Delfín skákavý

V jedné skupině žije 5–16 delfínů, ale občas se houfuje i do větších skupin (až 100 jedinců). Skupina se většinou zdržuje podél pobřeží na úseku 200–300 km dlouhém a nekoná delší přesuny. Delfíni skákaví dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky.

Vyskytuje se v mořích a oceánech tropického a subtropického a mírného pásma, včetně Středozemního a Černého moře. Místy se podél evropského pobřeží dostane až do Severního moře. V severním Atlantiku bývá loven obyvateli Faerských ostrovů při tradičním lovu grindadráp.

Dle IUCN se jedná o málo dotčený druh s vysokou stabilní populací. Mimo jiné je delfín skákavý i jedním z nejčastěji chovaných druhů v zoologických zahradách či delfináriích.

Jeho březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Přichází na svět v mělkých vodách, kde mu matka ihned pomůže nadechnout. Po dobu 18 měsíců sají mateřské mléko, které obsahuje hodně tuku, po němž mládě rychle roste. Asi ve věku 6 měsíců poprvé ochutnají rybu a matka je učí lovit. Samice rodí pouze jedenkrát za tři roky a to jen jedno mládě.

Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání.

Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.

Inteligence je u delfínů značně vyvinutá, většina vědců je považuje za stejně chytré jako jsou lidé.^[zdroj?] Delfíni mají ve skupinách různá postavení a vlastní jazyk a jména.

Je mnoho případů, kdy delfíni zachránili člověka nebo jiného tvora, když se topil. Stejně jako lidé i delfíni se s věkem dovedou rozvíjet a učit. Delfín skákavý je natolik inteligentní, že dovede spolupracovat s lidmi.[2]