Svatopluk Lotrinský

Svatopluk Lotrinský (Zventibold, Zwentibald, Swentiboldo, Sventibaldo, Sanderbald) (870? – 13. srpna 900) byl příslušníkem rodu Karlovců a nelegitimním synem římského císaře Arnulfa.[1] V roce 895 mu jeho otec, tehdejší východofranský král udělil Lotrinsko, kterému vládl až do své smrti.[1] Později byl katolickou církví prohlášen za světce a mučedníka.

Svatopluk Lotrinský
Lotrinský král
Zwentibalt dux Lotharingiae
ilustrace z Chronicon Universale Ekkeharda z Aury, rukopis z 12. století
Doba vlády 895 – 900
Narození 870?
Úmrtí 13. srpna 900
Susteren
Pohřben klášter Susteren
Předchůdce Arnulf Korutanský
Nástupce Ludvík IV. Dítě
Manželka Oda (dcera hraběte Oty)
Potomci Benedicta
Cecilia
Relinda
Dynastie Karlovci
Otec Arnulf Korutanský
Matka Vinburga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Svatopluk Lotrinský se narodil za dlouhé vlády svého pradědečka, východofranského krále Ludvíka Němce, jako prvorozený, ale nelegitimní syn Arnulfa Korutanského a jeho souložnice Vinburgy. Sám jeho otec byl nelegitimním synem bavorského vévody Karlomana. Jméno Svatopluk (pofranštěle Zwentibold) obdržel po svém kmotru Svatoplukovi, panovníkovi Velké Moravy. Po smrti krále Ludvíka v roce 876 vládl Východofranské říši Karloman a přilehlé marky – panonskou a korutanskou – postoupil svému synovi Arnulfovi. V roce 887 Arnulf nahradil východofranského krále Karla Tlustého, který pro neschopnost rezignoval na trůn.

Když Svatopluk Lotrinský dosáhl dospělého věku, zasáhl do sporů o trůn v Západofranské říši, kde mezi sebou soupeřili hrabě Odo a král Karel Prosťáček. Když se ale ukázalo, že Svatopluk má v úmyslu se stát západofranským králem sám, Odo i Karel se v boji proti Svatoplukovi spojili. Protože Svatopluk byl Arnulfův nejstarší syn, otec ho zpočátku označil jako svého nástupce na trůnu Východofranské říše. Podle Meersenské smlouvy z roku 870 potvrzené dohodou v Ribemontu z roku 880 připadlo Lotrinsko (bývalá Středofranská říše) Východofranské říši. Když pak v roce 893 Oda, manželka krále Arnulfa, porodila jeho syna a legitimního následníka trůnu Ludvíka, byl Svatopluk odškodněn titulem lotrinského krále, který naposledy držel Lothar II. Lotrinský.

Král Lotrinska
Svatoplukova fontána v Bad Münstereifel

V létě roku 893 požádali papež Formosus a italský král Berengar Arnulfa o zásah proti vzdorocísaři Widonovi ze Spoleta. Arnulf poslal armádu v čele se Svatoplukem Brennerským průsmykem k Veroně, kde se spojila s vojskem krále Berengara. Oba pochodovali k Widonovu hlavnímu městu Pavii, kterou neúspěšně obléhali a nakonec byli nuceni obléhání zrušit. Langobarský biskup Liutprand z Cremony ve své kronice uvádí, že Svatopluk přijal od Widona peněžní částku výměnou za zrušení obléhání, ačkoliv není jasné, zda to měl být osobní úplatek nebo forma tributu jeho otci Arnulfovi. Zwentiboldův ústup byl nicméně považován za vojenský neúspěch, ale Arnulf se po prozkoumání podrobností o kampani svého syna z ní poučil, svolal silnější armádu, osobně ji vedl do Itálie a dobyl Pavii o několik měsíců později.

V rámci plánů na připojení Lotrinska k Východofranské říši prosadil vládu Svatopluka v Lotrinsku jeho otec, kterého v tom podporovali arcibiskupové kolínský Hermann a trevírský Radbod, i přes odpor místní šlechty. Vládl zde značně násilně a všeobecně nenáviděn několik let.[2] Mezitím v prosinci roku 899 zemřel jeho otec Arnulf a králem Východofranské říše se ve věku šesti let stal Arnulfův legitimní syn Ludvík.[1]

Smrt

Svatopluk se pokusil využít nástupu svého mladšího nevlastního bratra na trůn a své Lotrinské království zcela osamostatnit. Poté, co smrtí svého otce ztratil jeho mocnou podporu, však od něj okamžitě odpadla celá lotrinská šlechta a vyslovila se pro Ludvíka. V roce 900 se Svatoplukovi postavil hrabě Reginar Lotrinský a střetl se s ním v bitce poblíž dnešního Susteren, kde Svatopluk padl. Byl pohřben v nedalekém klášteře.

Po Svastoplukově smrti vládl Lotrinsku jeho nevlastní bratr, východofranský král Ludvík. Za jeho vlády se však Východonfranská říše rozpadla a po roce 903 bylo Svatoplukovo království spravováno hrabětem Gebhardem z rodu Konrádovců, který obdržel titul vévody lotrinského.

Rodina

Svatopluk se v roce 897 se oženil s Odou, dcerou saského vévody Oty. Měli spolu tři dcery, které jsou zmíněny v Gesta episcoporum Leodensium (kronice lutyšského biskupství):

  • Benedicta (898? – ?), abatyše kláštera v Susteren
  • Cecilia (899? – ?), abatyše kláštera v Susteren
  • Relinda (899? – ?)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zwentibold na anglické Wikipedii.

  1. Roger Collins. Early Medieval Europe 300–1000. 2. vyd. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 1999. 533 s. Dostupné online. ISBN 978-0333658086. S. 360. (anglicky)
  2. Dušan Třeštík. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Lidové noviny, 2001. 698 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 190.

Literatura
  • Thomas Bauer. Porträt einer europäischen Kernregion: Der Rhein-Mass-Raum in historischen Lebensbildern. Trevír: Kliomedia GmbH, 2005. ISBN 3-89890-087-8. Kapitola Zwentibold (870–900), König von Lotharingien: Ein merkwürdiger Heiliger, s. 16–38. (německy)
  • Liutprand z Cremony: Antapodosis
  • Fuldské letopisy

Externí odkazy
Předchůdce:
Arnulf Korutanský		 Lotrinský král
895 – 900		 Nástupce:
Ludvík IV. Dítě
Gebhard
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.