Tetřívek douglaskový

Mláďata tetřívků douglaskových

Někdy koncem března či začátkem dubna tetřívci sestupují z vysoko položených zimovišť do nižších poloh, kde si začnou hledat partnery. Samci pravidelně tokají a počínají si zakládat teritoria, která brání proti ostatním samcům pomocí poskakování, třepotání křídel a rozevírání svého ocasu. Samci poté pátrají kolem ve snaze najít vhodnou partnerku. S tokáním pokračují až do poloviny léta ve snaze nalákat samice, které přišly o snůšku.[10] Tokající samci si často stoupnou na spadlý kmen stromu, spodní stromovou větev či jinou vyvýšenou platformu, čímž umocňují hlasitost svého toku, který se může nést i na kilometry daleko.[12]

Po spáření si samice postaví hnízdo ve tvaru mělkého důlku přímo na zemi, který je obvykle vystlán uschlou trávou, listy a zbytky rostlin. Hnízdo bývá umístěno v křoví, vedle velkého balvanu či spadlého kmene stromu, které poskytují alespoň částečnou ochranu. Ke kladení vajec dochází od března do května, snůška tvoří 7–10 vajec.[6] Inkubuje pouze samice po dobu 18–21 dní. Pokud dojde k zániku snůšky, samice se spáří znovu a dojde k náhradní snůšce, jinak klade pouze jednu snůšku za rok. Rodičovskou péči obstarává pouze samice. Samci zůstávají poblíž, avšak jejich motivací je páření se samicemi, které přišly o snůšku, nikoliv pomoc s výchovou mláďat. K osamostatnění mláďat dochází koncem léta / počátkem podzimu.[7][10]

Může se dožít až 14 let. Mortalita kuřat tetřívků je velmi vysoká následkem vysokého množství predátorů, které ptáci mají. K těm patří liška obecná, kojot, puma americká, medvěd grizzly, medvěd baribal, rys kanadský, rys červený, sobol americký, jezevec americký nebo lasice hranostaj. Z dravých ptáků má tetřívky douglaskové na svém menu mj. orel bělohlavý a orel skalní.[10]

Tetřívci jsou lovní ptáci, kteří jsou oblíbeným terčem amerických i kanadských lovců.[13] Nicméně jejich poměrně časná migrace do vyšších poloh lovcům příliš nepřeje v lovení tetřívků v masivních počtech.[14]

Samec předvádějící své vzdušné vaky i vějířovitý ocas

Vyskytuje se v různých typech biotopů od křovinatých suchých oblastí porostlých osikami a pelyňky po vlhké husté borovicové a smrkové lesy. Letní měsíce často tráví ve vyšších polohách, kde se krmí kobylkami i dalším hmyzem, ovocem a semínky. V podzimních a zimních měsících na rozdíl od většiny ostatních živočichů nesestupuje do nižších poloh, ale naopak stoupá ještě výše až na hranici lesa. Většinu zimy pak tráví hřadováním na stromech jako jsou douglaska tisolistá nebo borovice pokroucená. V zimních měsících se krmí převážně šiškami a jehličím.[10] Může se vyskytovat v polohách až do 3600 m n. m.[15]

Zimování ve vyšších polohách může být pro tetřívky výhodné v nižším riziku predace, jelikož většina predátorů na zimu sestupuje do nížin spolu s jejich kořistí.[10] Tetřívci svými nezvyklými přesuny tak vykonávají převrácenou výškovou migraci a na rozdíl od drtivé většiny ostatních ptáků nemigrují létáním, ale prostou chůzí. V některých případech tetřívci migrují i pouhých 300 m, což jim vysloužilo zápis v Guinessově knize rekordů coby vykonavatelé „nejkratší ptačí migrace“.[16]

• Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2021. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 67. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tetřívek douglaskový na Wikimedia Commons
• Taxon Dendragapus obscurus ve Wikidruzích
• Profil na All About Birds (anglicky)
• Profil na Animal Diversity Web (anglicky)