Třístoličník
Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od obce Haidmühle v zemském okrese Freyung-Grafenau a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů. Žulové skály na vrcholu Třístoličníku jsou zařazeny na seznamu „100 nejkrásnějších geotopů Bavorska“.[1]
| Třístoličník Dreisesselberg (de) | |
|---|---|
_in_2011.JPG.webp) Nejvyšší vrchol masivu Dreisesselberg – Hochstein (1333 m) | |
| Vrchol | 1333 m n. m. |
| Prominence | 70 m |
| Izolace | 1,3 km → Vysoký hřeben |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #58 Hory a kopce Šumavy #20 |
| Poznámka | na vrcholu vyhlídka |
| Poloha | |
| Stát |  Německo Česko (pouze východní svah) |
| Pohoří | Šumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část |
| Souřadnice | 48°47′6″ s. š., 13°48′8″ v. d. |
  Třístoličník Dreisesselberg | |
| Hornina | žula |
| Povodí | Vltava, Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jméno hory
Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska.[2] České jméno Třístoličník je novodobým překladem německého jména. Používaly se rovněž názvy Třízubec nebo Říruřec. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zmíněných zemí.[3]
Vrchol hory
Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m dosahuje na severu hřbetu vrchol Hochstein, pod nímž se nachází kaple biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Kapelle; zasvěcena českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci) z roku 1980. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy.
O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde.[4] U Dreisesselfels stojí horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. U chaty stávala hraniční bouda, která v roce 2016 kompletně vyhořela.[5] České území (k. ú. Nová Pec) do vrcholových partií Třístoličníku nezasahuje – jeho nejvyšším bodem je roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n. m. v přímé vzdálenosti 30 m od jižního vedlejšího vrcholu.[6]
Okolí
Na severním svahu začíná Schwarzenberský plavební kanál. Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží také Trojmezná (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Česká strana tohoto pohraničního hřebene včetně svahů Třístoličníku je chráněna coby přírodní památka Trojmezná hora.
Reference
- Granite am Dreisessel [online]. Bayerisches Landesamt für Umwelt [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (německy)
- LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253.
- REICHARDT, Jan; REICHARDTOVÁ, Blanka. Třístoličník [online]. www.stara-sumava.cz. Dostupné online.
- Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž
- Rozbor trojmezenského hřebene. www.zdeneksmida.cz [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08.
- http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/tristolicnik-hlv58/
Související články
Externí odkazy
- Třístoličník na webu o státních hranicích a pohraniční turistice
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třístoličník na Wikimedia Commons
