Starigrad
Starigrad (italsky Cittavecchia), uváděné též jako Starigrad-Paklenica, je chorvatská vesnice a opčina v Zadarské župě v blízkosti národního parku Paklenica. Město leží na úpatí pohoří Velebit poblíž dálnice A1 mezi Karlobagem a Zadarem. Název je snadno zaměnitelný s názvem obce Stari Grad na ostrově Hvar.
Starigrad | |
---|---|
Přístav | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°17′43″ s. š., 15°26′18″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+1, UTC+2 (léto) |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Zadarská |
Opčina | Starigrad |
Administrativní dělení | 3 sídla (Seline, Starigrad, Tribanj) |
Starigrad | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 170,09 km² |
Počet obyvatel | 1 876 (2011) |
Hustota zalidnění | 11 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvaté |
Náboženské složení | katolíci |
Správa | |
Starosta | Krste Ramić |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+385) 023 |
PSČ | 23 244 |
Označení vozidel | ZD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obyvatelstvo
V roce 2011 v opčině žilo 1 876 obyvatel, z čehož 1 140 ve vlastní vesnici Starigrad. Zbytek připadá na další dvě sídla a dříve samostatné obce Seline a Tribanj (Šibuljina, Kruščica a Mandalina).
Hlavní činností obyvatelstva jsou služby a cestovní ruch. Před rozvojem turistiky to byly především rybolov a chov dobytka.
Kultura
Každoročně 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie zde probíhá velká pouť a lidové oslavy. V 60. letech 20. století režisér Harald Reinl v okolí natáčel některé scény k filmům o Vinnetouovi.[1]
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 13. století. U kostela jsou staré náhrobní kameny.
- Zbytky protiturecké obranné věže Večka kula ze 16. století na mysu Stara kula. Podle pověsti zde zde měl královský dvůr Pasoglav
- Zbytky hradu Paklarić v nadmořské výšce 121 m n. m. u vstupu do kaňonu Velika Paklenica
- Pohřebiště Mirila u obce Ljubotić (15 km severozápadně od města) s náhrobky ze 17.-20. století, tzv. stećky[2][3]
Historie
Římané zde v těchto místech měli osadu Argyruntum. Po napoleonských válkách bylo město v letech 1815-1918 součástí Rakousko-Uherska.
Galerie
- Kostel sv. Petra ze 13. století
- Hrad Večka Kula
- Přístav
- Soutěska Paklenica
- Pohřebiště Mirila
- Další pohled na Mirila
Reference
- Alena Daňková. Po stopách Vinnetoua. iDNES.cz [online]. 2005-08-19 [cit. 2013-11-17]. Dostupné online.
- Mirila - starobylý pohřební fenomén na Velebitu
- M. Zábský - Výlety za stećky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Starigrad na Wikimedia Commons