Temešvár
Temešvár (rumunsky 
Timișoara, maďarsky Temesvár) je rumunské město v západní části země, sídlo župy Timiș, v regionu Banát. V roce 2016 zde žilo 332 983 obyvatel[2] a byl tak po Bukurešti a Jasech třetím největším rumunským městem. Je to průmyslové město s rozvinutými službami.
| Temešvár Timișoara | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°45′35″ s. š., 21°13′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 89 m n. m. |
| Stát |  Rumunsko |
  Temešvár | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 130,5 km² |
| Počet obyvatel | 319 279 (2011)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 446,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Dominic Fritz (od 2020) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 56 |
| PSČ | 300001–300789 |
| Označení vozidel | TM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jméno odvozeno od jména řeky Timiș (maďarsky Temes – [temeš]) a maďarské přípony -vár, znamenající „město“.
Historie
Středověk
Poprvé je Temešvár zmíněn v roce 1019 pod různými názvy (Dibiscos, Bisiskos, Tibiskos, Tibiskon, Timbisko), a to v pramenech z doby byzantského císaře Basileia II. Přesto o věrohodnosti těchto zpráv vedou někteří historikové spory a za datum založení města považují až rok 1212. Předpokládá se, že celá oblast byla připojena k Uhrám kolem roku 1010.
V letech 1241–1242 vyplenili Temešvár Mongolové, ve 14. století tu také občas sídlili uherští králové. Po dobytí Turky, kteří tudy postupovali na sever do Uher, tu bylo zřízeno centrum nového pašalíku.
Novověk
Habsburkové město, stejně jako celý tzv. Temešvárský Banát, dobyli v roce 1716, poté se město rychle rozvíjelo. Město bylo prohlášeno pevností a obklopila je rozsáhlá opevnění, z nichž se dodnes dochoval bastion Marie Terezie. V roce 1857 bylo napojeno na železniční síť a roku 1869 zde začaly jezdit tramvaje tažené koni. 12. listopadu 1884 za zařadilo mezi první evropská města s pouličním osvětlením.
Během první světové války docházelo v Temešváru ke střetům mezi Rumunským a Srbským královstvím. 14. listopadu 1918 město obsadilo srbské vojsko a 3. srpna 1919 nakonec rumunské. Na základě Trianonské smlouvy byl Temešvár 4. června 1920 přičleněn k Rumunsku. Protože byl dosud infrastrukturou napojen na středoevropský region, znamenalo to ekonomickou stagnaci. Za druhé světové války bylo město poškozeno německým bombardováním 31. října 1944.
V letech 1945–1949 byla velká část německého obyvatelstva deportována a byl jí zabavován majetek. Roku 1948 byl znárodněn průmysl. Pod vlivem Maďarského povstání vypukla ve městě v říjnu 1956 protirežimní studentská revolta, při které bylo zatčeno okolo 2 000 studentů.
15. prosince 1989 zde začala revoluce proti režimu Nicolae Ceaușeska. Duchovní Maďarské reformované církve László Tőkés měl být deportován tajnou policií Securitate a v reakci nato obstoupili členové církve jeho dům.[3] Lidé, mezi nimiž byli i Rumuni, se shromáždili na centrálním náměstí Piața Operei. Komunistická vláda nařídila armádě střelbu do lidí. Mnoho důstojníku odmítlo pálit a přidalo se na stranu davu. Securitate však začala do lidí pálit a byla věrná Ceaușeskovi až do jeho konce. To byl začátek konce komunistického režimu, který padl o týden později. 20. prosince byl Temešvár prohlášen prvním „svobodným městem“. Celkem během revoluce v Rumunsku zemřelo 1 104 lidí a 3 321 jich bylo zraněno.[4] Dnes oběti připomínají památníky na hlavním náměstí.
Charakter města
Město je jedním z největších v zemi, je hospodářským i kulturním centrem celé oblasti, jsou zde zastoupena mnohá odvětví průmyslu, hlavně chemie, polygrafie a strojírenství. V roce 1962 tu vznikla univerzita, již delší dobu tu ale existuje mnoho vysokých škol. Temešvár je multikulturní město s vlivnými menšinami hlavně Němců, Maďarů a Srbů, stejně jako Italů, Palestinců a Řeků.
Osobnosti
- Martin Nováček (1834–1906), český dirigent a skladatel, od roku 1870 působil v Temešváru
- Nikolaus Lenau (1802–1850), rakouský básník
- Herta Müllerová (* 1953), německá spisovatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu
- Johnny Weissmüller (1904–1984), americký plavec a herec (představitel Tarzana)
- Ana Blandiana (* 1942), rumunská básnířka
Pamětihodnosti
- Muzeum Banátu na hradě Hunyadi bylo založeno v roce Banátskou společností pro historii a archeologii
- Katedrální chrám Tří hierarchů, chrám Rumunské pravoslavné církve z let 1937–1940, zasvěcený Basileiovi Velikému, Řehoři Naziánskému a Janu Zlatoústému. Je sídlem temešvárského biskupa. Má 11 věží, nejvyšší dosahuje 90,5 metrů.
- Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Sjednocení z let 1739–1740 zhotovil vídeňský sochař Georg Raphael Donner.
- Katedrála svatého Jiří je barokní římskokatolická katedrála temešvárské diecéze. Byla postavena po odchodu Osmanů v letech 1736–1774 rakouským architektem Josefem Emanuelem Fischerem z Erlachu.
- Katedrála Nanebevstoupení Páně Srbské pravoslavné církve je barokní stavba postavená v letech 1744–1748 na místě vyhořelého pravoslavného chrámu.
- Rumunská opera a Národní divadlo je budova z let 1871–1875 postavili rakouští architekti Hermann Helmer a Ferdinand Fellner.
- Dikasteriánský palác je mohutná třípatrová budova z let 1855–1860, která původně sloužila vládním účelům a později justici.
Partnerská města
.svg.png.webp){kind=small}
Odkazy
Reference
- Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011. Dostupné online. [cit. 2014-02-04]
- Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky)
- Rumuni se ke svobodě brodili krví. Vzpouru začal kněz. Aktuálně.cz [online]. 2009-12-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online.
- Krvavá revoluce v Rumunsku smetla vládu komunismu. ČT24 [online]. 2009-12-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Temešvár na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Temešvár ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Staré fotografie Temešváru
- Mapa města
- Timisoara Tourism (anglicky)
