Trpísty (zámek)

Nejstarší panské sídlo v Trpístech stálo na neznámém místě nejspíše již ve třináctém století, kdy zde sídlil Rapota z Trpíst se syny Chvalíkem a Hoškem. Další majitelé jsou známi až ze druhé poloviny čtrnáctého století.[2] Podle Augusta Sedláčka a Jiřího Úlovce v té době ve vesnici stála tvrz,[2][3] ale nedochovaly se žádné písemné prameny, které by její existenci potvrdily.[4]

Ve druhé polovině čtrnáctého století se o vesnici dělili Ludvík, Chval a Jetřich z Gutštejna. Jetřichovi se roku 1406 podařilo získat hrad Všeruby, a Trpísty poté přenechal svému bratrovi Půtovi z Gutštejna. Vesnici rozdělenou mezi několik majitelů se pánům z Gutštejna podařilo spojit až roku 1440 a jejich rodu patřila do roku 1510, kdy ji Kryštof z Gutštejna musel odevzdat králi Vladislavovi Jagellonskému (podle Miloslava Bělohlávka Kryštof vesnici královi prodal[4]).[2] Novým majitelem se roku 1513 stal přísedící zemského soudu Linhart Markvart z Hrádku, který v roce 1520 rozšířil statek o Mydlovary a Sviňomazský hrádek.[4] Jeho syn Jiří Markvart z Hrádku si nechal Trpísty vložit do obnovených desk zemských. Když zemřeli Jiřího potomci,[3] trpístské panství držel Diviš Markvart z jiné rodové linie. Od něj statek roku 1612 koupil Jan Šebestián ze Švamberka, který jej připojil k třebelskému panství, u kterého zůstal s výjimkou roku 1638 až do roku 1945.[4]

V roce 1659 vymřela třebelská větev pánů ze Švamberka.[4] Majetek zdědila vdova Marie Magdaléna, rozená z Heissensteinu, od které jej koupil její příbuzný Jan Kryštof Ferdinand z Heissensteinu. Ten panství roku 1677 prodal Marii Maxmiliáně ze Sinzendorfu, jejímž potomkům patřilo až do roku 1793. Prvním z nich byl Mariin syn Jan Vikart Michal Václav ze Sinzendorfu a po něm následoval Prospert ze Sinzendorfu.[2]

Původním centrem panství býval až do třicetileté války hrad Třebel.[4] V roce 1647 byl dobyt švédským vojskem během bitvy u Třebele, a později na příkaz císaře Ferdinanda III. pobořen.[5] Panské sídlo proto bylo přesunuto do Trpíst.[4] Říšský hrabě Prosper Antonín ze Sinzendorfu (1700–1756), císařský tajný rada Karla VI.[6] dal strhnout starou renesanční tvrz, a na jejím místě do roku 1729 vybudoval vrcholně barokní zámek, snad podle projektu architekta Jakuba Augustona mladšího, protože jeho jméno v archivních záznamech chybí a bylo odvozeno podle stylu a západočeského regionu.[7] Sinzendorf jej užíval jako letní sídlo se třemi syny (Václavem Janem Gustavem 1724–1773, Bedřichem Ludvíkem 1726–1783 a Františkem Antonínem 1729–1772), krátce také s manželkou, hraběnkou Marií Filipínou z Althannu (1705–1730), která po porodu třetího syna zemřela.[6]

V roce 1793 zámek koupil Jan Antonín Lexa z Aehrentalu, po jehož smrti jej zdědila dcera Jana Nepomucena, provdaná z Vidršperka. Roku 1870 se majitelem stal August z Wydenbrucku.[2] Od roku 1896 statek Trpísty vlastnil velkostatkář rytíř Vilém Kubinzky, po němž jej zdědil jeho syn,[2] Rudolf Egon Kubinzky (1882 Trpísty – 1975 Mariánské Lázně) s první manželkou Hildegardou.^[zdroj?!] V jejich majetku zůstal až do vyvlastnění roku 1945. Po něm v zámku sídlil dětský domov. Budova ale nebyla udržovaná, došlo k zatopení sklepů, začaly se objevovat trhliny ve stropech, a proto byla po roce 1990 opuštěna.[2] Roku 2003 byla zahájena rekonstrukce zámku a v roce 2013 jej společnost Panství Trpísty poprvé zpřístupnila veřejnosti.[8]

Přijetí rakouského poselstva v čele s hrabětem Prosperem Antonínem ze Sinzendorfu na dvoře tureckého sultána Ahmeda III. v Istanbulu

Jednopatrová budova zámku má obdélný půdorys. Do jeho příčné osy je vložena dvojice sálů na oválném půdorysu, které prostupují oběma patry a na fasádě jako mohutné dvoupatrové rizality. Fasádu člení kordonová římsa a pilastry, které jsou na šikmých stěnách rizalitů nakupené. Budova má mansardovou střechu, ze které po stranách rizalitů vystupují vikýře s kvadrilobovým oknem. Do zámku se vstupuje po osově umístěném jednoramennném schodišti, vstupní vrata rámuje sloupový portikus se dvěma sochami atlantů, nesoucími balkón; na jeho balustrádě jsou alegorické sošky puttů s atributy Čtyř ročních období.[7]

Za vstupem se nachází vstupní hala v první oválného sálu, zatímco na protější zahradní straně bývala sala terrena. Obě místnosti jsou zaklenuté kupolí s osmi lunetami. Při opravě věžičky zámku v roce 1825 se uvnitř našla schránka s listinou, se jmény tesaře Bartoloměje Scherfla a políra Jiřího Wanderla z Trpíst, jméno architekta však nebylo zapsáno.[7]

Klenbu saly terreny zdobí rokoková freska s mnohafigurovou scénou Hostina Alexandra Velikého, která je oslavou rodu Sinzendorfů; mezi vyobrazenými osobami je také architekt s plánem zámku v ruce, snad jde o portrét Jakuba Augustona.[7] V patře nad nimi jsou prostory taktéž s oválným půdorysem. Sál na vstupní straně je bez výzdoby. Na klenbě sálu nad salou terrenou je freska s námětem oslavy rodu Sinzendorfů: Přijetí rakouského poselstva v čele s vyslancem hrabětem Prosperem ze Sinzendorfu u tureckého sultána Ahmeda III. v Istanbulu z let 1743–1744. Na klenbě zámecké kaple je vymalováno Korunování Panny Marie, což je patrocinium kaple. Další malby ve výplních slepých zrcadel zdobily několik místností a dochovaly se jen fragmentárně.[7] Autorem všech maleb byl západočeský malíř Václav Samuel Theodor Schmidt (1694-1756) z Plané u Mariánských Lázní.[9] Stěny sálů jsou zdobené štukovými pilastry z umělého mramoru, štuková výzdoba v supraportách byla doplněna roku 1905.[7]

K památkově chráněnému areálu patří kromě zámku také dům čp. 65, správní budovy čp. 60 a 61, stodola, dvojice chlévů, zahradnictví v domě čp. 41, dvě vstupní brány a zámecký park.[10]