Panonská marka

Marka se rozkládala podél toku Dunaje od kraje Traungau a slovanského knížectví Karantánie v povodí Drávy až po dnešní město Szombathely a řeku Rábu, včetně Vídeňské pánve. Do poloviny 9. století se rozšířila až do dnešní Slavonie a západní Vojvodiny. V té době vzniklo v Panonii slovanské tzv. Blatenské knížectví, závislé na Východofranské říši. To už byla úkolem marky ochrana proti Velké Moravě. Když ta zanikla pod náporem Maďarů, skončila i Panonská marka. Její jižní části na sklonku 9. století ovládlo Chorvatsko a západní část byla po půlstoletí turbulencí a porážce Maďarů na řece Lechu r. 955 připojena k Bavorsku jako Východní marka bavorská[1]; jejím prvním známým správcem byl do r. 976 řezenský purkrabí Burchard.[2] K r. 996 je v privilegiu císaře Oty III.[3] poprvé označena jako Marchia austriaca).[4]

Jméno území dlouho nebylo ustálené: v některých dokumentech je Panonská marka označována jako terminum regni Baioariorum in Oriente - „východní konec Bavorského království (sic!),“ případně "marka mezi Uhry a Bavorskem" (Dětmar Merseburský na poč. 11. stol.).[2]

Seznam není kompletní

• Radbod, do 856
• Karloman Východofranský, 856–863
  • Vilém II., do 871
  • Engilšalk I., do 871
• Aribo Rakouský, 871–909 (898?)
  • Engilšalk II., syn Engilšalka I., vládl v opozici k Aribovi
  • Isanrik, 898-901
  • Luitpold, 893–907

V tomto článku byl použit překlad textu z článku March of Pannonia na anglické Wikipedii.