Tomáš Tožička

Od 1999 byl národním koordinátorem koalice Milostivé léto (jubilee 2000), která se zabývala problematikou zadluženosti nejchudších zemí planety.[7] V letech 2000 až 2008 byl členem Ekumenického týmu Světové rady církví při OSN v New Yorku – Financing for Development a zástupce nevládních organizací na summitech OSN Financing for Development v Monterrey (Mexiko, 2002) a Doha (Katar, 2008).[8]

V komunálních volbách v roce 1998 kandidoval jako nestraník za Demokratickou unii do Zastupitelstva města Mostu, ale po změně vedení DEU svou kandidaturu stáhl.[9]

V letech 2003 až 2005 byl členem předsednictva Strany zelených. Po nástupu Martina Bursíka ale ze strany vystoupil[10] a spoluzaložil politické hnutí Zelení. V letech 2006 až 2008 byl členem předsednictva tohoto hnutí a v listopadu 2008 byl zvolen místopředsedou.[11] Tato malá skupina nedosáhla nikdy ve volbách úspěchu a víceméně splynula s Klíčovým hnutím Táni Fischerové, s nímž členové úzce spolupracovali. Během českého předsednictví EU byl členem pracovní skupiny MZV Lokální udržitelné zdroje energie v rozvojových zemích. V prezidentské kampani v roce 2013 byl členem volebního týmu Táni Fischerové.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval jako člen politického hnutí Zelení ve Středočeském kraji na 1. místě kandidátní listiny politického hnutí Změna, ale neuspěl (Změna se do Sněmovny nedostala).[12] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako člen politického hnutí Zelení na 5. místě kandidátní listiny Pirátů, ale rovněž neuspěl (Piráti se do EP nedostali).[13]

Na začátku roku 2017 ukončilo jeho politické hnutí Zelení svou činnost na podporu konsolidované Strany zelených. V lednu téhož roku se stal členem expertního týmu Zelených pro předvolební období, měl na starosti oblast práce a sociálních věcí.[14]

V doplňovacích volbách do Senátu na počátku roku 2020 byl kandidátem České pirátské strany v senátním obvodu Teplice na uvolněný mandát po zemřelém předsedovi senátu Jaroslavu Kuberovi.[15] Již samotná nominace vyvolala rozpory uvnitř strany, kdy byl kritizován pro své silně levicové výroky na sociálních sítích.[16][17][18] Svou kandidaturu stáhl[19][20] na počátku března po rozsáhlých ohlasech a obviněních z antisemitismu, kvůli příspěvku z roku 2009 v němž upozorňoval na počet palestinských obětí během Izraelské operace Lité olovo, kde použil na izraelské vlajce grafiku spojující Davidovu hvězdu s hákovým křížem. Na vlajce byl velkými písmeny nápis fascist state.[21] Tato grafika (ovšem bez zmíněného nápisu) je symbolem Raëliánského hnutí.

• Rozvojové cíle tisíciletí - Manuál globálního rozvojového vzdělávání, EAP 2006, EDUCON 2007. Dostupné on-line
• Česko proti chudobě – Informace, fakta a čísla z rozvojového světa, Educon 2007. Dostupné on-line
• Právní a daňové ráje, zastavme skandál, Educon 2008. Dostupné on-line
• Příliš vzdálené cíle, EDUCON 2008, 2009. Dostupné on-line
• Social Watch Report - Národní zpráva - Česká republika, od r. 2008. Dostupné on-line
• Udržitelné technologie pro rozvoj, ADRA 2010. Dostupné on-line
• Občanská odpovědnost ve světle globální chudoby, EDUCON 2011. Dostupné on-line
• Mýty a legendy z neznámého světa, Glopolis 2013, EDUCON 2015. Dostupné on-line
• Od nenaplněných plánů k novým cílům, EDUCON 2013. Dostupné on-line
• Otazníky rozvoje, EA 2015. Dostupné on-line
• Perspektivy Rozvoje - Social Watch, 2015. Dostupné on-line
• Voices of the Marginalized, How Did EU Policies Affect the Poorest, EDUCON, GCAP 2015. Dostupné on-line