Mistrovice
Mistrovice (německy Mistrowitz, Meisterdorf) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde 613[1] obyvatel.
Mistrovice | |
---|---|
Kostel svatých Jana a Pavla | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0534 580643 |
Pověřená obec | Jablonné nad Orlicí |
Obec s rozšířenou působností | Žamberk |
Okres (LAU 1) | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°1′25″ s. š., 16°34′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 613 (2022)[1] |
Rozloha | 4,61 km² |
Katastrální území | Mistrovice nad Orlicí |
Nadmořská výška | 472 m n. m. |
PSČ | 561 64 |
Počet domů | 214 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Mistrovice 138 56164 Jablonné nad Orlicí [email protected] |
Starosta | Dr. Ing. Petr Mařík |
Oficiální web: www | |
Mistrovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 580643 |
Kód části obce | 96067 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První zaručené zmínky o vzniku obce pochází z roku 1371. V pozůstatcích zemských desk je uváděn v majetku Oty z Olešné též díl Mistrovic. Další údaje jsou v souvislosti o statku Orlici a panství žampašském z let 1392, 1513, 1560, 1565 a 1601. Z těchto záznamů je patrné, že vesnice byla rozdělena na dvě části. Teprve v roce 1650 jsou Mistrovice jako jeden celek, kdy obě panství vlastnil jeden majitel, a to Mikuláš Vitanovský z Vlčkovic.
První podrobné informace pochází z roku 1654, z tak zvané berní rule. Uvádí se 22 domů a 130 obyvatel. V dokumentech pocházejících z roku 1875 je to již 850 obyvatel a 129 domů. Od té doby počet domů stoupal, ale obyvatel ubývalo. V roce 1934 žilo v obci 684 obyvatel a domů bylo již 150. V roce 2001 je to pouze 589 obyvatel, ale domů již 210. V posledních létech byl největší přírůstek domů v roce 1975–1990 a to 25 nově postavených rodinných domků a jeden bytový s 6 byty. V létech 1990–2001 přibylo dalších 5 rodinných domků a další bytový dům s 16 byty.[3]
Původ názvu obce
Pokud se týče jména Mistrovice, je pro vysvětlení pouze jediný písemný podklad a to dílo dr. Antonína Profouse pojednávající o vzniku jmen obcí a měst země České a Moravské. Autor odvozuje název Mistrovice od příjmení Mistr, neboť v dostupných dokumentech se pojednává o vsi a lidu mistrovních.
Znak a vlajka obce
- Znak: Ve stříbrném štítě vyrůstá mezi dvěma stonky lnu, každý s jedním modrým květem a zlatým středem, květ střevíčníku pantoflíčku přirozené barvy.
- Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 2:1. V bílém pruhu květ střevíčku pantoflíčku, dole provázaný dvěma modrými květy lnu se žlutými středy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[4]
Pamětihodnosti
- Mariánský sloup u kostela
- Krucifix u čp. 63
- Krucifix u kostela
- Venkovská usedlost čp. 33
- Kostel sv. Jana a Pavla
Historie kostela sv. Jana a Pavla
Stavba kostela s hřbitovem byla započata v roce 1876 především z důvodu snadnějšího pohřbívání, protože do té doby se pochovávalo na vzdálený hřbitov na Orlici. Pozemek na stavbu přenechal bezplatně Peregrín Baláš a základní kámen byl položen vikářem Antonínem Buchtelem v dubnu 1876. Práce řídil zednický mistr Doleček ze Sobkovic podle plánů stavitele Aloise Petříka z Kyšperka. Kostel byl hotov ještě ten rok, a různí dárci věnovali různé předměty, např. zvony, hlavní ornát, obraz sv. Jana a Pavla od akad. malíře Kašpara Neškudly z Jablonného, monstrance, kalich, lampa na věčné světlo, lustr atd. Sbírkami bylo v roce 1877 vybráno na křížovou cestu od samouka Ferdinanda Vorlíčka z Jablonného n. O. a obraz sv. Jana Křtitele od Jana Dolečka. Na starší varhany se v roce 1880 složila celá obec. Slavnost svěcení se konala 1. října 1876.
V roce 1883 se podařilo obstarat dva postranní oltáře, rok poté smuteční prapor a v roce 1880 byly pořízeny věžní hodiny. V roce 1926 byla provedena vnitřní obnova kostela. Zcela novým způsobem a podle nových liturgických zásad byl interiér kostela upraven v letech 1969–1971 ak. mal. Vojmírem Vokolkem (1910–2001) z Pardubic. Iniciativa k tomuto kroku přišla od správce letohradské farnosti P. Františka Karla, který byl nadšeným propagátorem uskutečňovaných změn v liturgii po Druhém vatikánském koncilu. Stěny zdobí čtyři fresky s motivy: Ježíš a jeho přátelé, Rodokmen Kristův, Návštěva Hospodina u Abraháma, Církev svatá. Vokolek rovněž navrhl křížovou cestu, obětní stůl, ambon, sedadla a svatostánek. Celá úprava vzbudila ve své době řadu rozporných názorů, ale postupem času se hladina rozhořčení uklidnila. Dnes patří unikátní výzdoba mistrovického kostela k nejzachovalejším z deseti Vokolkových sakrálních realizací v Česku.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Mistrovice (obec) expedice.rps.cz, 23. 3. 2010.
- Oficiální web obce Mistrovice Archivováno 31. 5. 2010 na Wayback Machine mistrovice.cz, 15. 5. 2010.
Literatura
- ADAMEC, Stanislav. Sakrální stavby a motivy v obcích farnosti Letohrad. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1999.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Mistrovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Mistrovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Mistrovice.cz – Oficiální web obce Mistrovice