Trojmezenská hornatina

Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).

Trojmezenská hornatina
Hlavní hřeben Trojmezenské vrchoviny: Smrčina ze svahu Plechého
Nejvyšší bod1 378 m n. m. (Plechý)
Rozloha360 km²
Nadřazená jednotkaŠumava
Sousední
jednotky		Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina
Podřazené
jednotky		Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Německo Německo
Rakousko Rakousko
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologická stavba

Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy
  • Radvanovický hřbet (1029 m)
  • Koňský vrch (1026 m)
  • Kapraď (1026 m)
  • Svatý Tomáš (1026 m)
  • Špičák (1021 m)
  • Medvědí vrch (1017 m)
  • Hvězdná (1012 m)
  • Velký Plešný (1011 m)

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:

Geomorfologické členění Šumavy 
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina
ŠUMAVSKÉ
PLÁNĚ		 Kochánovské pláně
Javorensko-vysocký hřbet (Javorná, 1090 m)
Zhůřské pláně (Nad Šmauzy, 1068 m)
Kvildské pláně
Prášilské pláně (Poledník, 1315 m)
Modravské pláně (Tetřev, 1258 m)
Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m)
Javornická hornatina
nečlení se (Javorník, 1067 m)
Svojšská hornatina
nečlení se (Huťská hora, 1188 m)
Knížecí pláně
Lipecké pláně (Výška, 1118 m)
Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m)
Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m)
ŽELEZNORUDSKÁ
HORNATINA		 Debrnická hornatina
nečlení se (Plesná, 1338 m)
Královský hvozd
nečlení se (Jezerní hora, 1344 m)
Pancířský hřbet
Můstecký hřbet (Můstek 1235 m)
Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m)
Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m)
TROJMEZENSKÁ
HORNATINA		 Stožecká hornatina
Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m)
Stráženská kotlina (850 m)
Stožecká kotlina (850 m)
Plešská hornatina
Plešský hřbet (Plechý, 1378 m)
Jelenská vrchovina (Jelenská hora, 1069 m)
Novopecká kotlina
nečlení se (Šešovec, 899 m)
Vítkovokamenská
hornatina
Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m)
Pasečenská kotlina (830 m)
Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m)
Lučská hornatina
Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m)
Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m)
BOUBÍNSKÁ
HORNATINA		 Boubínský hřbet
nečlení se (Boubín, 1362 m)
Včelenská hornatina
nečlení se (Kupa, 1044 m)
ŽELNAVSKÁ
HORNATINA		 Knížecí hornatina
Chlumská hornatina (Knížecí stolec, 1236 m)
Špičácká část (Špičák, 1223 m)
Křišťanovská
vrchovina
Skalinská hornatina (1040 m)
Arnoštovká pahorkatina (920 m)
VLTAVICKÁ
BRÁZDA		 Hornovltavická brázda
nečlení se (846 m)
Dolnovltavická brázda
nečlení se (790 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Reference
  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.