Tomáš Jaroš

Tomáš Jaroš z Brna (asi 15001570) byl pražský zvonař, puškař a kovolijec 16. století. Mezi jeho nejznámější díla patří zvon Zikmund z roku 1549 v katedrále sv. Víta na Pražském hradu a Zpívající fontána, navržená italským sochařem Francescem Terzem, umístěná v Královské zahradě.

Tomáš Jaroš
NarozeníBrno
Povolánízvonař a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zvon Zikmund

Údaje o životě

Tomáš Jaroš se narodil v Brně na počátku 16. století. Působil ve Vídni jako kovolijec a puškař. Z Vídně byl odvolán Ferdinandem I. Habsburským, který ho dne 2. listopadu 1543 jmenoval královským puškařem zbrojnice na Pražském hradu. Jeho roční plat činil 120 zlatých rýnských. V Praze měl Tomáš Jaroš na Malé Straně dílnu s tovaryši a učedníky a byl členem cechu konvářského. V r. 1547 mu byla, jako přednímu pražskému kovolijci, svěřena zakázka na výrobu velkého zvonu pro katedrálu sv. Víta náhradou za zvon, který byl zničen při požáru Pražského hradu v roce 1541. Nejvýznamnějším dílem Tomáše Jaroše je odlití Zpívající fontány. Posouzení modelu Franceska Terzia z hlediska realizace a vypracování rozpočtu (jakož i pozdější ulití této kašny) mu nařídil arcivédoda Ferdinand dne 9. prosince 1562 dopisem z Křivoklátu. Při službě u dvora musel být Jaroš neustále k dispozici. Malé zakázky nebývaly zapisovány, ale z roku 1566 existuje zápis, že k pohřbu Ferdinanda I. zhotovil puškař Tomáš Jaroš korunu českou, uherskou, jablko a žezlo – a za tuto práci dostal zaplaceno 44 zlatých rýnských a 20 krejcarů. Puškař Tomáš Jaroš odlil značný počet polních děl pro císařské vojsko. (Jeden frangment Jarošova děla ulitého v roce 1547 je uložen v muzeu v Budapešti.) V roce 1569 se Jaroš vydal na rozkaz Maxmiliána II. do Košic, aby odléval děla proti vojskům Jana Zikmunda Zápolského. Poslední zpráva o Jarošovi je z jara 1570, v tomto roce patrně v Uhrách zemřel.[1]

Už v roce 1570 prosí Jarošův německý tovaryš Wolf Hofprugger (Hofpruker) o jeho místo dvorského puškaře. Na zkoušku musel už v roce 1570 zhotovit pušku „singerin", a přestože se mu dílo nezdařilo, práci královského puškaře v roce 1571 dostal.

Vdova Barbora Jarošová se ještě dlouhá léta domáhala na královské komoře o doplatek nákladů na formování a odlití Zpívající fontány, jenž činil 1770 kop a 11 bílých grošů. Tato částka nebyla královskou komorou vyplacena v plné výši.

Zpívající fontána

Zpívající fontána

Zpívající fontána z Královské zahradě Pražského hradu představuje hlavní Jarošovo dílo. Vytvářel ji s přestávkami v letech 15621568. Bronzová fontána je bohatě zdobena figurálními motivy. Jedním z Jarošových pomocníků na fontáně byl Vavřinec Křička z Bítyšky.

Charakteristika zvonů

  • Na zvonech užívá nápisy v latině a v němčině. Češtinu užívá zcela výjimečně.
  • Často používá legendu: VOX MEA – VOX VITAE – VOS VOCO – AD SACRA VENITE. Tj. Hlas můj – hlas života – vás volám- ke mši pojďte.
  • Užívá výhradně humanistickou majuskuli.
  • Zavedl některé nové prvky do výzdoby zvonů, v českých zemích do té doby neznámé:
    • Tabulky s nápisy. Před Jarošem se nápisy psaly pouze do pásů kolem čepce.
    • Ucha s maskarony. Před Jarošem byla ucha koruny zdobená pouze výžlabky, pletenci apod. nebo zcela nezdobená.
    • Otisky mincí.

Zvony

RokObec (okres)ObjektZdroj
1548Hradčany (Praha)katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaMádl – zvon Zikmund
Litomyšl (Svitavy)kostel Povýšení sv. KřížeWinter
1549Čistá (Rakovník)zvonice kostela sv. VáclavaSmolík
1550Hradčany (Praha)kostel sv. JiříKybalová
Nové Město (Praha)kostel sv. KlimentaRybička
Jesenice (Příbram)kostel Nejsvětější TrojiceVlasák[2]
Ročov (Louny)kostel Nanebevzetí Panny MarieMatějka: Soupis II
1552Hradčany (Praha)katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaPodlaha: Soupis I[3]
Budyně nad Ohří (Litoměřice)kostel Panny Marie SněžnéMatějka: Soupis IV
Dubany (Litoměřice)kostel sv. Petra a PavlaMatějka: Soupis IV
Uhříněves (Praha)kostel Všech SvatýchChytil
1553Prahakostel sv. ProkopaWinter
Nebužely (Mělník)kostel sv. JiljíPodlaha: Soupis VI[4]
Peruc (Louny)kostel sv. Petra a PavlaMatějka: Soupis II
Radouň (Mělník)kostel sv. HavlaWinter
Staré Město (Praha)kostel Panny Marie před TýnemZap: Týnský chrám
1554Horní Krupka (Teplice)zvoničkasignatura na zvonu
Litoměřicekostel Všech SvatýchLuksch[5]
Ústí nad Labemkostel sv. Vojtěchapodobnost s jinými zvony[6]
Chyšky (Písek)kostel sv. ProkopaPodlaha: Soupis V
Řisuty (Kladno)zvonice kostela sv. JakubaVelc: Soupis XX
1555Počepice (Příbram)kostel sv. Jana KřtiteleVlasák
1556Hradčany (Praha)katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaPodlaha: Soupis I – zvon Dominik
Stará Boleslav (Praha – východ)kostel sv. VáclavaZap: Stará Boleslav[7]
Mýto (Rokycany)kostel sv. ŠtěpánaPamětní síň Mýto
1560Veclov (Rakovník)kostel Všech SvatýchCechner: Soupis XXXIX
1562Libotenice (Litoměřice)zvonice kostela sv. KateřinyMatějka: Soupis IV
1568Jílové u Prahy (Praha – západ)kostel sv. VojtěchaZap: Jílové
Slatina (Litoměřice)kostel sv. Jana NepomuckéhoChytil[7]
???[8]Doksany (Litoměřice)kostel Narození Panny MarieSoupis IV. Podobnost s jinými zvony.[7]

Odkazy

Poznámky a reference

  1. Digitální knihovna Kramerius. kramerius5.nkp.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
  2. Zřejmě totožný s nezvěstným zvonem z kaple sv. Vojtěcha v Nedrahovicích.
  3. Dva hodinové cymbály.
  4. Nejistý rok.
  5. Hodinový cymbál.
  6. Nejisté autorství, původně se nacházel v kostele sv. Mikuláše v Třebušíně.
  7. Nejisté autorství.
  8. Rok výroby není znám.

Související články

Literatura

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých XXXIX - Rakovnicko II. Praha: [s.n.], 1913.
  • CHYTIL, K. Mistr Tomáš Jaroš z Brna. IN: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění, Praha 1917, s. 20 – 28.
  • KOULA, J. Zbytek děla Jarošova. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, s. 325 – 328.
  • KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
  • LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice I. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, s. 108.
  • MÁDL, Karel B. Velký zvon u svatého Víta v Praze. IN: Památky archaeologické a místopisné XVI / 1893, s. 689-715.
  • MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých II – Lounsko. Praha: [s.n.], 1897.
  • MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha: [s.n.], 1898.
  • Ottův slovník naučný, heslo Jaroš, Tomáš.
  • PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých : Metropolitní chrám svatého Víta. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online.
  • PODLAHA, Antonín a kolektiv. Soupis památek historických a uměleckých V - Milevsko. Praha: [s.n.], 1898.
  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých VI - Mělnicko. Praha: [s.n.], 1899.
  • RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
  • SMOLÍK SLATINSKÝ, Frant. Kříč a bývalé panství Kříčské v Plzeňsku. IN: Památky archeologické a místopisné 1874, s. 41 – 56.
  • STREIT, Jiří. Divy staré Prahy. Praha: Mladá fronta, 1960, s. 169–171.
  • VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých XX – Slánsko. Praha: [s.n.], 1904.
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Hrad Vysoký Chlumec a jeho okolí. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 49 – 58.
  • WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. Kapitola V. Kovolijci, s. 354.
  • ZAP, Karel Vladislav. Jílové. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 200 – 210.
  • ZAP, Karel Vladislav. Stará Boleslav a její poutnický chrám Panny Marie. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 15.
  • ZAP, Karel Vladislav. Týnský chrám, hlavní farní kostel Starého města Pražského. IN: Památky archeologické a místopisné 1855 / I, s. 109.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.