Tabebuja
Tabebuja[1] (Tabebuia) je rod dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to stromy nebo keře s jednoduchými nebo dlanitě složenými, vstřícnými listy a nápadnými bílými, červenými nebo purpurovými, trubkovitými nebo zvonkovitými květy. Rod zahrnuje v současném pojetí asi 70 druhů, přibližně 30 převážně žlutě kvetoucích druhů bylo přeřazeno do rodu Handroanthus. Tabebuji se vyskytují v tropické a subtropické Americe od Mexika po severní Argentinu. Některé druhy jsou pěstovány v tropech jako okrasné dřeviny. Z některých druhů rodu Handroanthus se připravuje léčivý nálev známý jako lapačo, jiné jsou vyhledávány pro velmi tvrdé dřevo, obchodované pod názvem ipé.
Tabebuja | |
---|---|
Rozkvetlá tabebuja růžová | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | trubačovité (Bignoniaceae) |
Rod | tabebuja (Tabebuia) Gomes ex DC., 1838 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Zástupci rodu tabebuja jsou opadavé nebo stálezelené stromy a keře. Některé druhy jsou mohutné stromy převyšující korunní patro pralesa. Listy jsou dlanitě složené ze 3 až 7 lístků, řidčeji jednolisté (Tabebuia insignis, T. striata, T. orinocensis). Charakteristické je odění z drobných a někdy stopkatých šupin. Květy jsou uspořádány ve vrcholové latě či hroznu, nebo jednotlivé. Kalich je miskovitý, zvonkovitý nebo trubkovitý, na konci uťatý, dvoulaločný nebo s 5 mělkými laloky. Koruna je bílá, žlutá, purpurová nebo červená, nálevkovitá až zvonkovitá, lysá nebo na vnitřní straně chlupatá. Tyčinky jsou 4 + 1 sterilní staminodium. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, čárkovitě podlouhlý. Obsahuje 2 komůrky s mnoha vajíčky. Plody jsou krátce nebo dlouze protáhlé tobolky pukající 2 chlopněmi. Na povrchu jsou hladké nebo různě příčně zvlněné či hrbolkaté, lysé nebo pokryté šupinkami, hvězdovitými nebo stromečkovitými chlupy. Semena jsou buď tenká se 2 blanitými křídly nebo kulovitá a bezkřídlá.[2][3]
- List Tabebuia serratifolia
- Květy Tabebuia heterophylla
- Puklý plod Tabebuia stenocalyx
Rozšíření
Rod tabebuja zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 70 druhů. Je rozšířen pouze v Americe od Mexika po severní Argentinu a Paraguay. Druh Handroanthus ochraceus (syn. Tabebuia ochracea) má rozsáhlý areál rozšíření sahající od Salvadoru až po Argentinu a Paraguay.[2]
Tabebuji rostou nejčastěji v nižších nadmořských výškách jako součást opadavých, poloopadavých i stálezelených tropických lesů. Některé druhy rostou v montánních lesích nebo v nížinách na zaplavovaných půdách. Tabebuia fluviatilis roste nejčastěji na rozhraní mořských mangrovů a sladkovodních bažin.[2]
Ekologické interakce
Květy tabebují jsou cizosprašné a jsou opylovány zejména včelami. Mnohé druhy kvetou masivně v bezlistém stavu. U druhů Tabebuia aurea a Handroanthus ochraceus z Brazílie bylo zjištěno, že kvetou synchronně. Při analýze opylovačů těchto dvou druhů bylo zjištěno celkem 14 druhů včel z čeledí Apidae, Anthophoridae a Halictidae.[4] Kmeny některých tabebují jsou duté a obývané mravenci.[5] Tabebuja růžová má na listech a mladých stoncích extraflorální nektária s hojným nektarem, který mravenci vyhledávají. Na oplátku stromy chrání před býložravci.[6]
Zajímavosti
Jméno Taebuia je založeno na domorodém názvu používaném brazilskými indiány kmene Tupí. Název vznikl spojením dvou výrazů, mravenec a dřevo, a souvisí s tím, že duté kmeny tabebují jsou často obývány mravenci.[5]
Taxonomie
Molekulárními metodami bylo zjištěno, že rod Tabebuia v klasickém pojetí byl parafyletický a skládal se dokonce ze 3 různých linií. Asi 30 druhů bylo v roce 2007 přeřazeno do rodu Handroanthus. Jedná se převážně o žlutě kvetoucí druhy. Další znaky odlišující tento rod od rodu Tabebuia se týkají mj. odění listů a kalicha (jednoduché, hvězdovité nebo stromečkovité chlupy na rozdíl od šupin u Tabebuia). Zástupci rodu Handroanthus mají též velmi tvrdé dřevo s vysokým obsahem fenolické sloučeniny lapačolu, zatímco Tabebuia má středně těžké dřevo a lapačol chybí. Po revizi zůstaly v rodu Tabebuia pouze 2 žlutě kvetoucí druhy: Tabebuia aurea a T. nodosa. Dva druhy s unikátním toulcovitým kalichem stejné barvy jako koruna byly přeřazeny do rodu Roseodendron.[3] [7]
Kladogram vývojové větve trubačovitých zahrnující rod Tabebuia a příbuzné rody. Tučně označené rody byly vyčleněny z rodu Tabebuia.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zástupci
- tabebuja růžová (Tabebuia rosea)[9]
Význam
Většina druhů většího hospodářského významu byla přeřazena do rodu Handroanthus. Z kůry druhů H. impetiginosus a H. heptaphyllus se připravuje léčivý nápoj známý jako lapačo. Některé druhy, např. Handroanthus heptaphyllus a H. ochraceus, jsou zdrojem tvrdého a ceněného dřeva, obchodovaného pod názvem ipé.[10][11] Mnoho druhů se pěstuje v tropech jako okrasné dřeviny. Z růžově až purpurově kvetoucích je to zejména tabebuja růžová (Tabebuia rosea), T. bahamensis, T. lepidota, T. impetiginosa, T. heterophylla, T. haemantha a kříženec 'Carib Queen', žlutě kvetou T. aurea, Handroanthus umbellatus, H. guayacan a H. chrysotrichus.[11][12]
- Dřevo jihoamerické tabebuji z příbuzenstva Tabebuia casssinoides
Reference
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky)
- GROSE, Susan O.; OLMSTEAD, R.G. Taxonomic Revisions in the Polyphyletic Genus Tabebuia s. l. (Bignoniaceae). Systematic Botany. 2007, čís. 32(3), s. 660–670. Dostupné online.
- BARROS, M.G. Pollination ecology of Tabebuia aurea (Manso) Benth. & Hook. and T. ochracea (Cham.) Standl. (Bignoniaceae) in Central Brazil cerrado vegetation. Brazilian Journal of Botany. Sept. 2001, čís. 24(3). Dostupné online. ISSN 1806-9959.
- SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- RIEDEL, J. et al. Effects of ants on arthropod assemblages of a native timber tree in a tropical reforestation plantation. Journal of Applied Entomology. 2013, čís. 137, s. 418–428. Dostupné online.
- GROSE, Susan O.; OLMSTEAD, R.G. Evolution of a Charismatic Neotropical Clade: Molecular Phylogeny of Tabebuia s. l., Crescentieae, and Allied Genera (Bignoniaceae). Systematic Botany. 2007, čís. 32(3), s. 650–659. Dostupné online.
- OLMSTEAD, Richard G. et al. Phylogeny of Bignoniaceae. American Journal of Botany. Sep. 2009, čís. 96(9). Dostupné online.
- KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1548-3.
- VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky)
- LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)