Szczawno-Zdrój

Osídlení začalo od 2. poloviny 12. století kolonizací v pohraničních lesích. Vesnice Salzborn je poprvé zmíněna v roce 1221, severní část patřila klášteru benedikinů v Křešově. Roku 1318 je doložen farní kostel a špitál pro malomocné, který využíval léčivou vodu horního pramene (Oberbrunnen). Pramen kultivoval pravděpodobně již po roce 1200 vévoda Jindřich I. Bradatý; užíval se až do roku 1352.

Po smrti vévody Bolka II. v roce 1368 přešla ves s celým svídnickým vévodstvím k České koruně. Vdova po Bolkovi, Anežka Habsburská zde však měla užívací právo až do své smrti v roce 1392. Od roku 1509 zdědil toto panství rod Hochbergů (také Hoberg, Hohberg). V roce 1550 zde bylo evidováno 55 zemědělských usedlostí. Léčivou sílu pramenů popsal již koncem 16. století lékař a přírodovědec Kaspar Schwenckfeldt, ale bez ohlasu. Po první slezské válce roku 1742 se sídlo dostalo pod vládu Pruska a s ním roku 1871 pod Německo. V 19. století zde byla založena tkalcovna, sklárna s výrobou zrcadel, porcelánka, cihelna a otevřen černouhelný důl. Roku 1853 byla do města přivedena železnice.

Lázeňský dům nad pramenem

Kolonáda

V léčivé lázně se městečko vyvinulo pod názvem Obersalzbrunn až v období osvícenství, po publikaci vratislavského lékaře a chemika Johanna Gottfrieda Morgenbessera, který chemickým rozborem vody z roku 1774 poukázal na její léčivé účinky. Lázně byly otevřeny v roce 1815. Prvním lázeňským lékařem byl Augustin Zemplin. V roce 1818 zde bydlelo jen 970 obyvatel v převážně dřevěných domech. V roce 1823 byla vybudována lázeňská promenáda, léčebný park, okrasná zahrada a bylo vysazeno stromořadí. V roce 1830 byla postavena kolonáda Elisenhalle, která byla roku 1893 obnovena. Roku 1840 bylo evidováno již 1690 obyvatel. Roku 1842 město postihl velký požár. V roce 1897 byla zřízena růžová zahrada a roku 1911 přibyl lázeňský dům Slezský dvůr (Schlesisches Hof).

Nejznámějšími lázeňskými hosty byli členové pruského královského dvora. Mimo jiné lázně navštívili v roce 1825 pozdější hrabě Helmuth Karl Bernhard von Moltke a 1838 ruský car Mikuláš I. s carevnou Alexandrou Fjodorovnou.

Na počátku 20. století patřil Obersalzbrunn k nejvýznamnějším slezským léčivým lázním. Počet lázeňských hostů postupně přibýval; z 2776 hostů v roce 1880, 3500 v roce 1885 a v roce 1913 9217 hostů. Roku 1931 se staly do té doby královské lázně soukromým podnikem Bad Salzbrunner Kur- und Heilbad GmbH. V roce 1935 bylo lázeňské město přejmenováno na Bad Salzbrunn (Lázně Salzbrunn). V roce 1937 bylo město povýšeno na pruské státní lázně a v roce 1945 připojeno k Polsku se současným názvem.

• Carl Hauptmann (1858–1921) – dramatik a spisovatel
• Gerhart Hauptmann (1862–1946) – naturalistický spisovatel