Kujeta
Kujeta[1] (Crescentia), česky též gira,[2] je rod dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to nevysoké stromy s jednoduchými nebo trojčetnými listy a bledými zvonkovitými květy, které opylují netopýři. Na stromech jsou nejnápadnější kulovité plody, které visí přímo na kmeni a tlustých větvích. Rod zahrnuje 6 druhů a pochází z tropické Ameriky. Z tykvovitých plodů vyrábějí domorodci různé nádoby. Druhy kujeta hruboplodá a Crescentia alata jsou pěstovány v tropech celého světa jako okrasné dřeviny.
Kujeta | |
---|---|
Kujeta hruboplodá (Crescentia cujete) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | trubačovité (Bignoniaceae) |
Rod | kujeta (Crescentia) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Kujety jsou malé až středně velké stromy, obvykle se vzdušnou a jen málo větvenou korunou. Listy jsou jednoduché nebo trojlisté, nahloučené ve svazcích vyrůstajících na zkrácených větévkách. Květenství složená z 1 až 3 stopkatých květů vyrůstají z kmene a starších větví (kauliflorie). Kalich je velký, obvykle dvoupyský. Koruna je špinavě bílá nebo hnědavá, na vnitřní straně a na lalocích obvykle s hnědočervenou kresbou, široce zvonkovitá, s trojúhelníkovitými, zašpičatělými laloky. Tyčinky víceméně vyčnívají z květů. Semeník je vejcovitě eliptický a obsahuje jedinou komůrku. Plodem je velká, kulovitá, nepukavá bobule s tvrdou, dřevnatou vnější slupkou, uvnitř dužnatá. Semena jsou drobná, asi 8 mm dlouhá, zploštělá a bezkřídlá.[3][4]
- Listy kujety hruboplodé
- Detail květu kujety hruboplodé
- Kvetoucí Crescentia alata
Rozšíření
Rod kujeta zahrnuje 6 druhů.[5] Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Brazílii a Peru.[3] Kujeta hruboplodá byla v tropické Americe široce pěstována již v předkolumbovské době a přesný původ tohoto druhu není znám.[4] V současnosti je pěstována v tropech celého světa podobně jako Crescentia alata.[6]
Ekologické interakce
Bledé květy kujet se otevírají na noc a jsou opylovány netopýry, lákanými množstvím sladkého nektaru.[7][8] Na korkovité kůře různých druhů kujety často roste množství epifytů.[6]
Zástupci
- kujeta hruboplodá (Crescentia cujete)[1]
Význam
Z dřevnatých tykvovitých plodů kujety hruboplodé i dalších druhů, např. Crescentia amazonica a C. alata, vyrábějí domorodci v tropické Americe různé nádoby na potraviny a nápoje, naběračky a podobně.[3] Plody kujety hruboplodé dosahují velikosti až 30, výjimečně až 40 cm. Pro dosažení žádaného tvaru se plody během vývoje různě zaškrcují.[9] Sirup z dužniny plodů C. alata i C. cujete je ve Střední Americe populární přípravek při nachlazení. Dřevo kujety hruboplodé je podobné jilmovému, používá se zejména na držadla nástrojů, jha na dobytek a součásti automobilů.[4]
Odkazy
Reference
- PRESL, J.S. Wšeobecný rostlinopis. Praha: Kronberger a Řiwnáč, 1846. Dostupné online. (česky)
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky)
- STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Vol. X. [s.l.]: Chicago Natural History Museum, 1974. (anglicky)
- The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 2. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1977. (anglicky)
- HELVERSEN, Dagmar et al. Echoes of bat-pollinated bell-shaped flowers: conspicuous for nectar-feeding bats?. The Journal of Experimental Biology. 2003, čís. 206. Dostupné online.
- VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kujeta na Wikimedia Commons
- Taxon Crescentia ve Wikidruzích