Vládní dluh České republiky

Růst vládního dluhu započal rokem 1996 a zastavil se až v roce 2013, přičemž za toto období se jeho hodnota zvýšila o více než 1,63 bilionu Kč.[4] Tento negativní trend nezastavil ani silný výkon ekonomiky v letech 2004 až 2007, kdy hrubý domácí produkt rostl v průměru o 6 % ročně.

K prudkému zvýšení dluhu došlo po vypuknutí světové finanční krize v roce 2008, kdy došlo k velkému výpadku výběru daní,[5] což zapříčinilo v roce 2009 rekordní deficit veřejných financí ve výši 216,2 mld. Kč (5,5 % HDP). Od tohoto roku dochází ke snižování deficitu, což má za příčinu nižší růst dluhu. Schodek byl mimořádně vysoký pouze v roce 2012 a to kvůli finančnímu vypořádání se s církvemi v rámci tzv. církevních restitucí ve výši 59 miliard korun.[6] Výjimkou trendu je pak ještě rok 2014, kdy došlo k velkému uvolnění investic ze strany vládního sektoru.

Hospodaření veřejných financí České republiky skončilo v roce 2015 mimořádně dobře, kdy došlo ke snížení jejich deficitu z 1,9 % HDP na 0,4 % HDP, což umožnilo snížení vládního dluhu ze 42,7 % HDP na 41,1 % HDP.[7] Nominálně pak deficit činil 18,7 mld. Kč (nejmenší od začátku měření srovnatelnou metodikou v roce 1995) a dluh dosáhl výše 1836,2 mld. Kč.

Česká republika má v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa jeden z nejnižších vládních dluhů.[11] Jeho výše k HDP navíc již druhým rokem klesá a nominálně zůstává stabilní. Tímto trendem se z EU může chlubit už jen dalších 11 zemí.[2] Ministerstvo financí České republiky navíc do budoucna předpokládá další mírný pokles vládního dluhu, v nejhorším pak jeho stagnaci.[12] Velmi příznivé postavení České republiky na poli zadlužení a samotného hospodaření se odráží ve zlepšujícím se hodnocení finanční situace republiky, které získává renomovaných světových ratingových agentur. Naopak mnoha zemím Evropy byl ve spojitosti s neudržitelným zadlužováním rating snížen (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie a další).

Vládní dluhy vybraných zemí světa (v % HDP)