Ulrico Aostalli de Sala

Ulrico Aostalli se asi roku 1546 usadil v Praze. Původně byl členem družiny Giovanniho Marii Aostalliho, kterého pak roku 1567 nahradil v úřadu zednického mistra Pražského hradu.

V 50. a 60. letech realizoval řadu návrhů architekta Bonifáce Wolmuta, pod jehož dohledem pak stavěl např. patro Královského letohrádku nebo nedalekou Velkou míčovnu. V letech 1560–1564 podle jeho plánů pracoval na zámku v Lysé nad Labem, byl činný i v Brandýse nad Labem.

Jeho účast je doložena i na přestavbě hradu v Chlumci nad Cidlinou, zámku v Litomyšli a Slatiňanech. V 70. letech vystřídal ve vedení stavby litomyšlského zámku Giovanni Battistu Aostalliho a zámek pak dotvořil do dnešní podoby. V téže době vyhotovil plány pro přestavbu Pardubického zámku a pro Viléma z Rožmberka rozšířil jeho palác na Pražském hradě.

Zemřel 10. května 1597 a byl pochován ve východním křídle ambitu kláštera augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně.[2]

Ulrico Aostalli se pod vedením architekta Bonifáce Wohlmuta podílel na následujících stavbách:

• přestavba zámku v Kostelci nad Černými lesy (společně s Hansem Tirolem)
• dokončení stavby Královského letohrádku v Královské zahradě Pražského hradu
• Míčovna v Královské zahradě Pražského hradu; společně s Bonifácem Wolmutem (1567–1569)[3]
• most v Brandýse nad Labem (1567)
• zámek v Lysé nad Labem
• kaple sv. Vojtěcha před katedrálou sv. Víta na Pražském hradě (1575–1576)[2]

Samostatněji si snad počínal při práci na těchto stavbách:

• rozšíření Rožmberského paláce na Pražském hradě (1573–1574)
• dokončení přestavby zámku v Litomyšli (1575–1581)
• rozšíření loveckého zámečku v Hlavenci o 4 věže - architekta Pietra Ferrabosca
• přestavba vodního hradu v Chlumci nad Cidlinou
• přestavba zámku v Pardubicích (1574–1579)
• stavba renesančního zámku Slatiňany (po 1575) pro rytíře Bohuslava Mazance z Frymburka, na Mimoni a Slatiňanech
• projekt rekonstrukce Karlštejna (1587–1596)[4]
• přestavba Gryspekova domu na sídlo pražského arcibiskupa
• Lví dvůr čp. 51/IV v Královské zahradě na Pražském hradě; stavba z let 1581–1583[3]

Ulrico Aostalli de Sala byl též označován jako Ulrich de Safosa,[2] v české literatuře bývá též někdy uváděn též jako Oldřich Avostalis[5] atp.