Třebel (hrad)
Třebel je zřícenina hradu ve stejnojmenné vesnici v okrese Tachov. Nachází se na ostrožně nad Kosím potokem v nadmořské výšce 495 metrů na jihozápadním okraji vesnice. Dochovaly se z něj drobné zbytky zdí. Dominantní stavbou je barokní sýpka, které byla na místě hradu postavena po jeho zboření. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1]
Třebel | |
---|---|
Barokní sýpky v hradním areálu | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | polovina 13. století |
Zánik | 1648 |
Stavebník | Zmrzlíkové ze Svojšína |
Další majitelé | Švamberkové aj. |
Poloha | |
Adresa | Třebel, Černošín, Česko |
Souřadnice | 49°49′10,19″ s. š., 12°50′20,62″ v. d. |
Třebel | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38417/4-1732 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Hrad založil rod pánů ze Svojšína někdy mezi lety 1234–1239.[2] V písemných pramenech se objevuje poprvé v roce 1251 v predikátu Oldřicha z Třebele. Jeho potomkům patřil až do druhé poloviny čtrnáctého století, kdy je v roce 1379 jako majitel hradu uváděn Ješek Kozíhlava z Pnětluk, který ho v roce 1382 vyměnil s Rackem ze Švamberka za hrady Netřeb a Osvračín. V roce 1448 se hrad nacházel v držení Jana ze Sobětic, který ho zastavil Janovi z Volfštejna. Po roce 1482 ho znovu získali páni ze Švamberka, jimž zůstal až do svého zániku. Hrad byl poškozen v roce 1647 během bitvy u Třebele, kdy ho obsadilo švédské vojsko generála Wrangela. Definitivně byl zbořen na pokyn císaře Ferdinanda III.[3][4] Sídlo třebelského panství potom bylo přeneseno na zámek v Trpístech.[5]
Stavební podoba
V zadní části ostrožny se nacházelo předhradí pod výše položeným jádrem. Jeho zástavba zcela zanikla, ale podle jedné rytiny z roku 1674 zde stával mohutný bastion. Z rytiny známe také část původní zástavby hradního jádra, ke které patřil okrouhlý bergfrit. Přístupová cesta procházela po koruně valu nad příkopem a do jádra vcházela branou na severovýchodní straně. Bránu chránila čtverhranná věž v nároží. Podél obou delších stran jádra stály budovy, jejichž zbytky jsou pravděpodobně obsaženy ve zdivu hájovny a sýpky.[3]
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-21]. Identifikátor záznamu 150401 : Tvrz Třebel, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- SEDLÁČEK, August. Objevy a zajímavosti v okolí Mariánských Lázní. Redakce Richar Švandrlík, Zdeněk Buchtele. Svazek X. [s.l.]: [s.n.], tisk. 62 s. Kapitola Hrad Třebel, s. 23.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Třebel, s. 561–562.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Třebel hrad, s. 131–133.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Trpísty – zámek, s. 258–259.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebel na Wikimedia Commons
- Třebel na webu Hrady.cz