Tádžický národní park

Tádžický národní park (tádžicky Боғи миллии Тоҷикистон), původně Národní park Pamír,[1] je chráněné území v Tádžikistánu. Vzniklo z iniciativy Anvara Buzurukova, který zorganizoval mezinárodní expedici Pamír-90. V roce 1992 schválila tádžická vláda vytvoření národního parku o rozloze 12 000 km². V roce 2001 byla rozloha parku zvýšena na 26 100 km², takže zaujímá přibližně 18% rozlohy země. Tádžický národní park byl v červnu 2013 na 37. zasedání Výboru pro světové dědictví v Phnompenhu zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO.

Zdroje k infoboxu Tádžický národní park Боғи миллии Тоҷикистон
IUCN kategorie II (Národní park)
Vrcholy Pamíru
Základní informace
Vyhlášení	1992
Rozloha	26 100 km²
Poloha
Stát	Tádžikistán Tádžikistán
Souřadnice	39°0′0″ s. š., 72°0′0″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Tádžický národní park
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tádžický národní park
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Tádžikistán Tádžikistán
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	vii, viii, ix, x
Odkaz	1252 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2013 (37. zasedání)

Národní park leží mezi Zaalajským hřbetem a pohořím Muzkol v severovýchodní části Tádžikistánu, převážně na území autonomní oblasti Horský Badachšán. Nachází se zde tzv. „pamírský uzel“, kde se sbíhají hlavní horské hřebeny vnitřní Asie (Himálaj, Karákóram, Hindúkuš, Kchun-lun-šan a Ťan-šan.[2] Nejvyšším vrcholem je Qullai Ismoili Somoni, měřící 7495 m. Hlavními turistickými atrakcemi jsou Sarezské jezero na řece Bartang, které vzniklo v roce 1911 přehrazením údolí při sesuvu půdy v roce 1911, meteoritické horské jezero Karakul, léčivé termální prameny Garmčašma a Fedčenkův ledovec, který je nejdelším ledovcem mírného pásma.