Predátor

Z hlediska ekologie může být predátor brán

• v užším slova smyslu jako vrcholný článek pastevně-kořistnického potravního řetězce. Vždy se tedy striktně jedná o masožravý (popř. všežravý) druh žijící dravým způsobem života. To znamená, že potravu, která je vždy živočišného původu, získává buď aktivním lovením kořisti, či pasivním vyčkáváním, až kořist přijde sama. Příkladem jsou např. jaguár, kosatka, jestřáb, slíďák, z všežravců např. medvěd.

• v širším slova smyslu jako kterýkoli živočich, který při konzumaci vyřadí celého jedince kořisti z populace. Vyřazení celého jedince z populace se nazývá pravá predace. Pravá predace zahrnuje i pojídání semen a vajec, jelikož semena a vejce jsou potenciální organismy. Příklad pravé predace tedy zahrnuje navíc i takové živočichy, jako např. perloočka, mravkolev a dokonce kur domácí.

Poznámka: Rozdíl mezi pravou predací – pojídání semen – a pastvou je v tom, že při spásání rostlin není zkonzumována rostlina celá, nýbrž pouhá její část. Rostliny jsou navíc uzpůsobeny k regeneraci ztracených částí svého těla.

Závislost množství kořisti na množství predátora lze ve zkratce vyjádřit následujícím způsobem:
Čím více přibývá kořisti, tím více s jistým zpožděním přibývá predátora. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátora, kterému ubývá potrava. S ubývajícím množstvím predátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat.
Klasické oscilace predátora a kořisti byly v přírodě popsány především v případech, kdy predátor má jen jednu převažující kořist: tedy především vlk + zajíc bělák a liška polární + lumík v polárních oblastech. Délka oscilace kolísá mezi 6 a 10 lety podle podmínek prostředí.

Obecný matematický model:

• dx/dt = x * f(x) ${\displaystyle -}$ g(x,y) * y
• dy/dt = h(x,y) * y ${\displaystyle -}$ d * y

Vysvětlivky:

• x – množství kořisti
• y – množství predátora
• f(x) – dynamika růstu populace kořisti (viz populační dynamika) bez přítomnosti dravce
• g(x,y) – funkcionální odezva
• h(x,y) – numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora)
• ${\displaystyle -}$d * y – exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist – předchozí člen by byl nulový)

Funkcionální odezva g(x,y) – závislost množství sežraných jedinců na nabídce kořisti x:

• Lotka-Volterovský vztah – lineární závislost g(x,y) = ax, čím více kořisti, tím více je jí sežráno (bez omezení) – v praxi neexistuje, je to jen idealizovaný vztah.
• Holing I – upravený Lotka-Volterovský vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení g(x,y) = ax pro ax < S, g(x,y) = S pro ax > S – funguje např. u filtrátorů planktonu.
• Holing II – čím víc je predátor nasycen, tím méně je ochoten hledat svou kořist, funkce roste limitně k míře maximálního nasycení, tj. ${\displaystyle g(x,y)={\frac {aSx}{ax+1}}}$ nebo ${\displaystyle g(x,y)=S*(1-e^{-ax})}$ – funguje např. u bezobratlých.
• Holing III – typický pro rozhodování mezi dvěma typy kořisti, hojnější kořist je výrazně preferována (učení se jejímu lovu/sběru), tj. ${\displaystyle g(x,y)={\frac {aSx^{2}}{ax^{2}+1}}}$ nebo ${\displaystyle g(x,y)=S*(1-e^{-ax^{2}})}$ – funguje např. u některých ptáků a savců.

• Herbivor: Živí se pouze částmi zelených rostlin, které tak nevyřazuje z populace, neboť tyto zelené rostliny jsou na požírání často adaptovány.
• Parazit: Živočich, rostlina nebo houba, která v dospělosti nebo v některém z vývojových stadií využívá těla jiného živočicha, rostliny či houby.[1]
• Parazitoid: Živočich, který se vyvíjí v těle nebo buňkách jiného živočicha, přičemž na konci svého vývoje usmrcuje hostitelského živočicha (a často i zkonzumuje); viz též larvální stadium. Někdy pojímán jen jako speciální typ parazita.
• Kořist: Individuum (druh) konzumovaný dravcem.
• Dravec – kořist: Model vzájemné potřebnosti dravce a kořisti.
• Efekt červené královny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu predátor na Wikimedia Commons