Suchoj Su-30

Prototyp letounu Su-27PU/Su-30 vzlétl poprvé 31. prosince 1989. Letoun Su-30 je v podstatě modifikace cvičného dvousedadlového letadla Su-27UB.[4] Sériová výroba se rozběhla v irkutském závodě IAPO v roce 1991. První sériový kus (výr. č. 01-01) zalétali G. E. Bulanov a V. B. Maksimenkov 14. dubna 1992. Společně s druhým sériovým strojem (01-02) byly oba letouny předány akrobatické skupině zkušebních pilotů pod vedením Anatolije Kvočura, působící při LII Gromova v Žukovském. Jedná se o stroj létající na delší mise a oproti stroji Suchoj Su-27 jsou použity nové materiály a technologie, Su-30 má dvojnásobný dolet, vyšší účinnost a oproti typu Su-27 zlepšenou manévrovatelnost použitím canardů a u verze MKI i vektorováním tahu.

Ruský Su-30SM doprovází strategický bombardér Tu-160 během bojového letu nad Sýrií

30. září 2015 začalo Rusko v Sýrii letecké operace proti ozbrojeným odpůrcům režimu Bašára al-Assada. Vedle bojových letadel Su-25SM, Su-24M a Su-34 se poprvé do bojových operací zapojily i stroje Su-30SM, které jim poskytují vzdušné krytí. V listopadu, kdy se do bombardování zapojily i strategické bombardéry, poskytovaly Su-30SM doprovod také letadlům Tu-160.[5]

Původně se na letecké základně u města Latakia nacházely 4 stíhačky Su-30SM, avšak do prosince jejich počet vzrostl až na 16 kusů.[6] Letadla Su-30SM jsou vyzbrojena protiletadlovými střelami s infračervenou naváděcí hlavicí R-73 a protiletadlovými střelami s poloaktivním radiolokačním naváděním R-27R/ER.[7] Na některých záběrech ze syrské základny jsou tato víceúčelová letadla vybavena i železnými pumami FAB-250. Dá se tedy předpokládat, že se kromě vzdušného krytí účastní útoků proti pozemním cílům.

Ruský Su-30LL letící méně než metr nad zemí

• Su-30 / Su-27PU – základní verze letounu.
• Su-30D / Su-27PUD – dvojmístný letoun akrobatické skupiny Test Pilots .
• Su-30K – exportní provedení základního typu Su-30. Chybí kachní plošky, standardní motory Saturn-Ljulka AL-31F bez vektorování tahu. Ve výzbroji má indické letectvo.
• Su-30M – víceúčelová verze (M – modernizirovannyj), dva členové osádky plní různé úkoly.
• Su-30MK – víceúčelová exportní verze (MK-Modernizirovannyj Kommerčeskij) Su-30M, má 12 závěsů na výzbroj.
• Su-30MKI – Exportní verze pro Indii (I-Indijskij) se zahraniční avionikou, upraveným zaměřovacím a navigačním systémem, radiolokátorem N-011M a motory AL-31FP s vektorováním tahu. První dva prototypy Su-30MKI zhotovilo středisko OKB Suchého v Moskvě. Prvních osm strojů Indii bylo dodáno v březnu a dubnu 1997.

• Su-30KI – jednomístná vývozní verze pro Indonésii (Kommerčeskij Indonezijskij) s radiolokátorem N-001M. Prototyp provedl první let 28. června 1998.
• Su-30KN – modernizovaná verze zalétaná A. Kvočurem v březnu 1999.
• Su-30MKK – verze dle požadavků Číny (MKK – Modernizovannyj Kommerčeskij dla Kitaja). Tato verze vznikla ve spolupráci OKB Suchého, výrobního závodu KnAAPO a společnosti Ramenskoje PKB, dodávající palubní elektroniku. Prvních deset strojů přelétly ruské osádky z výrobního závodu v Komsomolsku na Amuru do Číny k 9. leteckému pluku 3. letecké divize na základnu Wuhu 20. prosince 2000.
• Su-30MKM – verze pro Malajsii
• Su-30MKV – verze pro Venezuelu
• Su-30MK2V – verze pro Vietnam

• 12. června 1999: Ruský Su-30MK havaroval na airshow v Paříži. Oba piloti se katapultovali a nezranění přistáli na zemi. Pilot Vjačeslav Averjanov uvedl, že zřícení stroje zapříčinil špatný odhad výšky způsobený dezorientací z oslnění sluncem. (Video)
• 30. dubna 2009:Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Jeden pilot zahynul, druhý byl zraněn.[8]
• 30. listopadu 2009: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Piloti se katapultovali a nezranění přistáli. Všechny Su-30MKI indického letectva byly uzemněny do chvíle, dokud vyšetřovací komise nezjistila příčinu havárie. Byl jím neznámý předmět nasátý jedním z motorů.[9]
• 13. prosince 2011: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Pune. Oba piloti se včas katapultovali a bezpečně přistáli.[10]
• 14. října 2014 se zřítil indický Su-30MKI blízko vesnice Theoor - oba piloti se stihli katapultovat.[11]
• 19. května 2015 se zřítil indický Su-30MKI 36 km od základny Tezpur poté, co se museli oba piloti katapultovat v důsledku technických problémů.[12]
• 17. září 2015 havaroval venezuelský Su-30MK2, ve kterém zahynuli oba piloti. K nehodě došlo během pronásledování malého letadla, které narušilo venezuelský vzdušný prostor a s největší pravděpodobností převáželo drogy.[13]
• 22. září 2020: Ve Tverské oblasti se zřítil Su-30 Ruského letectva. Piloti se katapultovali a vyvázli nezraněni.[14]

Uživatelé letadel Su-30 (stav z roku 2016)

Přistávající indický Su-30K

Su-30MK2 ugandského letectva

Alžírsko Alžírsko

• Alžírské letectvo disponuje 44 stroji Su-30MKA a podepsalo smlouvu na nákup dalších 14 letadel Su-30SM, které by měly být dodány v letech 2016 až 2017.[15]

Angola Angola

• Angolské letectvo v říjnu 2013 oznámilo nákup 18 letadel Su-30K, které byly původně zařazeny do služby u indických vzdušných sil. V únoru 2014 však zredukovalo tento počet na 12 strojů. Tato letadla představovala úvodní dodávku stíhaček Su-30, které obdržela Indie v letech 1997 až 1999. Šlo o základní provedení Su-30 bez kachních křídel a motory neměly možnost měnit vektor tahu. Indie původně plánovala modernizaci těchto letadel, ale později se rozhodla pro výměnu za novější variantu.[16].

Arménie Arménie

• Arménské letectvo – 4 Su-30SM v aktivní službě, 4 další mají být dodány.[17]

Bělorusko Bělorusko

• Běloruské letectvo - 4 stroje dodány, dalších 8 objednáno

Čína Čína

• Letectvo Čínské lidové republiky má 73 kusů Su-30MKK a čínské námořní letectvo 24 Su-30MK2.

Indie Indie

• Indické letectvo disponovalo k září 2015 220 letadly Su-30MK2 a do konce roku 2019 by mělo získat dalších 52 kusů.[18]

Indonésie Indonésie

• Indonéské letectvo má 2 stroje Su-30MKK a 9 strojů Su-30MK2.

Kazachstán Kazachstán

• Kazachstán disponuje 4 letadly Su-30SM. V únoru 2015 Kazachstán uzavřel smlouvu na nákup celkem 11 těchto letadel.[19]

Malajsie Malajsie

• Malajské královské letectvo má 18 strojů Su-30MKM.

Rusko Rusko

• Ruské letectvo k 9. říjnu 2016 disponovalo 3 Su-30, 20 Su-30M2[20] a 60 Su-30SM (letiště Millerovo, Domna, Lipeck, Achtubinsk a Dziomgi ve městě Komsomoľsk na Amuru).[21] Do konce roku 2016 by mělo ruské letectvo disponovat 60 stroji Su-30SM. V roce 2016 podepsalo Ministerstvo obrany Ruské federace smlouvu na nákup dalších 28 stíhaček Su-30SM, které mají být ruskému letectvu dodány do konce roku 2018.[22]
• Ruské námořní letectvo disponuje 9 kusy Su-30SM (k září 2016), ktere se nacházejí na základně Saky na Krymu.[23] Na základě smluv z let 2013 a 2014 by ruské námořnictvo mělo dostat celkem 12 Su-30SM. V září 2015 byl s firmou Irkutsk podepsán další kontrakt na obstarání ještě 8 Su-30SM, které by měly být dodány v letech 2016 - 2017.[24] V roce 2016 Ministerstvo obrany Ruské federace podepsalo smlouvu na nákup dalších 8 stíhaček Su-30SM, které mají být ruskému námořnictvu dodány v roce 2018.[22]

Uganda Uganda

• Ugandské letectvo mělo k říjnu 2016 k dispozici 12 letadel Su-30MK2.

Venezuela Venezuela

• Venezuelské letectvo má 23 strojů Su-30MK2.

Vietnam Vietnam

• Letectvo Vietnamské lidové osvobozenecké armády k říjnu 2016 disponovalo 36 stroji Su-30MK2.[25].