Tour de Ski

Tour de Ski se poprvé uskutečnila v sezóně 2006/2007. Duchovními otci Tour byli Jürg Capol, ředitel běžeckého úseku FIS, a Vegard Ulvang, funkcionář FIS a bývalý slavný závodník,[1] kteří se inspirovali cyklistickou Tour de France a podle jejichž vyprávění se nápad zrodil v létě 2004 u Ulvanga v sauně.[2] Cílem bylo zpopularizovat běžecké lyžování, přinést mu větší zájem veřejnosti a udělat z něj zábavu pro diváky. Organizátoři doufali, že Tour de Ski se stane událostí srovnatelnou s mistrovstvím světa a mohla by dosáhnout popularity skokanského Turné čtyř můstků.[2] Termínově (na přelomu roku) se běžecký seriál dokonce se skokanským turné překrývá. S dosavadním vývojem Tour je vedení běžeckého úseku FIS spokojeno – závod je již zavedený a jeho sledovanost stoupá – 4. ročník sledovalo přes 460 milionů diváků.[3]

Po vzoru cyklistické Tour de France soutěž rozjede peloton, z něhož nelze vystoupit. Každý, kdo se přihlásí, musí jet všechno, není možné si ze závodů vybírat – kdo jednou vzdá, už nemůže pokračovat. Body do pořadí Světového poháru se původně udělovaly až po absolvování celé série. Za celkové vítězství se získává 400 bodů, což je čtyřnásobek běžné sazby.[3] Za jednotlivé závody seriálu se v 1. ročníku body do SP nepřidělovaly, ve 2. ročníku bylo bodováno prvních 15 míst poloviční sazbou oproti běžným závodům SP. Od 4. ročníku však do Tour vstoupilo nové pravidlo – běžci nemusejí dokončit celý seriál, aby získali body do Světového poháru za jednotlivé závody.[4] Časy se sčítají, podobně jako na cyklistické Tour de France, ve sprinterských závodech se jede o časové bonusy.

Vyvrcholením Tour de Ski je závěrečný závod ve Val di Fiemme – závodníci startují s odstupy podle průběžného pořadí a v závěru je čeká třiapůlkilometrový výstup s převýšením 420 m a maximálním stoupáním 28 % po sjezdovce Olympia III v areálu Alpe Cermis.[5] Pořadatelé se inspirovali výjezdem na L'Alpe-d'Huez z cyklistické Tour. První v cíli se stává celkovým vítězem.

Mimořádné jsou rovněž finanční prémie celkový vítěz i vítězka získávají na poměry závodů v běhu na lyžích nebývale vysokou částku 150 000 švýcarských franků, prémie jsou i pro vítěze v dílčích závodech a pro nejlepší sprintery, celkem je na odměny vyčleněno každoročně 1 milion švýcarských franků (v roce 2006 v přepočtu téměř 19 milionů korun).[6]

Nové Město

Mnichov

Praha

Oberhof

Oberstdorf

Toblach

Asiago

Val di Fiemme

VM

Lenzerheide

místa konání Tour de Ski
místa konání v sezoně 2019/20
místa konání v předešlých ročnících

Původně chtěla mezinárodní federace FIS místa závodů vybraná pro 1. ročník udržet i v dalších letech, ale vzdálenost mezi pěti sportovišti činila 1300 km a přeprava materiálu a udržení vysokého standardu pro přípravu lyží se ukázala jako značný organizační problém.[2] Přesuny mezi závody si vždy vysloužily značnou kritiku, proto byla pořadatelská místa postupně pozměňována, aby se vzdálenosti zkrátily.[7] V 5. ročníku z tohoto důvodu poprvé z programu Tour de Ski vypadla Česká republika a závody se uskutečnily pouze v Německu a Itálii. Od 7. ročníku bylo mezi pořadatelské země zařazeno nově Švýcarsko. Ve 14. ročníku poprvé v programu chybělo Německo. Během čtrnáti ročníků byly místy konání závodů Nové Město na Moravě, Mnichov, Oberstdorf, Asiago, Val di Fiemme, Praha, Oberhof, Toblach, Val Müstair a Lenzerheide. Jediným místem, ve kterém se Tour jela pokaždé, je Val di Fiemme, neboť právě závěrečné stoupání do sjezdovky Alpe Cermis je podle organizátorů jednou z věcí, které Tour zviditelňují a pomáhají ji prodat.[8] Alpe Cermis tak má jistotu coby závěrečná etapa Tour do roku 2013.[5] Naopak zahajovací etapy se od 3. do 8. ročníku stabilně konaly v durynském Oberhofu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tour de Ski na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky