Fedčenkův ledovec

Fedčenkův ledovec (rusky Ледник Федченко, tádžicky Пиряхи Федченко) je dendritický údolní ledovec v pohoří Pamír, nacházející se na území tádžické autonomní oblasti Horský Badachšán. Je nejdelším samostatným ledovcem na Zemi mimo polární oblasti[1] (měří podle různých odhadů 71 až 77 kilometrů), zaujímá plochu okolo 700 km² a dosahuje maximální tloušťky zhruba tisíc metrů. Ledovec začíná na svahu hory Pik Garmo (6595 m) v nadmořské výšce od 6200 metrů do 2900 metrů, tajícím ledem napájí řeku Seldaru, levou pramennou řeku řeky Muksu. Má třicet čtyři větví, nejdelší z nich měří dvacet kilometrů. Na povrchu ledovce jsou viditelné četné morény.

Fedčenkův ledovec
Satelitní snímek ledovce
Typ	údolní ledovec
Lokace	Horský Badachšán, Tádžikistán
Délka	77 km
Rozloha	700 km²
Šířka	2,2 km
Tloušťka	1000 m
Nejvyšší bod	6200 m n. m.
Nejnižší bod	2900 m n. m.
Čelo ledovce	řeka Seldara
Souřadnice	38°46′1″ s. š., 72°16′59″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledovec byl objeven v roce 1878 Vasilijem Fjodorovičem Ošaninem a prozkoumán expedicí Akademie věd SSSR v roce 1928. Byl pojmenován na počest ruského přírodovědce Alexeje Pavloviče Fedčenka (1844–1873).[2] V roce 1933 byla na ledovci v nadmořské výšce 4169 m otevřena hydrometeorologická stanice.