha) / Tikamgarh
- DI डिंडौरी / Dindaurí (Ḍiñḍaurí) / Dindori
- DT दतिया / Datijá / Datia
- DM दामोह / Dámóh (Dámóha) / Damoh
- DE देवास / Dévás (Dévása) / Dewas
- DH धार / Dhár (Dhára) / Dhar
- NA नरसिंहपुर / Narsinhpur (Narasiñhapura) / Narsinghpur
- NE नीमच / Nímač (Nímača) / Neemuch
- PA पन्ना / Panná / Panna
- BR बड़वानी / Barvání (Baṛavání) / Barwani
- BL बालाघाट / Bálághát (Bálágháṭa) / Balaghat
- BE बैतूल / Baitúl (Baitúla) / Betul
- XX बुरहानपुर / Burhánpur (Burahánapura) / Burhanpur
- BD भिंड / Bhind (Bhiñḍa) / Bhind
- BP भोपाल / Bhópál (Bhópála) / Bhopal
- ML मंडला / Mandlá (Mañḍalá) / Mandla
- MS मंदसौर / Mandsaur (Mañdasaura) / Mandsaur
- MO मुरैना / Murainá / Morena
- RL रतलाम / Ratlám (Rataláma) / Ratlam
- RE रीवा / Rívá / Rewa
- RG राजगढ़ / Rádžgarh (Rádžagaṛha) / Rajgarh
- RS रायसेन / Rájsén (Rájaséna) / Raisen
- VI विदिशा / Vidiśá / Vidisha
- SG सागर / Ságar (Ságara) / Sagar
- ST सतना / Satná (Sataná) / Satna
- SI सीधी / Sídhí / Sidhi
- SO सिवनी / Sivní (Sivaní) / Seoni
- SR सीहोर / Síhór (Síhóra) / Sehore
- SH शहडोल / Šahdól (Śahaḍóla) / Shahdol
- SV शिवपुरी / Šivpurí (Śivapurí) / Shivpuri
- SP श्योपुर / Šjópur (Śjópura) / Sheopur
- SJ शाजापुर / Šádžápur (Śádžápura) / Shajapur
- XX सिंगरौली / Singraulí (Siñgaraulí) / Singrauli
- HA हरदा / Hardá (Haradá) / Harda
- HO होशंगाबाद / Hóšangábád (Hóśañgábáda) / Hoshangabad
Jazyky
| Jazyky v Madhjapradéši[2] | ||
|---|---|---|
| Jazyk | Klasifikace | % |
| Hindština (včetně příbuzných jazyků) | Indoárijské jazyky | 87,32 % |
| Bhili (Bhilodi) | Indoárijské jazyky | 4,93 % |
| Maráthština | Indoárijské jazyky | 2,10 % |
| Urdština | Indoárijské jazyky | 1,97 % |
| Gondština | Drávidské jazyky | 1,53 % |
| Korku | Austroasijské jazyky | 0,62 % |
Reference
- www.mp.gov.in [online]. [cit. 27-07-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2009.
- Procentuální podíl podle sčítání lidu v roce 2001
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Madhjapradéš na Wikimedia Commons
