Lothar II. Lotrinský

Lothar II. (asi 835 – 8. srpna 869 Piacenza) byl králem Lotharingie z dynastie Karlovců.

Lothar II. Lotrinský
Narození	835
Úmrtí	8. srpna 869 (ve věku 33–34 let) Piacenza
Příčina úmrtí	malárie
Místo pohřbení	Bazilika svatého Antonina
Povolání	panovník a spisovatel
Choť	Teutberga (od 855)
Partner(ka)	Waldrada
Děti	Hugo, kníže Alsaska Berta Lotrinská Gisela z Lotharingie Ermengard
Rodiče	Lothar I. Franský a Irmingarda z Tour
Rod	Karlovci
Příbuzní	Ludvík II. Italský[1], Karel z Provence[1], Karloman[1], Rotruda[1], Hiltruda[1], Berta[1], Ermengarda[1] a Gisela[1] (sourozenci)
Funkce	franský král (Lotharingie; 855–869)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otec byl Lothar I. Franský, římský císař a matka Irmingarda z Tours.[2] Po otcově smrti v roce 855 zdědil vcelku nesourodé území. Krom několika výprav proti normanským pirátům se jeho snaha zaměřovala spíše na rozvod se svou ženou Theutbergou a uzavření nového sňatku se svoji milenku Waldradou. Tyto snahy ovlivňovaly jeho vztahy s jeho strýci, Ludvíkem II. Němcem a Karlem Holým, kteří měli o území Lotharingie zájem. Lothar měl jediného nelegitimního syna Huga a pouze sňatek s Waldradou mohl z Huga učinit právoplatného dědice trůnu. Jeho manželka Teutberga nakonec v roce 869 s rozvodem souhlasila, ale Lothar II. záhy zemřel a tak Karel Holý i Ludvík Němec jeho syna Huga prohlásili nelegitimním dědicem a celá Lotharingie byla Meerssenskou smlouvou v roce 870 rozdělena mezi Východofranskou a Západofranskou říši.[3][4] Hugo byl odškodněn rozsáhlými statky v Alsasku.