Parmentiera

Parmentiery jsou malé až mohutné vysoké stromy. Na větévkách jsou obvykle malé trny. Listy jsou vstřícné nebo na mladých větévkách i střídavé, často nahloučené ve svazečcích v paždí ostnů, dlanitě složené ze 3 nebo 5 lístků nebo jednolisté. Řapíky jsou obvykle úzce křídlaté. Květy jsou drobné až velké, jednotlivé nebo ve svazečcích. Květy vyrůstají z kmene a starších větví (kauliflorie) nebo řidčeji na vrcholech zkrácených větévek. Kalich je toulcovitý, v průběhu vývoje na břišní straně až téměř k bázi puká a po rozkvětu brzy opadává. Koruna je bílá nebo zelenavá, široce zvonkovitá až nálevkovitá, lehce prohnutá, s lehce dvoupyským lemem. Tyčinky poněkud vyčnívají z květu. Semeník je podlouhlý, se 2 komůrkami. Plody jsou válcovité, nepukavé, dužnaté. Obsahují mnoho drobných semen. Semena jsou téměř bezkřídlá.[2][3]

• 
  Parmentiera aculeata
• 
  Květ Parmentiera cereifera
• 
  Plod Parmentiera aculeata

Rod parmentiera zahrnuje 10 druhů.[4] Je rozšířen v tropické Americe od jižního Mexika po severozápadní Kolumbii.[5]

Bledé květy parmentier voní po pižmu, otevírají se na noc a jsou opylovány netopýry. Po ránu květy brzy opadávají. Drobná semena jsou šířena savci vyhledávajícími dužninu plodů.[5][3]

Rod Parmentiera je v rámci čeledi trubačovité řazen do tribu Crescentieae. Mezi příbuzné rody patří kujeta (Crescentia), Amphitecna a Handroanthus.[6]

Tepelně upravené plody Parmentiera aculeata jsou poživatelné a voní po ananasu, dužnina je však dosti vláknitá. Ve Střední Americe jsou místy využívány jako potravina, zejména v suchých oblastech. Slouží rovněž jako krmivo pro dobytek. Druh P. cereifera má zajímavé, až 120 cm dlouhé plody připomínající svíce. Je pěstován jako kuriozita v tropech celého světa.[2][5]