Železniční trať Česká Kamenice – Kamenický Šenov – Česká Lípa

Jen málokterá lokálka severních Čech tehdy vykazovala podél trati takovou bohatost průmyslu a živností. Ve Volfarticích s 3 000 obyvateli se vyrábělo dřevěné, řešetářské a keramické zboží (Holz-, Sieb- und Tonwaren), kvetlo zde pasířství (Gürtlerei), drátenictví (Drahtweberei), mlynářství, výroba skleněných perlí (Glasperlenraffinerie Stefan Hellmich), jedna firma a přibližně na 40 soustružnických mistrů provozovalo výrobu dýmek a špiček, nacházely se zde pobočky na výrobu drátěných plotů a výrobu octa a stolního oleje (Plates de Menage), výroba částí bonboniér, dóz a košíčků na cukřenky z poniklovaného a pozlaceného plechu, dřevěných kuchyňských potřeb.[3]

V Mistrovicích s 1 500 obyvateli se nacházela sklářská firma „J. Gürtler & Söhne”, na export orientované firmy: „J. Vogel & Sohn”, „Eduard Hegenbarth” a „Franz Martin”, obchodující s barevným a zlatě dekorovaným sklem či s jinak luxusním skl. zbožím nebo firma „Josef Renelt” zaměřená na výrobu skleniček z křišťálu. Firmy „E. Pelikan”, „F. Flügel”, „S. Koeppelin” a „K. Keller” se specializovaly na sklářské výrobky pro české, německé a jinak ve světě proslulé lázně, kde měly také své pobočky. Firma „Johann Zeckert & Sohn” se zabývala luxusními bronzovými výrobky a sklářstvím, které vyvážela do celého světa, obdobně firmy „Renelt & Würfel”. Firmy „Eduard Müller” a „H. Renelt” obchodovaly s brusnými kameny. Vzhledem k tomu, že sklářství se provozovalo po domech, existovala v obci celá řada malířů, rytců, brusičů, kuličů a pozlacovačů skla či pasířů.[3]

V Novém Oldřichově s 900 obyvateli se firma „Clemens Rasch & Sohn” věnovala výrobě surového skla, „Franz Wagner” bronzovým a sklářským výrobkům. Mezi významné skláře patřil i „Hermann Müller”. Sklářským sídlem byla též Prácheň s 1 100 obyvateli. Mezi ty význačné patřily firmy „S. Zinke & Söhne”, „Melzer & Co.”, „K. Uhle & Söhne”, „Cajetan Mayr & Sohn”, „Ernest Palme”, „Emil Günter” a celá řada penzionovaných pasiřů.[3]

Starobylé sklářské centrum Kamenický Šenov s 6 000 obyvateli se stávalo obzvláště v létě vyhledávaným turistickým cílem. Z renomovaných firem se staletou tradicí nelze vynechat firmy: „Gebrüder Palme-König”, „Stelzig”, „Kittel u. Co.”, „Lazarus u. Rosenfeld”, „Baws u. Dotter”, „Josef Löhnert”, „Josef Kelbel u. Co.”, „I. F. Tschakert”, „Czerney u. Co.”, přičemž dvě naposledy jmenované se zaměřovaly na obchod s Orientem. Pánové „Adolf Nückl” a „Jilek u. Vetter” provozovali výrobu surového skla, firmy „Elias u. Palme” a „A. F. Frenzel” výrobu lustrů ve velkém stylu. V Horním Prysku se nacházela exportní sklárna „Josef Palme”.[3]

Koncentraci průmyslu vykazovala také menší sídla. V Nové Vsi provozoval „Josef Böhm” větší pasířství spojené se sklářskou výrobou, která nacházela odbyt ve Vídni a v zahraničí, dále pak celá řada sklářských rytců a brusičů, v Manušicích to byli malíři skla. Vedle sklářského průmyslu se v této oblasti nacházely cihelny, koželužny, obchodovalo se s dobytkem, se senem a dřevem. Velký význam měly panské lesy a zahradnictví v Horní Libchavě. Celá oblast pak patřila k turistickým cílům s letními byty.[3]

T 211.1532 v Kamenickém Šenově v době působení spolku KPL na trati.

• Roku 1994 byl založen Klub přátel lokálky, který si dal za cíl zprovoznit úsek tratě do Kamenického Šenova a provozovat na něm muzejní dopravu. Začala privatizace trati.
• Roku 1995 na lokálce nakonec začaly první brigády na obnovu.
• 1. července 1996 byla trať uvedena v usnesení vlády v seznamu tratí, které byly vyčleněny z celostátní dráhy a staly se samostatnými regionálními dráhami.
• Roku 1996 dostal Klub přátel lokálky licenci na provozování dopravy.
• 21. června 1997 vyjel z České Kamenice první muzejní vlak na trať do Kamenického Šenova.
• Roku 1998 Drážní úřad v Praze vydal Klubu přátel lokálky úřední povolení k provozování dráhy. Na základě tohoto povolení si klub regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov pronajal od Českých drah a stal se tak jejím provozovatelem.

Klub přátel lokálky chtěl dráhu odkoupit od Správy železniční dopravní cesty. V jeho plánu bylo zahájení investic do trati, kompletní rekonstrukce nádražní budovy v Kamenickém Šenově a obnova části snesené trati z Kamenického Šenova pod silnici I/13. Na zbytku trati do České Lípy podporoval myšlenku využití drážního tělesa cyklostezkou.[4]

Muzejní dopravu Klubu přátel lokálky zajišťoval převážně motorovým vozem M 131.1441 „Hurvínek". Na trati byly provozovány i lokomotivy T 211.1532 „Kocour" s vlečným vozem nebo parní lokomotiva 423.0145.

V sobotu 5. srpna 2006 a v neděli 6. srpna České dráhy na základě vlastního interního nařízení znemožnily jízdy vlaků z muzejní železnice do stanice Česká Kamenice^[zdroj?]. Podle tiskové zprávy Sdružení železničních společností České dráhy dopravci neposkytly žádné vysvětlení a tímto jednáním porušily platné smlouvy i Zákon o dráhách, který zaručuje dopravci s platnou licencí provoz i ve stanici, která leží na navazující dráze^[zdroj?].

Pohled na opravený úsek trati Česká Kamenice - Kamenický Šenov na jaře 2020.

Motorový vůz M152.0535 jede na pravidelném vlaku 2402 linky T1 z České Kamenice do Kamenického Šenova, v pozadí Zámecký vrch. Září 2019.

V roce 2006 Drážní úřad svým rozhodnutím^[zdroj?] Klubu přátel lokálky odejmul licenci, jelikož zjistil, že Klub provozoval drážní dopravu na regionální dráze bez přidělené kapacity dopravní cesty, čímž porušil zákon 266/1994 Sb., o dráhách.

V závěru roku 2007 Správa železniční dopravní cesty vyhlásila výběrové řízení na prodej dráhy. Do soutěže se přihlásil Klub přátel lokálky a Klub železničních cestovatelů. Nabídka KPL byla vyřazena z důvodu dluhů organizace.

31. května 2008 Klub železničních cestovatelů převzal dráhu, 30. června 2009 proběhla na trati první jízda. Zahájení pravidelného provozu však bylo kvůli vandalismu a krádežím i kvůli dokončování některých technických úprav odloženo.[5][6] Zahájení provozu neproběhlo ani v roce 2010, v současné době (duben 2011) je zahájení plánováno na 1. července 2011.[7]

Po pěti sezónách provozu Kamenického motoráčku v režii KŽC Doprava, s.r.o. za podpory Libereckého kraje a měst Česká Kamenice a Kamenický Šenov došlo v roce 2016 k zásadními zvratu, kdy Ústecký kraj objednal na trati pravidelné sezónní turistické vlaky provozované o sobotách, nedělích a svátcích od dubna do října[8]. Tento provozní model byl v sezóně 2019 dále rozšířen tak, že od června do září je na trati každodenní provoz zajišťovaný 5 páry vlaků[9]. V železničním jízdním řádu pro rok 2020 je trať Česká Kamenice - Kamenický Šenov nově vedena pod číslem 082, provoz zůstává v rozsahu roku 2019.[10] Provoz zajišťuje KŽC Doprava, s.r.o. vlastními vozidly, o víkendu je standardně nasazován historický motorový vůz "Hurvínek" M131.1302 , v pracovní dny pak "Orchestrion" M152.0535.

1. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 35.
2. Historie a současnost podnikání na Českolipsku, s. 36
3. Prager Tagblatt, Mi, 17. Juli 1907, S. 6 - 7
4. FOGL, Miroslav; KŘÍŽ, Pavel. 115 let trati Česká Kamenice - Kamenický Šenov. první. vyd. Praha: Saxi, 2001. 64 s. S. 53.
5. Šenovská lokálka po letech zase jezdí
6. OBRAZEM: zahájení sezóny na Šenovce Archivováno 9. 2. 2010 na Wayback Machine, Klub železničních cestovatelů, 1. 7. 2009
7. KAMENICKO-ŠENOVSKÁ LOKÁLKA Archivováno 6. 5. 2011 na Wayback Machine, Klub železničních cestovatelů
8. Nedávná minulost. KŽC [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-29.
9. Vlak | Kamenický motoráček. KŽC [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-29.
10. Jízdní řád 2019/2020 pro trať 082 Archivováno 5. 9. 2020 na Wayback Machine
    
11. Kristýna Brožová. Slavnostní otevření tohoto týdne. i-noviny.cz [online]. 2013-09-04 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.

• Cyklostezka Varhany
• Klub přátel lokálky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Česká Kamenice – Česká Lípa na Wikimedia Commons
• Železniční trať Česká Kamenice – Kamenický Šenov – Česká Lípa na OpenStreetMap
• Informace o trati, KŽC
• Kamenický motoráček, KŽC Doprava s. r. o.