Lukas Bärfuss

Než se stal spisovatelem z povolání, vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval např. na tabákové plantáži, jako řidič vysokozdvižného vozíku či jako zahradník.[1][2] Až později se v Bernu vyučil knihkupcem.[1] Od roku 1997 je spisovatelem na volné noze.[1]

Žije v Curychu.

Lukas Bärfuss se nejprve začal prosazovat jako dramatik, a to zprvu v rámci volného seskupení 400asa, v němž spolupracoval s režisérem Samuelem Schwarzem.[1] Záhy se dočkal prvních zakázek od větších německojazyčných divadel a skutečného průlomu s divadelní hrou Sexuální neurózy našich rodičů (Die Sexuellen Neurosen unserer Eltern, 2003), v níž mentálně zaostalá dospívající dívka Dora po vysazení otupujících prášků začne žít sexuálním životem a svou starostlivou matku tím staví před novou výzvu.

Na úspěch Sexuálních neuróz navázal Bärfuss roku 2005 dvojicí kontroverzních her. Autobus (Der Bus (Das Zeug einer Heiligen)) je černohumorná groteska o dívce, „světici“, která omylem nastoupila do špatného autobusu a nyní se musí vypořádat s následky v podobě násilnického řidiče. Drama bylo oceněno Mülheimskou cenou za drama coby nejlepší nový divadelní text roku.[1] Takřka souběžně uvedená hra Alices Reise in die Schweiz (Alenčina cesta do Švýcarska) se zabývá tématem asistované sebevraždy.[1]

Roku 2008 publikoval Bärfuss v nakladatelství Wallstein svůj první román nazvaný Hundert Tage (Sto dní), s nímž ihned pronikl do širší nominace na Německou knižní cenu. Román popisuje zážitky švýcarského humanitárního pracovníka během rwandské genocidy.

Jeho druhý, autobiograficky laděný román Koala (2014), v němž zpracoval sebevraždu nevlastního bratra, získal roku 2014 Švýcarskou knižní cenu.[3] Kromě toho byl titul opět i v širší nominaci na Německou knižní cenu, ani napodruhé však Bärfuss neuspěl. „Koala“ z názvu románu odkazuje ke skautské přezdívce vypravěčova zesnulého bratra, po jehož motivaci k sebevraždě se vypravěč pídí. Na řádcích románu se však současně stává impulzem k rekonstrukci objevu koaly medvídkovitého během kolonizace Austrálie, respektive k popisu kolonizace samotné.[4]

V rodném Švýcarsku se levicově orientovaný autor často vyjadřuje k politickým tématům a vyvolává kontroverze. V říjnu roku 2015 například na sebe výrazně upozornil kritickou esejí, uveřejněnou v deníku FAZ, s názvem 'Ein Warnruf: Die Schweiz ist des Wahnsinns', v níž bezprostředně před volbami kritizoval politické směřování Švýcarska.[5][6][7]