Stolístek střídavokvětý

Stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum) je v České republice poměrně vzácně se vyskytující, jednodomá, pouze v čisté vodě rostoucí, trvale ponořená vodní rostlina, jeden ze tří druhů rodu stolístek které v ČR rostou.

Stolístek střídavokvětý
Stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďzrnulovité (Haloragaceae)
Rodstolístek' (Myriophyllum)
Binomické jméno
Myriophyllum alterniflorum
DC., 1815
Synonyma
  • stolístek střídavolistý [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Druh je rozšířen převážně v severní a západní Evropě, dále východním směrem řídce vyrůstá v České republice, Polsku, Pobaltí a na severozápadě Ruska, vyskytuje se i v severní Africe. Roste i na východě Severní Ameriky včetně Grónska. Neroste např. na Slovensku nebo v Maďarsku.

Nachází se v chladných, oligotrofních, dostatečně okysličených, neznečištěných, stojatých i tekoucích vodách s nízkým obsahem vápníku. Vyhovuje mu prostředí s pískovým, štěrkovým nebo bahnitorašelinným dnem, kde se výška vodního sloupce pohybuje obvykle od 0,1 do 1 m. V ČR se vyskytuje vzácně, prokazatelně jen na horním toku Vltavy od Lenory po Lipno a od Vyššího Brodu po České Budějovice a v malé míře i na řece Otavě a u Nemanic na Domažlicku. Je dobrým indikátorem znečištěných vod.[3][4][5]

Popis

Vytrvalá vodní rostlina s často načervenalými nebo světlehnědými lodyhami, které dorůstají do délky i přes 1 metr. Lodyhy tlusté 1 až 2 mm se větví po celé délce a porůstají měkkými listy, které vyrůstají v přeslenech po třech nebo častěji po čtyřech. Směrem k vrcholu se vzdálenosti mezi nimi zmenšují a u konce lodyh jsou někdy na sebe přímo nahuštěny. Velmi jemné listy dlouhé 1 až 2,5 cm jsou děleny do 9 až 18 nitkovitých, obvykle střídavě umístěných segmentů dlouhých 4 až 17 mm.

Na konci lodyh rostou chudokvětá, někdy zakřivená, 3 až 7 cm dlouhá klasovitá květenství, která jsou před rozkvětem převislá. Na koncích klasů vyrůstají v úžlabí nepatrných listenů vstřícně nebo střídavě (ne v přeslenech) samčí květy. Jejich zvonkovitý kalich je dlouhý jen asi 0,3 mm; mírně průsvitné žlutavě-načervenalé, obvejčité korunní lístky bývají asi pětinásobně delší než kalich, červeně pruhovaných tyčinek nesoucích až 1,5 mm velké prašníky je v květu osm. Ve spodní části klasu vyrůstají nemnohé samičí květy v přeslenech, jejich vztyčené listeny delší než květy jsou zpeřeně dělené, zvonkovitý kalich asi 1 mm dlouhý je tříhrotý, spodní semeník je čtyřdílný. Na vřetenu květenství je mezi samčími a samičími květy znatelná mezera. Kvete od července do září, jeho pyl roznáší vítr.

Plody jsou přibližně 2 mm dlouhé a 1,5 mm široké suché tvrdky poltící se na čtyři plůdky. V přírodě ČR jsou však květy stolístku střídavokvětého ve většině případů sterilní a nevytvářejí plody. Rostliny se rozmnožují převážně vegetativně, časté úlomky křehkých lodyh v místech internodií vypouštějí kořínky.[3][4][6][7]

Ohrožení

V ČR vyrůstá stolístek střídavokvětý jen v několika málo populacích, které mohou být snadno zničeny nepříznivou přírodní událostí nebo lidmi zaviněným znečištěním životního prostředí. Byl proto "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" prohlášen za silně ohrožený druh (C2r).[3][8]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. BioLib.cz – Myriophyllum alterniflorum (Stolístek střídavokvětý) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
  3. GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Stolístek střídavokvětý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.08.2011 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. (česky)
  4. HRDINOVÁ, Magdalena. Problematika stolístků (Myriophyllum L.) ve střední Evropě. Praha, 2012 [cit. 17.08.2013]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Pavel Trávníček. Dostupné online.
  5. Flora Europaea: Myriophyllum alterniflorum [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Flora of China: Myriophyllum alterniflorum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ERICSSON, Stefan. Flora Nordica, vol.6, Haloragaceae [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV, rev. 08.09.2010 [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-30. (anglicky)
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 17.08.2013]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.