Středa

Středa je v češtině označení dne v týdnu mezi úterým a čtvrtkem. Jeho jméno říká, že se jedná o střed týdne, což je odvozeno z pozice středy jako prostředního, tedy čtvrtého dne týdne v tradičním židovském a křesťanském kalendáři. V českém občanském kalendáři je středa považována za den třetí.

Význam středy

V křesťanství je středa vedle pátku druhým postním dnem.

V byzantském ritu je středa dnem připomínky svatého Kříže nebo Bohorodičky.

Středa v jiných jazycích
Slovo pro středu v evropských jazycích

Středa se v klasické latině nazývala Dies Mercurii, tj. „den Merkurův“. Od tohoto názvu jsou odvozeny jména středy ve většině románských jazyků (it. Mercoledì, fr. Mercredi, špan. Miercoles atd.). V jiných románských jazycích převládl středověký latinský termín označující středu jako feria quarta „čtvrtý den v týdnu“ (neděle se počítala za první den v týdnu). Srov. např. portugalské quarta-feira.

Angličtina označuje středu jako Wednesday, staroangl. Wódnesdæg, „den Ódinův“, tj. zasvěcený bohu Ódinovi. Němčina se v případě středy odděluje od angličtiny a podobně jako čeština označuje středu za prostřední den týdne (Mittwoch). Ještě do 10. století však nazývala středu podobně jako angličtina Wodantag (den Ódinův).

Finský název je prakticky podobný: Keskiviikko (doslova: "střed týdne") podobně jako je islandské jméno: Miðvikudagur ("střední den týdne").

Podle hebrejské bible je středa dnem, kdy bylo stvořeno Slunce a Měsíc.

Středa má také pozici uprostřed pěti pracovních dnů v týdnu, které začínají pondělím a končí pátkem.

Anglický jazykový idiom pro středu je "hump day" (den hrbu), což je odkaz na to, že se pracovní týden převalil do své druhé poloviny. Jedná se tak o neformální odkaz na vrchol týdne.

Kvakeři tradičně referují o středě jako o „čtvrtém dnu“, aby se vyvarovali pohanského původu anglického názvu tohoto dne.

Podle thajského solárního kalendáře je středa spojena se zelenou barvou.

Astrologické znamení

Astrologické znamení planety Merkur reprezentuje středu - Dies Mercurii u Římanů, s podobnými názvy odvozenými z latiny v románských jazycích jako francouzsky Mercredi a španělsky Miércoles.

Podle lidových tradic platila středa za nešťastný den. Byla např. dnem pro tzv. tiché svatby (např. pro padlé dívky). Podle učení ortodoxní církve byla středa dnem, kdy Jidáš Iškariotský zaprodal Ježíše Krista. Proto je středa normálně v ortodoxní církvi postním dnem, stejně jako pátek.

Významné středy

Přehled
Výrazy pro středu v různých kulturách (Výběr)
JazykVýslovnostVýznamPoznámka
AlbánštinaE mërkuraDen Merkuradoslovný překlad
AngličtinaWednesdayWodanův dendoslovný překlad
Arabštinaيوم الأَرْبعاء
yaum al-arba`a		čtvrtý (den)doslovný překlad
ČeštinastředaStřed týdneve slovanských jazycích jsou jména dnů spjatá s jejich pořadím v týdnu a s několika církevními obyčeji
Čínština礼拜三
星期三
libaiyi
xingqiyi		třetí den týdneČínské dny v týdnu jsou číslovány 礼拜 libai je více jihočínská varianta slova týden a vychází zhruba ze smyslu „zbožňovat, ctít“
星期 xingqi je jiný mandarinský výraz pro týden a skládá se z písmen 星 xing (= hvězda) a 期 qi (= období, perioda), může být tedy překládán jako „hvězdné období“, ohlas na původní babylonský význam.
DánštinaonsdagÓdinův dendoslovný překlad
FrancouzštinamercrediMerkurův dendoslovný překlad
Hebrejštinaיום רביעי
jom rəvi'i		čtvrtý dendoslovný překlad
Hindštinaबुधवार
budhavār		Den Merkuradoslovný překlad
ItalštinamercoledìDen Merkuradoslovný překlad
Japonština水曜日
suijóbi		Den MerkuraJaponské dny v týdnu jsou nazývány podle nebeských těles: Slunce a Měsíc, pak následuje pět planet přiřazených jednomu z pěti elementů.
Korejština수요일
ko		Den MerkuraKorejské dny v týdny jsou též nazvány podle nebeských těles.
Latinadies MercuriiDen Merkuradoslovný překlad
MaďarštinaSzerdaStřed týdnepřevzato ze slovanského jazyka
NěmčinaMittwochStřed týdnedoslovný překlad
NorštinaonsdagÓdinův dendoslovný překlad
NovořečtinaΤετάρτη
tetárti		čtvrtý (den)doslovný překlad
Perštinaچهارشنبه
čahar šanbe		čtvrtý dendoslovný překlad
Portugalštinaquarta-feira
čtvrtý dendoslovný překlad (slovo feira není samotné používáno ve smyslu "Den"; z lat. "feria" – volný den - pak "4. den po dni odpočinku" – tím byl míněn sabat
Ruštinacреда
sreda		prostřední den týdneve slovanských jazycích jsou jména dnů spjatá s jejich pořadím v týdnu a s několika církevními obyčeji
ŠpanělštinamiércolesDen Merkuradoslovný překlad
ŠvédštinaonsdagÓdinův dendoslovný překlad
Turečtinaçarşamba
-

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.