Státní dluh Česka

V prvním roce existence Česka (1993) činil státní dluh 158,8 miliard Kč, což znamenalo 13,3 % HDP.[6] Až do roku 1996 se státní dluh nominálně prakticky neměnil a vzhledem k rostoucímu HDP tak dokonce klesal jeho podíl na HDP. V této době ovšem v ČR existovalo množství tzv. transformačních institucí (např. Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní), které poskytovaly rozličné státní záruky a transfery. Tím vznikalo „skryté“ zadlužení mimo státní rozpočet.[7]

Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR nepřetržitě rostl a to jak za vlád ČSSD v letech 1998–2006 (cca 608 mld. Kč), tak ODS v letech 2006–2009 a 2010–2013 (cca 715 mld. Kč). Růst státního dluhu se pak podařilo zastavit až v roce 2013, čímž došlo k jeho zvýšení v těchto obdobích o cca 1,5 bilionu Kč (viz tabulka níže).

Státní rozpočet na rok 2014 sestavila úřednická vláda Jiřího Rusnoka a to se schodkem 112 mld. Kč, skutečně však došlo ke schodku jen 77,8 mld. Kč.

V lednu 2014 nastoupila do úřadu vláda Bohuslava Sobotky. Od roku 2014 dochází ke stabilizaci nominální výše státního dluhu. Další rok byl schodek státního rozpočtu nejnižší od roku 2008, když stát hospodařil se schodkem 62,8 miliardy Kč. Snížení deficitu také napomohl vyšší příjem z evropských fondů.[8] V roce 2015 státní dluh poprvé od roku 1995 klesl a to o 19,7 miliardy Kč.[9] Státní dluh se tak v letech 2013–2015 mírně snížil o 10,3 mld. Kč z 1683,3 mld. Kč (41,3 % HDP) na 1673,0 mld. Kč (37,4 % HDP). Schválený rozpočet na rok 2016 počítal se schodkem 70 mld. Kč, nicméně nakonec skončil v plusu 61,8 mld. Kč, tzn. celkový dluh se snížil na cca 1613,4 mld. Kč, k HDP v tomto případě klesl na 34,2 %.

V roce 2020 vykázalo hospodaření státu deficit 367,4 miliardy Kč a státní dluh činil 2,05 bilionu Kč.[10]

Ke konci roku 2021 dosáhl státní dluh 2,47 bilionu Kč, což odpovídá 40,4 % HDP.[11]

V prvním čtvrtletí 2022 se státní dluh dále zvýšil na 2,59 bilionu Kč.[12]

Státní dluh je tvořen státními pokladničními poukázkami (SPP), spořícími státními dluhopisy (SSD), střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy (SDSD), půjčkami a úvěry od Evropské investiční banky. Složení a vývoj státních dluhopisů podle typu instrumentu znázorňuje následující tabulka (údaje v mld. Kč)[13]:

Dekompozice státního dluhu (v mld. Kč):

     Státní pokladniční poukázky (SPP)

     Spořící státní dluhopisy (SSD)

     Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy (SDSD)

     Půjčky, úvěry od Evropské investiční banky (EIB)

V posledních letech je v ČR téma státního dluhu také tématem politickým, přičemž jednotlivé politické strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za vznik a výši dluhu.[14] Před volbami do PSP v roce 2010 se jednalo o jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Například TOP 09 rozesílala občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu[15] a její místopředseda Miroslav Kalousek tvrdil, že program ČSSD, ale také ODS znamená cestu do Řecka.[16]

ČSSD příčinu a počátky zadlužování připisuje vládám Václava Klause, které vytvářely tzv. skryté dluhy, částečně hrazené jednorázovými, neopakovatelnými příjmy z výnosu privatizace státního majetku a vládám Mirka Topolánka po volbách do PSP v roce 2006. ČSSD dále porovnává míru zadlužení s jinými, většinou více zadluženými zeměmi a nepovažuje tuto výši dluhu za znepokojující. Podle ODS zemi nejvíce zadlužily vlády ČSSD, a to v době hospodářského růstu.[17] Podle TOP 09 vznikl dluh díky devastaci ekonomiky během komunistické diktatury, chybám v období transformace ekonomiky, růstu sociálních výdajů a hospodářské krizi.[18] Podle prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze skrytý deficit veřejných rozpočtů již v roce 1998 činil 270 miliard korun.[19] Tento dluh byl podle Schwarze způsoben zpomalením ekonomické transformace v druhé polovině 90. let.

Česko bylo dlouho z Evropské unie kritizováno za tempo zadlužování (nikoliv výši dluhu) a deficitní veřejné rozpočty, které na počátku milénia přesahovaly hodnotu tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií, které je nutné plnit, aby země mohla vstoupit do eurozóny. Tato kritéria pak byla dále překračována v letech 2009–2011 vlivem světové krize.

Důležité je také zmínit, že ona pravidla platí pro veřejné rozpočty, nikoliv pro samotný státní rozpočet. Například v roce 2015 činil deficit státního rozpočtu 1,4 % HDP, nicméně díky přebytkovému hospodaření ostatních složek veřejných financí (obce, kraje, zdravotní pojišťovny a další) byl celkový deficit Česka jen 0,4 % HDP,[20] čímž se do požadovaného 3% limitu bez problému vešel. To samé platí pro vládní dluh, jehož hranice je dle kritérií stanovena na 60 % HDP, přičemž vládní dluh ČR ke konci roku 2015 činil 41,1 % HDP.[20]

Zlepšené hospodaření v posledních letech je pozitivně vnímáno ratingovými agenturami, které udělují kredibilitu státních dluhopisů, tedy toho, jak moc je země důvěryhodná z hlediska financí. Každá tato agentura má svoji ratingovou stupnici. Od tohoto hodnocení se pak vyvíjí výnosy státních dluhopisů, tedy úroky, které stát musí platit. Ke konci března 2016 dosahovaly výnosy desetiletých státních dluhopisů Česka hodnoty 0,44 %, naproti tomu u norských dluhopisů to bylo 1,21 %, portugalských 2,75 %, polských 2,82 %, maďarských 3,07 % a u chorvatských dokonce 3,75 %.^[zdroj?] V roce 2019 mělo Česko rating Aa3 od Moody's, AA- od Standard and Poor's a AA- od Fitch, jednalo se tak o nejlepší hodnocení země v její historii.

Roky změn hodnocení Česka u tří nejvýznamnějších ratingových agentur znázorňuje tato tabulka (hodnocení v zahraniční měně):[21]

• Ekonomika Česka
• Seznam zemí podle státního dluhu
• Státní dluh Spojených států amerických
• Zahraniční dluh
• Státní dluh
• Státní zaměstnanci v Česku

• Tabulka veřejného dluhu jednotlivých států na CIA World Factbook
• Ministerstvo financí ČR – Struktura a vývoj státního dluhu